Vlivný člen ODS a předseda klubu jejích europoslanců Jan Zahradil se začíná odvracet od Lisabonské smlouvy. Po pádu vlády Mirka Topolánka a nejisté budoucnosti amerického radaru již totiž zmizely důvody, proč by měla ODS Lisabon podpořit. Názor bývalého stínového ministra zahraničí ODS je důležitý i z toho důvodu, že patřil k „otcům“ prolisabonského obratu ODS, který však byl od počátku podmíněný.

Role Jana Zahradila byla již od počátku schizofrenní. Vždy patřil k základním zahraničně-politickým stratégům ODS. Spolu s filozofem Miloslavem Bednářem, který nyní kandiduje do europarlamentu za Stranu svobodných občanů, napsal Manifest českého eurorealismu, který se stal hlavním, byť neoficiálním, programovým dokumentem ODS ve vztahu k Evropské unii. V něm je nekompromisně odmítána další centralizace moci do Bruselu.

Zahradil také podobně jako celá ODS odmítal evropskou ústavu. Její nástupce Lisabonská smlouva je s původní euroústavou dle mnoha odhadů totožná z 96 procent. Zahradil byl takzvaným šerpou, který se za Českou republiku podílel na vyjednávání Lisabonské smlouvy.

ODS i Zahradil má k Lisabonské smlouvě ambivalentní vztah. Zahradil vždy tvrdil, že Lisabonská smlouva je sice pro Českou republiku nevýhodná, ale její schválení je cenou za udržení křehké vládní koalice. Zahradil byl rovněž otcem myšlenky „vyobchodovat“ Lisabonskou smlouvu za radar.

Nyní však Topolánkova vláda padla, a tak se podmínečná podpora Lisabonu začíná vytrácet. „Pokud jde o Senát nebo senátní klub ODS, já nevím, jak to tam vypadá. Spíš pochybuji o tom, že by teď zrovna Mirek Topolánek měl příliš velkou motivaci k tomu, aby na těch jednotlivých senátorech ´seděl´ a přesvědčoval je, aby hlasovali pro tu smlouvu v momentě, kdy jeho vláda ze zcela nesmyslných a malicherných vnitropolitických důvodů padla,“ uvedl Zahradil.

„Za stávající situace pravděpodobnost, že Senát Lisabonskou smlouvu schválí, se snížila oproti situaci, jaká tady byla před pádem vlády. Já rozhodně nebudu ten, kdo by senátory přesvědčoval, aby hlasovali proti této smlouvě, ale už rozhodně nebudu vůbec ten, který by je přesvědčoval, aby hlasovali pro ni,“ dodal Zahradil, což přeloženo z diplomatické řeči znamená, že je nyní již proti smlouvě.

Navíc existuje nejnovější usnesení kongresu ODS, které podmiňuje případné schválení Lisabonu schválením radaru. Při nejisté budoucnosti radaru by hlasování pro Lisabon znamenalo dát zdarma dárek socialistům, zeleným a lidovcům, aniž by za to ODS cokoli dostala.

Kdyby senátoři ODS hlasovali proti Lisabonu, vypálili by tím rybník svým euroskeptickým konkurentům ze Strany svobodných občanů a Libertas.cz, protože by jim sebrali téma, na jehož základě mohou na ODS útočit. Pro Vlastimila Tlustého i Jana Schwippela je Lisabonská smlouva velmi důležitým důvodem, proč se rozešli s ODS. To samé platí i pro základající členy Strany svobodných občanů.

ODS chce rovněž po eurovolbách opustit eurocentralistickou frakci Evropské lidové strany (EPP-ED) a společně s britskými konzervativci a dalšími subjekty založit novou eurorealistickou frakci.

Bylo by potom zvláštní, kdyby senátoři vyslali signál svým partnerům z Konzervativní strany tím, že by schválili Lisabon, který konzervativci odmítají a který je v naprostém rozporu s filozofií budoucí frakce. Konzervativce by to poškodilo i z toho důvodu, že plánují vypsat v Británii referendum o Lisabonu, pokud vyhrají parlamentní volby a ratifikace smlouvy nebude ještě v ostatních zemích dokončena.

„Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby nás naši kolegové z ODS podpořili a Lisabonskou smlouvu neschválili,“ řekl Euro.cz europoslanec Konzervativní strany Daniel Hannan.
 

 

 

reklama