Nastane sametové kádrování "Svobodných občanů" ?
Orwellovské kádrování lidí, které určovalo, kdo patří mezi ty „rovné“ a kdo mezi ty „rovnější“, bylo snad nejcharakterističtější vlastností totalitního komunistického režimu. Bohužel se ukazuje, že v myslích některých z nás toto stále přetrvává, s tím rozdílem, že se nekádruje, zda je někdo uvědomělý komunista nebo naopak odpůrce dělnické třídy a strany. K věčnému zatracení nyní stačí, aby byl označen kacířskou nálepkou „extrémista“ nebo dokonce, nedej bože, "nacionalista". Takový nebožák má sice štěstí, že doba Kostnického koncilu a jeho 
planoucí hranice již vyšly s módy, ale ke zničení života mu to stačí stejně dobře, jako kdysi označení za "třídního nepřítele strany a vlády". A je ještě smutnější, že současnými sametovými kádrováky již nejsou politici, ale sami novináři. A předáci všech politických stran se před nimi naopak třesou dokonce tak, že již sami pro jistotu kádrují své členy, aby jejich stranu, nedej bože, některá ze špatně vyspalých novinářek, která nemá právě o čem psát, neoznačila z nudy či hlouposti za extrémistickou. Není se čemu divit, protože takovou stranu by současné Ministerstvo vnitra dalo zrušit, zatímco tu komunistickou zřejmě naopak čeká vítězný návrat do vlády. Výsledek tohoto šíleného počínání je podobný jako v Orwellově Farmě zvířat pouze s rozdílem, že „ti nahoře" si vyměnili místo s "těmi uprostřed", zatímco "ti dole" do toho opět nemají co mluvit.
Že jsem se zbláznila? Ale vůbec ne. Místo toho, aby se všichni rozumní novináři spojili a pomohli nově vzniklé straně Petra Macha v boji proti návratu komunistů do vlády, který nám po volbách s velkou pravděpodobností hrozí, jejich jedinou náplní je, aby ji pomohli zničit, protože je jako jediná strana nebezpečná zastáncům návratu třetích cest ke komunismu s lidskou tváří. Jako by po zkušenostech s ním již zapomněli, že komunismus žádnou lidskou tvář prostě mít nemůže. Namísto toho, aby se zajímali o velmi zajímavé hospodářské reformy, které chce kvalitní ekonom Petr Mach prosazovat, a aby s nimi seznamovali občany, tak jediné, co je od jejího ustavujícího sněmu zajímá, je lustrování, zda se do ní náhodou nedostal nějaký zločinec či ještě hůř nacionalista. A je skandální, že bývalí komunisté jim přitom vůbec nevadí. Národní buditel František Palacký by měl prostě smůlu a což teprve Masaryk, který před devadesáti lety neohroženě bojoval za naši samostatnost. Ten by si nyní v politice ani neškrtl. To by ho novináři hnali.
Zářným příkladem toho jsou dvě dámy z MF DNES, Zuzana Kaiserová a Pavla Komárková, které místo toho, aby jásaly, že se podařilo Petru Machovi založit novou neelitářskou stranu, která se chce za všechny občany postavit a zajistit jim lepší život, místo toho, aby se podívaly, jak toho chce docílit a prostudovaly si její ekonomický program, tak se rozhodly vrátit do dob kádrově bolševických praktik a ve svém článku, ze dne 19. února pod nadpisem „Extremista v proklausovské straně", vyčetly Machově Straně svobodných občanů (SSO), že do svého širšího vedení zvolila Ing. Mgr. Bc. Ladislava Bátoru, Ph.D., který kandidoval v minulých volbách za Národní stranu Mgr. Petry Edelmannové, Ph.D. Dokonce doktoru Bátorovi vyčítají, že se jako přísedící u soudu pro Prahu 7 dopustil toho, že si dovolil odsoudit na šest let vězení narkomana romského původu za rabování v době povodní. Krádež je přece vždy odsouzeníhodná, a podle mínění většiny našich obyvatel byl Bátorou za rabování při živelné katastrofě vynesen trest, asi s ohledem na romský původ pachatele, nestydatě nízký. MF DNES má ale zřejmě pro pachatele romského původu jiný metr než soudy? Současně s tím se paní redaktorky odvolávají na tvrzení v časopisu Respekt, že se prý doktor Bátora chce ztotožnit s Jorgem Haiderem a Jean Maria Le Penem.
