Lukům z Práva, co míří vedle aneb o nacionalismu a Svobodných
... aneb jedna reakce na článek v (Rudém) Právu, pod značkou luk
Milý luku, z (Rudého) Práva
je vcelku zajímavé až zábavné jak se pokoušíš za každou cenu SSO nasadit psí hlavu ohledně pojmu jakým je nacionalismus. Ostatně jak jste říkávali vy proletáři v 50. letech: „Psům psí smrt“
Mimochodem já jsem napsal ohledně nacionalismu v Českém konzervativním myšlení následující… Vedle této síly modernismu (socialismu) je tu v českém prostředí také přítomna druhá síla jejímž konečným produktem jsou čeští fašisté, a tou je nacionalismus. Či přesněji řečeno „čistý“ nacionalismus. Většinu českých konzervativců lze považovat za nacionalisty či raději zemské vlastence, stejně jak jimi byli Vavák, Palacký či Pekař. Jejich nacionalismus byl však vpleten do křesťanského univerzalizmus…Český anti křesťanský či přesněji anti katolický nacionalismus pak přichází s Mladočechy a Karlem Kramářem. Dvě základní síly moderního gnostického politického pseudo náboženství, socialismus a „čistý“ nacionalismus spojený s liberalismem tak byli myšlenkově formulovány již v 90. letech 19. století.
To by však nestačilo k tomu, aby nutně musel v českém prostředí vzniknout komunistický totalitní režim. Nacionalismus a socialismus jsou pouze dva moderní gnostické myšlenkové systémy, které mohou vést ke vzniku totalitního režimu jako je národní socialismus v Německu (1933) či komunismus v Rusku (1917), k jejich nastolení však vedou konkrétní politické úvahy a taktické kroky politiků v reálném čase a místě.
Pro luky a ostatní z (Rudého) Práva: pro konzervativce je existence národní pospolitosti pro demokracii podmínkou nutnou nikoliv však dostačující. Proto si uvědomuji, že bez jednoho národa/dému neexistuje demokracie. Demokracie jako systém jedné vlády, parlamentu, soudů ve více démech/národech najednou nefunguje. Proto Masaryk trval na tom, že existuje národ československý a ne český a slovenský. Proto pan prezident Klaus byl v evropském parlamentu tak ostře socialisty (či-li euro komunisty) „vybučen“ při konstatování této jednoduché pravdy.
Milý luku, v tom co jsi o mně a dalších členech SSO psal v (Rudém) Právu, se v zásadě mýlíš. Není rozpor mezi právy a svobodami jedince a prostoru jenž mu pro tyto svobody a práva poskytuje jeho démos či-li národ. První alternativou je totiž pak vláda diktátora ať z Vašeho pohledu proklínaného jakým byl Hitler, či Vámi chváleného jako byl Stalin. Druhou pak je vláda rodiny či-li klanu, jak ho známe z Mafie či Camory v jižní Itálii.
Démos, to je pozadí na němž se svobody jedince promítají, a to nikoliv teoreticky, ale prakticky v historii, v dějinách, v každodenním dění.
Abychom si mohli vzájemně porozumět existují věci o kterých nelze hlasovat, které jsou hlasováním nerozhodnutelné a jediným řešením je ve skutečném životě konflikt: občanská válka. Proto jsou národy důležité, tvoří kulturní předpolí na kterém teprve za jistých podmínek může demokracie vyrůst.
Konzervativec dobře ví, že heslo „Nic než národ“ je stejně hloupé a nemístné jako „Proletáři všech zemí spojte se“. Třídy či-li sociální skupiny jsou stejně tak reálně existující jako národy, činit z jednoho či druhého uctívanou mantru, které je třeba se bezvýhradně klanět muže dělat jedině levicoví hlupák čtoucí Haló noviny nebo pochodující v průvodu Dělnické strany. Socialismy ať ty internacionálně komunistické či národně socialistické (či-li nacistické) jsou stejně nebezpečné a případně totalitní.
Bohužel dnešní představitelé EU ve svém přístupu k projevu pana prezidenta Klause v evropském parlamentu prokázali, že jim do jisté míry tyto oba socialismy nejsou zcela cizí.
David Hanák, SSO, člen republikového výboru