Poznámky k projevu prezidenta republiky na summitu NATO 2009
Vážený pane generální tajemníku, vážení kolegové,
nejprve bych chtěl poděkovat kancléřce Merkelové a prezidentu Sarkozymu za inovativní organizaci tohoto summitu, který se koná v okamžiku 60. výročí založení Severoatlantické aliance. Jsem si jist, že my všichni, kteří jsme zde dnes, sdílíme názor, že uplynulých šedesát let existence NATO přesvědčivě prokázalo jeho význam a jeho nepostradatelnost.
Mluvíme-li o výročích, dovolte mi připomenout, že Česká republika, stejně jako dvě další středoevropské země, Polsko a Maďarsko, před několika týdny slavily desáté výročí svého členství v NATO. Je to sice mnohem kratší doba, ale dala nám hodně a my pouze doufáme, že to neplatí jen jednostranně. Věříme, že naše členství bylo pozitivem i pro NATO. Chtěl bych využít této příležitosti k tomu, abych ještě jednou poděkoval všem těm politikům členských zemí NATO, kteří před deseti lety vyjádřili tehdejšímu rozšíření NATO podporu.
Chtěl bych přivítat prezidenta Obamu a říci, že se těšíme na spolupráci s ním. Doufáme, že jeho „leadership“ bude zřetelný a inspirativní nejen v jeho vlasti, ale i zde, v Severoatlantické Alianci. Věříme, že se mu podaří nalézt tolik potřebnou kombinaci kontinuity a diskontinuity americké zahraniční i obranné politiky.
Dovolte mi přivítat zástupce Albánie a Chorvatska, kteří se prvně zúčastňují našeho setkání. Jsem přesvědčen, že naše loňské rozhodnutí o jejich přijetí bylo správné. Se vší úctou k mému příteli ministerskému předsedovi Karamanlisovi bych chtěl říci, že věřím, že členství Makedonie bude brzy dořešeno a otázka oficiálního názvu země nebude dlouhodobou překážkou.
To mě přivádí k prvnímu z našich dnešních dvou témat – k budoucnosti Aliance. Česká republika podporuje pokračování toho, co bych nazval „opatrný proces rozšiřování“. Tímto termínem chci říci, že NATO musí zůstat funkční a efektivní bezpečnostní aliancí. Noví členové musí plně sdílet hodnoty naší Aliance, musí být politicky a ekonomicky stabilními zeměmi, musí přijmout odpovědnosti a povinnosti plynoucí z členství a musí přinést svůj příspěvek i v oblasti vojenské.
NATO, jako instituce založená na principu dobrovolné spolupráce, musí zůstat rámcem pro politické konzultace a místem dialogu a hledání konsensu. Musí nalézt řešení nových bezpečnostních hrozeb, kterým Evropa a svět v současnosti čelí – jako je terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, nestabilita plynoucí z autoritářských režimů a z chaotických zemí, postrádajících jasné vládnutí.
Ve svém zvacím dopisu navrhl generální tajemník, že se máme také dotknout problematiky vztahů s Ruskem. Měli bychom mluvit o Rusku a měli bychom mluvit s Ruskem. Velmi pozorně jsem poslouchal naši dosavadní diskusi. Někteří z Vás vědí, že české předsednictví Evropské unie organizuje summit EU-Rusko, který se bude konat v druhé polovině května v dalekém Chabarovsku. Jako někdo, kdo bude předsedat tomuto summitu, vím, že by bylo strategickou chybou, kdyby došlo k formulaci odlišných pozic vůči Rusku ze strany NATO a ze strany Evropské unie. Udělám maximum pro to, aby k tomu nedošlo. Bezpečnost euroatlantické oblasti vyžaduje, aby existující rozdíly mezi námi a Ruskem neblokovaly budoucí politický dialog. Věřím, že mnohé z výzev, kterým čelíme, jsou výzvy, které pociťuje i Rusko. Využijme toho.
Dovolte mi zakončit poděkováním generálnímu tajemníkovi Jaapovi de Hoop Schefferovi, který během svých pěti a půl roku velmi intenzivní práce ve své náročné funkci vykonal pro NATO velmi mnoho. Sice dnes není žádná symbolická poslední večeře, ani pohřební hostina, ale chtěl bych mu říci, že ho budeme postrádat. Děkuji Vám za pozornost.
Václav Klaus, NATO 2009 Summit, pracovní večeře hlav států a vlád, Baden-Baden, 3. dubna 2009