Obamova cesta do pekel
Slavnostnímu vyhlášení ceny Finanční ředitel roku 2008 předcházela diskuse Klubu finančních ředitelů na téma aspekty a techniky sestavování státního rozpočtu. Během aprílového podvečera hovořili hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík, ekonomický konzultant a člen NERV Miroslav Zámečník a vrchní ředitel Ministerstva financí ČR Bohdan Hejduk. Role moderátora panelu se ujal Kamil Ziegler z ECM REI.
Pavel Mertlík představil své výhledy fiskálního vývoje České republiky na rok 2009. Podle jeho prognózy deficit veřejných rozpočtů přesáhne 190 miliard a pět procent HDP. Celkový státní dluh by podle něj měl překročit 34 procent HDP. Případ Irska, kdy jeho státní dluh za dva roky stoupl z 30 procent až na 60 procent, však podle něj Česku nehrozí.
Kvůli deficitu se bude muset vydávat více dluhopisů, avšak Mertlík řekl, že dluhopisy budou vydávat i sousední země a důsledky přetlaku nabídky na dluhopisovém trhu je těžké odhadovat. Mertlík rovněž podotkl, že v době, kdy se například ve Velké Británii či Spojených státech provádí kvantitativní uvolňování (quantitative easing), což je de facto tisknutí peněz, by k tomuto kroku, kdyby chtělo, mohlo rovněž přistoupit i Česko bez obav z penalizace ze strany Evropské unie. Tento krok by však podle něj vedl k inflaci.
Bohdan Hejduk uvedl, že zákon o ČNB zakazuje quantitative easing. Hejduk přiznal, že rozpočet na rok 2009 stojí na nereálných číslech, avšak na jeho obhajobu uvedl, že v době přípravy rozpočtu ta čísla tak nereálně nevypadala. Například v červenci 2008 se počítalo s odhadem růstu HDP 4,8 procenta.
„Dnes to vypadá jako fantasmagorie, ale tehdy tomu tak nebylo,“ dodal. V rozpočtu jsou započtena opatření NERV a do rozpočtu bylo rovněž převedeno 32 miliard z rezervního fondu. Za tři měsíce letošního roku jsou propady ve výběru daní meziročně 15 miliard a výběr ze sociálního a zdravotního pojištění je nižší o čtyři miliardy.
Hejduk také uvedl, že v roce 2004 byla uskutečněna reforma, kdy bylo zavedeno fiskální cílení a střednědobý finanční rámec, jehož účelem je dlouhodoběji disciplinovat státní výdaje, aby bylo dosaženo některých předem stanovených cílů, například maastrichtských kritérií. Rovněž uvedl, že se vždy vede boj ohledně požadavků na jednotlivé kapitoly státního rozpočtu: „Resorty spíše tvrdí, že potřebují další peníze, než aby se snažily ušetřit.“
Miroslav Zámečník tvrdě kritizoval opatření administrativy Baracka Obamy, která se rozhodla tisknout peníze. Podobně jako premiér Mirek Topolánek označil tato opatření za cestu do pekel. Tato politika podle něj buď povede k hyperinflaci, nebo státnímu bankrotu.
Tisknutí peněz může ohrozit důvěru v dolar jako v rezervní měnu a případně i v nákup amerických dluhopisů. Amerika se bude muset financovat ze svých vlastních úspor a dovoz do USA poklesne, čímž se globální ekonomika zadrhne. Na to doplatí Německo, které má velký export do Spojených států a následně Česká republika, která je zase závislá na dovozu do Německa.
Podle Zámečníka tedy dojde k hluboké strukturální změně světové ekonomiky. Pokles českého vývozu bude mít podle něho velký vliv na pokles HDP a pokles HDP na nárůst deficitu. Státní rozpočet by podle něj neměl utrácet, ale škrtat. Zámečník také silně kritizoval šrotovné.
Kamil Ziegler dal otázku, zdali vydáváním státních dluhopisů nejsou motivovány banky půjčovat peníze státu, a ne soukromým subjektům. Mertlík řekl, že jako bankéř bude raději investovat do státních dluhopisů, což však znamená, že o to méně zůstane na půjčování firmám.
Euro 3. 4. 2008