Cha cha, známe svoje lidi. Já už jsem žil dost dlouho za komunistů a dobře vím, jak se lidi chovali, když jsem podepsal několik vět, tak mě můj švagr, nynější velkej pravičák odsuzoval, že podporuju "živly". Projel jsem půl světa, rok a půl jsem žil v americe, taky ve Francii a v Německu a je mi líto, že nejsem radši polák, ti drží při sobě, mají opravdovou hrdost a mají nás za zbabělce, že se vždycky te rychle vzdáme. V 80-sátém roce, si rusáci nedovolili vtrhnout do polska, věděli, že by sice nakonec vyhráli, ale Poláci by Polsko nedali lacino, jako za války, jeli na koních proti tankům a zemřeli, ale se vztyčenou hlavou. Stejně tak Varšavské povsání, to bylo opravdové hrdinství, ne jako ta komedie tři dni před koncem války v Praze. Tento shrbený národ přežil jen díky své gumvé páteři, otázka je jestli to za tu cenu stálo.