Na hrubý Topol hrubá záplata
Autor:
LP | Publikováno: 31.3.2009 | Rubrika:
Zamyšlení
Rebelům Vlastimilu Tlustému a Janu Schwippelovi přetekl pohár trpělivost a společně s bývalými členkami Strany zelených Olgou Zubovou a Věrou Jakubkovou hlasovali proti přežití vlády.
Kromě obecně politických témat, jako jsou Lisabonská smlouva, církevní restituce či daňová reforma, si za pád své vlády může Mirek Topolánek tak trochu sám. Možná, že kdyby se nechoval jako hulvát, mohlo hlasování o vládě dopadnout jinak.
Poté, co Juraj Raninec a Jan Schwippel opustili poslanecký klub ODS, požádali vedení klubu, aby jim zasílalo stanoviska ODS k zákonům. S tím se však blízký Topolánkův spolupracovník Petr Tluchoř odmítl obtěžovat a místo toho, aby zasílal stanoviska svým spolustraníkům, dával je raději k dispozici přeběhlíkům z ČSSD.
Mezi členy výkonné rady se zase vyprávějí legendy o tom, jak předseda Topolánek řídí tento orgán. „On už se s námi pomalu ani nebaví, on je nyní předsedou Evropské unie, kamarádí se s Angelou a Nicolasem, a tím pádem je téměř ředitelem zeměkoule,“ řekl jeden člen výkonné rady, který nechtěl být jmenován.
„Jak mám vládnout, když mi do všeho kecáte,“ rozčiloval se prý předseda na jedné výkonné radě. Nadávání do kurev prý také není úplnou výjimkou.
Schwippel s Tlustým zaregistrovali i podle všeho v rozporu se stanovami sestavenou kandidátku ODS do Evropského parlamentu, kdy si do ní Topolánek už nenechal „kecat“ a odměnou za podporu na kongresu postavil na druhé místo kandidátky Evžena Tošenovského, který však nezískal nominace místního, oblastního ani regionálního sněmu a o evropské politice snad ještě nikdy neřekl ani slovo.
Stejně tak podivuhodně přeskočil Milan Cabrnoch Hynka Fajmona, ačkoli Cabrnoch získal od středočeského regionálního sněmu téměř dvakrát méně hlasů než Fajmon. Celá věc se bude řešit u Smírčího výboru.
A o aférách Morava a Dalík-Wolf spojenými s blízkými spolupracovníky Mirka Topolánka už ani nemluvě. Když je pak ve hře možná negativní motivace, i pravicový poslanec si může říci, že už toho bylo možná na jednu vládu dost.