Bobošíková: Spálila jsem Lisabonskou smlouvu
(Psáno exkluzivně pro Blog iDNES.cz)
Jestli tomu nechcete věřit, tak věřte. Opravdu jsem to udělala. Spálila jsem o víkendu Lisabonskou smlouvu. V Kožlanech, u pomníku československého prezidenta Edvarda Beneše. A přesně rok poté, co jsem sama kandidovala v prezidentské volbě. Dodnes mě mnozí kvůli tomuto kroku považují za bezskrupulózní kariéristku. Ale i tehdy šlo o totéž, jako v Kožlanech. Pomoci porazit silnou zájmovou skupinu, které nejde o nic menšího, než o likvidaci suverenity českého státu a získání obrovských majetků a velké části území. I tehdy šlo o Lisabonskou smlouvu, respektive o zájmy páté kolony v české politice, která buď z neznalosti, nebo z důvodu vlastních ekonomických zájmů prosazuje tuto formu evropské integrace. Formu, které v budoucnu znamená změnu poválečného uspořádání a dokonce i hranic našeho státu překonáním dekretů prezidenta Beneše.
Lisabonská smlouva poskytne kompetence ozbrojeným složkám sousedních států, aby zasahovaly proti našim občanům. Umožní likvidaci naší jaderné energetiky a tím i znemožní konkurenceschopnost českého hospodářství. Dovolí bruselským úředníkům, aby na našem území usídlili imigranty v kvalitě a počtu podle vlastního uvážení. To prosím není výplod mé bujné fantazie - to všechno v tom dokumentu je! Jsem kdykoliv komukoliv schopná svá slova doložit konkrétními ustanoveními smlouvy. Stejně tak jsem si jistá, že kdyby prezidentská volba dopadla tak, jak si výše zmíně á zájmová skupina naplánovala a prosazovala i za cenu výhrůžek a politického násilí, tedy volbou Jana Švejnara, už bychom neměli žádnou šanci tento proces zvrátit. Takhle můžeme alespoň doufat, že tento pro Českou republiku likvidační dokument přes prezidenta Václava Klause neprojde. A navíc tak existuje ve vysoké politice alespoň jeden opoziční hlas, který média nemohou jen tak ignorovat. Jinak se diskuse nevede.
Politici se hádají o zdravotnické poplatky, či způsoby řešení ekonomické recese. Ale smlouva, která může zásadně změnit poválečné hranice a charakter našeho státu, zlikvidovat jeho hospodářskou základnu a ohrozit majetkoprávní i občanské jistoty jeho obyvatel, pro ně tématem není. Je to asi stejně prozíravé, jako diskutovat o pravidlech držení krátkých kulových zbraní v okamžiku svržení atomové pumy. Vím, není to jednoduché. Čertova kopýtka, šikovně zakamuflovaná v jednotlivých ustanoveních smlouvy, jsou odhalitelná pouze jejím velmi podrobným studiem a srovnávací analýzou s jinými unijními předpisy. Zákonodárci by si ale měli uvědomit, že za to, aby se zabývali pouze jednoduchými věcmi, je občané neplatí. Zítra ve 14.00 je Lisabonská smlouva na programu jednání Poslanecké sněmovny. Pojďme je zkontrolovat, jak hájí naše zájmy - z tribuny pro hosty je přece možné sledovat, jak hlasují a vědí-li, o čem hlasují. Já tam budu.