Bursík zatepluje a Slunce se na to odmítá dívat
Sluneční aktivita je na padesátiletém minimu. V tomto světle - doslova - jsou zkazky o globálním oteplování absurdní.
Sluneční aktivita je pozorována jako skvrny na disku. Vznik nové sluneční skvrny souvisí s plazmovým tokem a s magnetickým polem Slunce. Má vliv na energii, která dopadá na Zemi. Přílišná aktivita může dokonce rušit přístroje, založené na přenosu elektomagnetického záření.
Známé sluneční cykly trvají 11, 22 a 80 let a astronomové začali uvažovat o dalším, 400-letém cyklu, kdy se na Slunci dle pozorování nevyskytovaly prakticky žádné skvrny. Letos zatím napočítali 200 dnů, kdy se na Slunci neobjevila jediná skvrna. Už nyní padl padesátiletý rekord.
Pokud se sluneční aktivita do konce roku výrazně nezvýší, letošek překoná i rok 1954, kdy Slunce zůstalo klidné 241 dnů a mohlo by dojít k vyrovnání nebo překonání rekordu z roku 1913, kdy se na slunečním povrchu neobjevila žádná skvrna 311 dnů (85 procent času). Minulý rok bylo takových dnů 266 (73 procent času). Je zřejmé, že navzdory očekávání astronomů trvá stále hluboké minimum a nový 24. sluneční cyklus podle předpokladu nepřišel.
Nikdo neví, jak dlouho tento stav potrvá. Nenecházíme se na počátku dlouhodobého minima? Nelze přesně předvídat, jak rychle a jak výrazně zareaguje naše podnebí na pokles sluneční aktivity. Víme, že klima ovlivnilo Daltonovo minimum v letech 1790-1830, Maunderovo minimum mezi roky 1645-1715 a Spörerovo minimum v období let 1420-1570. Někteří vědci se domnívají, že by déletrvající snížení sluneční činnosti (srovnatelné s Daltonovým minimem) vedlo k poklesu průměrných teplot na Zemi asi o 0,4 až 0,5 stupně Celsia, podle jiných je třeba počítat s ještě větším ochlazením - přibližně o 1,5 stupně Celsia, možná i více. Je tedy více než pravděpodobné, že fluktuace sluneční aktivity způsobují klimatické výkyvy u nás na Zemi, přesto vědci stále ještě příliš nerozumí celému mechanismu. Blíže zde.
Jisté je jen to, že je mnoho důležitějších vlivů na zemské klima, než jen ty, které souvisí s činností člověka a které tak rádi vytahují a přeceňují „oteplovači", aby toto téma politicky zneužili. Může se klidně stát, že opačné vlivy převáží a naši potomci si budou ještě nějaké oteplování přát. Kromě donekonečna omílaného vlivu člověka na složení atmosféry mají na klima vliv i další aspekty, jako např. magnetické pole Země, sopečná činnost a právě i cykly sluneční aktivity.
Všechny tyto jevy nejsou jen jednoduše periodické. Jsou nepředvídatelné jako všechny složité nelineární disipativní systémy se zpětnou vazbou, které se nacházejí daleko od rovnovážného stavu. Navenek se mohou projevovat jako chaos, ačkoliv mají racionální podstatu. Další souvislosti viz zde.
Je zpupností člověka, že by dokázal klima zásadním způsobem ovlivnit. I kdyby jeho nějaký vliv byl spouštěčem změny, tak tato změna by byla nevratná bez dodání opačných sil, které by byly nesouměřitelné s těmi startovacími. Toto téma jsem už rozebíral zde.
Jestliže máte vázu na kraji stolu, tak stačí velice málo energie, abyste ji shodili a rozbili. Ale nikdy nebudete mít už dostatek energie, aby tato váza zase stála celá na stole. Říká se tomu efekt motýlích křídel a odborně to souvisí se zvraty v bifurkačních bodech i s nevratností asymetrického toku času. V kosmologickém kontextu je možné souvislosti nalézt také zde a zde.
Takže všechno je jen politika. Na tom zateplování mě iritují hlavně tyto vady na kráse:
1) Jde o sbírání politických bodů Zelenými, kteří se už dostatečně zdiskreditovali.
2) Jde o použití veřejných peněz, navíc v době krize.
3) Nikdo nespočítal, jak který způsob zateplení je globálně efektivní, jestliže započteme i energetické a surovinové náklady na výrobu a výměnu obkladů, oken a krytin, vč. likvidace odstraněných prvků.
4) Zdrojem dotací je prodej emisních povolenek, které někomu jinému umožní smradit do společné atmosféry o to více.
Tudíž já Zelené kvůli dotacím na zateplování tedy rozhodně volit nebudu.
PS V diskusi mě "slavekp" upozornil, že údaj o 200 dnech bez erupcí nemůže být správný. Omlouvám se, údaj byl převzat z loňských dat. O to je však období bez sluneční aktivity neobvyklejší, protože trvá ještě i letos.