Znám pana Ladislava Bátoru již od dob tzv. televizní stávky, kde jsme se při jedné protestní akci proti jejím protagonistům setkali na Kavčích horách poprvé. Od té doby jsem otiskovala jeho hodnotné a fundované články a rozbory a vím, že vždy stál v této otázce jednoznačně na poválečném aktu spravedlnosti - odsunu sudetských Němců. Takže o úplném ztotožnění asi nebude řeč. Jiná věc je, že Haiderovi Svobodní měli některé věci ve volebním programu zřejmě inspirující, když v minulých rakouských volbách vyhráli volby a možná právě to pana doktora inspirovalo k té citované větě v Respektu. Kdyby mne to tak zajímalo natolik, že bych se rozhodla o tom psát, tak bych 
se za ním zastavila a zeptala se ho na to. Protože to ale pokládám za naprosto obsoletní k záměru tohoto článku, nečiním tak, ale také se k tomu nevyjadřuji, neboť bych to bez dotazu na něj pokládala za hrubě neprofesionální. Jim to zřejmě nevadí, protože předvedly mnohem strašnější vrchol novinářské neprofesionality a neinformovanosti, když dotyčný článek spojily s jednáním Nejvyššího správního soudu týkajícího se další existence skutečně odporné a komunistoidní Dělnické strany. Novinář v seriozních novinách nemůže zaměňovat jména organizací a měl by znát, v čem se liší. Znám nelichotivé výrazy, jakými častuje Ladislav Bátora aktivity právě této primitivní strany. Proto tento čin frontovních novinářek pokládám nejen za neprofesionální, ale přímo za nemorální. Každý přece ví, jak taková šikovně podpásově namontovaná skládačka může ublížit.
Zatímco Dělnická strana je, alespoň dle svého vystupování, stranou spíše podprůměrně inteligentních lidí, za Národní stranu kandidovali národně orientovaní, slušní a vzdělaní lidé. A za takového jsem Ladislava Bátoru vždy považovala. Již úryvek z jeho životopisu mi dává za pravdu: Narozen v roce 1952 se po maturitě dostal na filosofickou fakultu UK. Odtamtud byl vyloučen. Po roce 1989 mu přišla rehabilitace i s titulem. V téměř dvacetiletém mezidobí skončil u jeřábu, při tom ale dokázal dálkově vystudovat Vysokou školu ekonomickou. Rehabilitační titul UK nepřevzal a fakultu řádně dostudoval. Následně pak na fakultě mezinárodních vztahů VŠE ukončil doktorandské studium, takže získal titul Ph.D. Protože léta působil jako přísedící u Obvodního soudu pro Prahu 7, rozhodl se vystudovat ještě práva. Toto studium ukončil před několika lety. Takže jeho práce jeřábníka ho dovedla k následujícím titulům: Ing. Mgr. Bc. Ladislav Bátora, Ph.D. Jeho doktorandskou práci o Tokijských procesech, kde byli souzeni váleční zločinci v Japonsku, hodnotil profesor Alexandr Ort jako vynikající a vysloveně vyzdvihl skutečnost, že se někdo zajímá i o takové, pro nás Evropany odtažité věci. Pokud vím, tak Bátora se o Japonsko i celou tamější oblast vždy zajímal, v roce 1991 se mu dokonce podařilo být v Japonsku na stáži. Na Právnické fakultě UK zpracoval zase pojednání o genocidě ve Rwandě. Jenže to není pro paní redaktorky důležité. Novinářkám z MF DNES jde zřejmě jen o to, kterak lidi z Machovy strany skandalizovat, vyrábět z nich na běžícím páse extremisty a znechucovat širokému spektru voličů nechuť k ní.
Doufám, že tento tlak médií a zastánců třetích cest, velice připomínající tlak na Václava Klause kolem Sarajevského atentátu, nezatlačí tohoto čestného vlastence, ani další, do zákoutí obhajujících se prohlášení, podobných tomu, které jsem si mohla dnes přečíst. A hlavně doufám, že se těmito nesmyslnými útoky nebude SSO nechat zdržovat od práce a bude se věnovat skutečně vážným politickým i ekonomickým problémům. Právě o to totiž těmto pisálkům jde. Aby SSO znejistili a rozhádali ještě dřív než se rozeběhla naplno bojovat s třetocestníky za lepší život nás všech obyčejných občanů, důchodce a rodiny s dětmi nevyjímaje. O tom, že to má strana v programu, MF DNES mlčí jako hrob.
To, že výkonný a vždy nejlepší a nejčtenější BLESK "odhalil", že dr. Bátora nebyl jen "neonacista, ale i tunelář" nemíním komentovat, protože plátek, který denně lže, prostě nečtu a věřím, že se polemikou s ním nebudou špinit žádní opravdu slušní lidé. Natož pak tak noblesní lidé, jako je Petr Mach.
www.fragmenty.cz