Skončil první rok druhého prezidentského období. Jak se proměnila role VÁCLAVA KLAUSE?

„Vy se musíte cítit ohromně osaměle,“ řekl Václavu Klausovi po jeho nedávném bochumském projevu o Evropské unii jeden z německých posluchačů. Prezident namísto odpovědi sáhl pro mobil a přečetl průzkum jednoho českého internetového serveru, kde drtivá většina lidí souhlasila s obsahem jeho předešlého projevu v Evropském parlamentu.
Nic necharakterizuje lépe současné politické postavení Václava Klause než tento příběh: osamělý mezi politickými elitami, ale mající poměrně solidní podporu mezi mlčící většinou, která má sice dost rozumu, ale málo cest, jak se dostat do médií hlavního proudu.

DUCH DOBY

Je to tak. Ještě nikdy v posledních dvaceti letech nebyl duch doby tak vychýlen v Klausův neprospěch jako nyní – regulační zásahy do ekonomiky, centralizace Evropské unie a přijímání klimatických opatření, která prodražují ceny energií. To všechno jsou témata, v nichž prezident Klaus stojí proti všeobecné náladě elit. V opozici proti nim je klasický liberál, jenž varuje před riziky omezování svobody.
Důvodem častého rozčilení z jeho postojů totiž je, že ignoruje politickou korektnost. Prezident tak nemusí ani nic velkého pronést, stačí, když mluví tak, že mu lidé alespoň trochu rozumějí.

ŠPIČATÁ GENERACE

Jestli lze najít nějaký rys jeho druhého prezidentského období, pak ten, že přestal některé své kroky vysvětlovat veřejnosti. Na mnoho lidí to působí, že dal přednost izolaci na Pražském hradě.
Typickým příkladem bylo, když na nedávném kongresu ODS odmítl funkci čestného předsedy. Drtivá většina členů této strany to dodnes nepochopila. Co bylo příčinou?
Přibližně od konce roku 2006 slábla identifikace prezidenta s ODS. Před očima se mu rozplývaly struktury a jména, jež léta znal. Naopak se mu začal skládat úplně jiný obraz ODS – neřízené instituce, kterou nesjednocuje žádný program, kde rozhodující místa obsazuje generace politiků se špičatými botami, chápající politiku jako byznys prováděný jinými prostředky. Kolem nich se v průběhu let seskupila vrstva pasáků vznešeně označovaných za lobbisty, přičemž platilo: čím větší aglomerace, tím jsou tyto tendence silnější. Klausovou chybou bylo, že začal ODS vnímat jen skrze velká města a došel k závěru, že strana občanských demokratů totálně změnila svůj charakter, což je pravda jen do určité míry. Těsně před prosincovým kongresem získal fatální pocit, že si svůj vztah k ODS musí jednou provždy vyřešit, a odešel.
To je další moment jeho druhého funkčního období: deklaracím o hodnotách dává přednost před reálnými zájmy.

BRUSELIZACE

Jeho osamělost se projevuje i na české politické scéně, kde dochází k otevřené i skryté bruselizaci. Otevřená forma znamená, že dvě třetiny zákonů se už dnes píší v Bruselu a český Parlament jen připravuje prováděcí zákony.
O skrytém viru bruselizace nedávno pěkně hovořil senátor Jaroslav Kubera. Podle něj stačí méně odolným na chycení tohoto viru tři dny, silnějším tři týdny a těm nejodolnějším objetí s prezidentem Sarkozym. Praktickým projevem je změna jejich slovníků a zlom loajality k národním institucím.
Proti tomu stojí politik, jenž na starobylé sídlo českých králů odmítá pověsit evropskou vlajku s odůvodněním, že Hrad je symbolem české státnosti.

NEPOHODLNÝ

„Sny o velké a sjednocené Evropě snili ... Caesar, Napoleon, Hitler ... L. D. Trockij a proletáři všech zemí. ... Chci Evropu, a všimněte si, že zcela záměrně neříkám Evropskou unii, nýbrž Evropu, dle konzervativně liberálního konceptu. ... Chci Evropu národních států, jejichž občané budou vědět, kdo jim vládne, jak politiky zvolit a také jak se jich zbavit, Evropu národních vlád odpovědných svým a pouze svým občanům.“ Ne, tato slova nepronesl prezident Klaus, ale před několika lety premiér Mirek Topolánek.
To je další z momentů, který zvyšuje prezidentovu osamělost. Na rozdíl od stranických politiků, majících sklon protaktizovávat své sliby voličům, si prezident dovoluje luxus pevného názoru. Pro mnoho lidí se kvůli tomu stává nejen osamělým, ale především nepohodlným svědkem jejich dřívějších postojů.

 

 

 

reklama