Teologickým argumentům nerozumím. Dostatečně přesnou definici duše neznám (alespoň ne zde použitelnou), tak ji nepoužívám. Mé argumenty se tudíž mohou opřít pouze o biologii, etiku používající výhradně logiku a svědomí (teologické argumenty nemám, i když to, že jsem stejně jako kdokoliv v naší civilizaci ovlivnět antickou a židovskokřesťanskou filosofií ovlivněn, nepopírám). Můžu se opřít i o kybernetiku.

To, že je člověk více než pouhým materiálním splynutím dvou pohlavních buněk můžu doložit biologicky (unikátní DNA) a kyberneticky (nový systém vyššího řádu, nepodléhá stejné entropii jako by podléhaly samostatné pohlavní buňky). Podstata argumentu není v ochraně aminokyselin nebo buňek (to by se člověk zbláznil proviněním, jen se poškrabe:-)).

Nevím, proč by má argumentace měla vést k závětu, že je nesprávné zabraňovat početí. Za to, že někoho neobdarujeme, trest nezasluhujeme, ale za to, že někomu něco ukradneme ano. Nebo z hlediska možnosti/uskutečnění: nejsme odpovědni za to, že někoho můžeme zabít, ale za to, že jsme tak učinili (i když tento argument není zde úplně na místě).

Líbí se mi Vaše tázání po tom, co můžeme poznat. Nejsme-li si ale jisti, zda se o lidský život jedná, neměli bychom použít "mysliveckou" zásadu: "když si nejsi jist, zda se v roští pohla srna nebo zda je to kolega myslive, nestřílej!"?

Mimochodem, existují i platnější argumenty, proč povolovat zabíjení (nejen nenarozených), které nepodléhají rozporům, které současný přístup k této problematice obsahuje (např v USA není ok zabít dítě minutu po narození, hodinu před narozením to ale ok je; nebo: narodí se dvě stejně staré děti - jedno předčasně, tedy přirozeným, druhé umělým potratem; rozdíl: u toho prvého se lékaři mohou zbláznit, aby ho zachránili a v současnosti se to často podaaří, to druhé mohou nechat ležet v chladu 24 hodin, aby zemřelo hlady, žízní, nedostatkém péče či podchlazením). Jeden z těch argumentů pochází od známého a "kontroverzního" Petera Singera (kniha Practical ethics) a ve stručnosti argumentuje: názory v této oblasti se dělí na konzervativní (není správné zabíjet člověka+nenarozené dítě je člověk=zabití nenarozeného člověka je nepřípustné) a liberální (argumentují rozhodováním matky či životaschopností počatého člověka, argument: nevíme, zda je to člověk, apod.). Logicky dochází k tomu, že za takto určených podmínek (je nepřípustné zabít člověka) nesporně vítězí konzervativní argumenty. Sám pak navrhuje (vnitře koherentní) systém, kdy nám nejde o ochranu člověka, ale racionality (tudíž je ok zabíjet nejen nenarozené, ale i kojence, silně retardované jedince apod.; na druhou stranu, podle toho, kde určíme hranici racionality, se může podle Singera stát, že budeme ochraňovat některé jiné živočichy - škoda ale, že nezná některé rozdíly mezi inteligencí zvířat a lidí - pojmové myšlení, abstrakce ...)Více se dočtete v té knize nebo v mé práci o bioetice (na požádání zašlu).

Přeji pěkný den

PS: ve zdrojovém kódu těch obrázků jsem nic takového nenašel