Má Turecko místo v Evropské unii?
Evropská unie se přeci jenom, a že jí to dalo práce, rozhodla zahájit přístupové rozhovory s Tureckem. A že to se zahájením rozhovorů ze začátku vůbec nevypadlo dobře. Protože Rakousko blokovalo započetí rozhovorů byla situace velmi napjatá a rozčísnout ji dokázala až zpráva hlavní žalobkyně Mezinárodního soudního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Carly del Ponteové, která prohlásila, že Chorvatsko již plně spolupracuje s jejím tribunálem a zahájení rozhovorů nic nebrání. Proto Rakousko, které prosazovalo zejména zahájení rozhovorů s Chorvatskem, nakonec souhlasilo i s Tureckem.
Nastala poněkud prekérní situace. Představitelé pětadvaceti členských zemí unie dali svolení se zahájením rozhovorů s Tureckem. A to i přesto, že téměř 60 % obyvatel unie je zásadně proti přijetí Turecka do unie jako plnohodnotného člena. I přesto, že Turecko de facto nepatří do Evropy, tedy aspoň geograficky ne. Navíc nevadilo ani to, že Turecko je muslimská země s velmi nestabilní vládou, kterou ohrožují fundamentalistické skupiny, bojující za nastolení islámské vlády. Jak se tedy zachovat k Turecku? Máme se k němu chovat jako ke každé jiné kandidátské zemi? Nebo snad máme požadovat nějaké zvláštní podmínky, které by umožnili přistup do unie. Či dokonce změnit celou současnou strukturu unie, aby bylo možné přístup Turecka bez problémů zvládnout? To jsou myslím otázky, které nyní řeší celá řada evropských politických elit.
Podle mého názoru bychom neměli s Tureckem jednat jako z někým výjimečným či vyčnívajícím. Jistě, Turecko není normální, běžná „evropská“ země, bylo by však krajně nešťastné pokud bychom se k Turecku chovali jinak než k ostatním přistupujícím, nebo již členským zemím. Proto není možné jakýmkoliv způsobem upravovat pravidla a podmínky vstupu do unie. Není však možné je ani nějak nahodile ztěžovat. Zkrátka by bylo ideální zahájit standardní přístupové rozhovory, jako v případě Rumunska, Bulharska, apod.
Co se týče silných muslimský návyků v této zemi, tak i v tomto případě bych s tím neměl problém. Muslim totiž není primárně zlo. Muslim je stejný člověk jako každý jiný obyvatel evropského kontinentu. Proto bychom neměli muslimskou tradici Turecka brát jako překážku ke vstupu. Bylo by to krajně nespravedlivé a nešťastné i s ohledem na současnou situaci ve světě. Zároveň však může být tato muslimská tradice jistým přínosem. A to v tom, že jiné muslimské země uvidí, že se dá žít v demokracii, svobodě a prosperitě. Což je jistě možné v Turecku nastolit, jestli to tam již nezačíná fungovat. Navíc se Turecko může stát jakýmsi odrazovým můstkem pro boj s terorismem, je však nutné ho plně využít. Mám obavy, že kvůli současné extrémně nešťastné politice Evropské komise ve vztahu k boji s terorismem bude tato dobrá příležitost nevyužita.
V neposlední řadě je také nutné zvážit, zda je vůbec prakticky možné, aby Turecko do unie přistoupilo. Zvládne to unie po technické stránce? Má dostatek finančních prostředků ve svém rozpočtu, aby bylo možné tento vstup nějakým způsobem financovat? Nasnadě je např. zemědělská politika unie. Ta nyní spolyká téměř polovinu rozpočtu unie. Jak bude tato situace vypadat až případně vstoupí velmi agrárně založené Turecko? To je podle mého názoru dosti zásadní otázka. Takže si myslím, že unie by měla v zájmu budoucího bezproblémového fungování začít velmi razantně uvažovat o revizi zemědělské politiky. Protože bez této reformy není možné, aby unie v budoucnosti fungovala tak, jak je dnes nalajnováno. Impulsem k této změně musí být celoevropské, hluboké a nezvratné přesvědčení, že tato politika je špatná, protože nepřináší užitek celé Evropské unii a navíc zcela zásadně ovlivňuje i situaci v třetím světě. Ovšem pokud by vstup Turecka byl tímto impulsem, byl by to docela dobrý start Turecka v unii, nemyslíte?
Takže, abych to shrnul: jsem pro vstup Turecka do unie, ovšem s několika výhradami. Tou nejzásadnější je zřejmě právě současná struktura unie, která podle mého názoru není na přistoupení tak významného státu připravena. Proto pokud chceme, aby vstup Turecka byl efektivní a bylo vůbec možné ho zvládnout je třeba začít se změnami unie směrem k méně byrokratické, federalistické a socialistické mezinárodní instituci. Pak bych si dovolil navrhnout, aby byl vstup Turecka do unie využit hlavně v boji proti terorismu. Jelikož Turecko je ideální základna pro evropský boj s terorem. A nakonec bych chtěl připomenout, že by nebylo šťastné, kdyby byl vstup Turecka nějakým umělým a výsledky nepodloženým způsobem urychlován.
Turecko totiž stále ještě potřebuje hodně času, aby dozrálo do té podoby, kdy jeho vstup bude zcela normální a nebude vzbuzovat nějaké pochybnosti. Na druhou stranu je nutné, aby i Evropská unie dozrála do té správné podoby ve které bude možné turecký vstup bez problémů zvládnout. A to by měl být ten hlavní úkol pro unii před vstupem Turecka – nastolit takové strukturální změny, které ji zbaví všech nešvarů a problémů, kterými dnes trpí. K tomu je ovšem nutné změnit myšlení velké části evropské, ale i české politické elity.
Kdyby vstup Turecka dokázal tyto změny nastartovat, byl by to ten největší klad tureckého vstupu.
Marek Bartoš, student