Zatímco mezi českými školáky uslyšíme takové expresivizmy jako „ty vole“, tý krávo“, pro muslimské školáky v Německu má takovouto expresivitu hláška „ty žide“ či „ty teplej žide“. Krom toho, že se jí častují coby vulgarizmem, žid a židé jsou hromosvodem na všechny problémy a nezdary ve škole a společnosti. A jít se školou v rámci občanské nauky nebo dějepisu do nějakého památníku holocaustu také moc nepřipadá v úvahu. S těmito zjištěními přichází studie Nadace Amadeu-Antonio a Centra pro demokratickou kulturu, jejíž prezentaci hodlá uskutečnit nový předseda Strany zelených, německý Turek, Cem Özdemir.

 

Studie dokumentuje zvýšenou míru antisemitizmu mezi přestěhovalci „muslimsky socializovaného prostředí“, která však kromě pravicově radikálních Turků či Arabů, jejichž rodiny byly obvykle dotčeny blízkovýchodním konfliktem, není nijak zvlášť vystupňovanou. Nicméně tento sentiment se věrně přenáší z generací rodičů a prarodičů na generaci školáků. Ta navíc, v dnešní době masmédií, je dennodenně masírována sledováním tureckých satelitních programů anebo cizího nejsledovanějšího kanálu v Německu vůbec – Al-Manar, libanonské militantní islámistické organizace Hizbaláh.

 

Antisemitismus, podle necelý rok staré jiné studie provedené ministerstvem vnitra, je velmi úzce spojen s náboženským fundamentalismem muslimské provenience. Prakticky 40 % bigotně fundamentalistických muslimů se vykazovalo antisemitistickými názory oproti necelým 12 % nábožensky vlažnějších souvěrců. A více než každý čtvrtý mladý muslim přitakal názoru, že Židé jsou extrémně na peníze. Studie dále dovozuje, že radikální muslimy lze rozdělit do dvou skupin: té větší, zahrnující mladé muslimy bez valného vzdělání, a tudíž ve společnosti bezprizorních, a úzké skupiny vzdělaných ideologických animátorů. Studie rovněž konstatuje, že mezi mladými muslimy je protižidovská předpojatost daleko větší než uvnitř srovnatelných sociálních vzorků různých nemuslimských skupin.