Ivo Strejček: Klaus strhnul masku evropské hře na demokracii
Co jste říkal způsobu, kterým se sestavovala kandidátka ODS do voleb do Evropského parlamentu?
Já jsem proti takovýmto způsobem sestavené kandidátní listině ODS hlasoval na Výkonné radě. Mé důvody byly dva. Nebyly v žádném případě motivovány konkrétními jmény, ale oba dva důvody byly motivovány procesně. ODS byla vždy stranou, která stála na principu primárních voleb. Každý, kdo se chtěl ucházet o jakoukoli funkci, musel projít tímto systémem. Toto v případě kandidáta číslo 2 Evžena Tošenovského splněno nebylo. A znovu zdůrazňuji, že nekritizuji kandidáta jako takového, ale způsob, jakým byl umístěn na kandidátku. Druhým důvodem bylo, že z primárních voleb ve středních Čechách vyšla jednoznačná jednotka Hynek Fajmon, dvojka Milan Cabrnoch a já považuji postup grémia, kdy byl pan Cabrnoch postaven na kandidátce před Hynka Fajmona, ačkoli Cabrnoch obdržel mnohem méně hlasů, za svým způsobem svévolný. Považuji to za problém, protože tyto dva problematické kroky se dotýkají fundamentálních kamenů ODS, mezi které patří dodržování pravidel a fair principů demokracie.
Spekuluje se o tom, že šlo ze strany pana Topolánka a na druhé straně pana Tošenovského a Cabrnocha o jakýsi obchod, protože oba dva stáhli kandidaturu na místopředsedu ODS a o Tošenovském se navíc určitou dobu spekulovalo před kongresem jako o možném protikandidátovi Mirka Topolánka na předsednický post v ODS. Nevypadá potom sestavování kandidátky poněkud podezřele jako politický handl?
Vypadá to tak. Toto vaše jednoduché vysvětlení možná vede k jádru pudla, ale vaše tvrzení neumím ani potvrdit, ani vyvrátit, protože žádnou konkrétní informaci o takovém obchodě nemám. Ale že to takto na veřejnost může působit, to je tedy pravda.
Myslíte si, že strana, která porušuje svá vlastní pravidla, může být pro voliče důvěryhodná?
V jistém slova smyslu může taková strana důvěryhodnost ztrácet. Pokud se pohybuje směrem nesrozumitelným, a to nejen programově, ale i z hlediska postupů, kterým společnost po léta rozuměla, tak si myslím, že to může přispět k tomu, že ta strana bude méně průhledná a bude méně srozumitelná.
Hynek Fajmon byl na minulé kandidátce na čtvrtém místě, nyní je na devátém. Vy jste říkal, že problém s kandidátkou není přímo o jménech, ale co si osobně myslíte o Hynku Fajmonovi? Byl dobrým europoslancem?
Budu to hodnotit se svojí zkušeností člověka, který se stará o hlasování europoslanců ODS, v britském parlamentu se této pozici říká whip. Mně prošly rukama tisíce hlasovacích seznamů a z hlediska této zkušenosti musím říci a říkám to rád, že Hynek Fajmon patří mezi nekvalitnější poslance ODS v Evropském parlamentu a že je to člověk velmi pracovitý. Svou práci vůči ODS a svým voličům v europarlamentu rozhodně nešidil. V průběhu svého působení buďto sám napsal nebo produkoval několik knih, které já považuji za velmi významné a obohacující českou politickou scénu a politické myšlení. Kniha Koruna versus euro nebo Slovníček evropských levicových pojmů podle mě patří do základní výbavy každého politika v České republice bez ohledu na to, k jaké ideologii se hlásí.
Kdybyste vy byl znovuzvolen, co byste chtěl v europarlamentu dokázat? Co můžete voličům nabídnout?
Pokud bych byl zvolen, tak doufám, že vznikne nová parlamentní frakce, která bude založená na eurorealismu a v které budou zastoupeni britští konzervativci a ve které bude hrát ODS silnou a důstojnou roli. Říkám to proto, protože prostřednictvím této frakce můžeme silněji a důrazněji hájit principy naší vize evropské integrace. Nejsme skeptiky, že bychom byli proti volnému pohybu zboží a proti svobodnému obchodu. Naopak jsme pro odbourání bariér, které tomuto brání. Ale jsme zásadně proti tomu, aby byl evropský integrační proces unášen směrem k takzvané expertní demokracii, kdy by o našich osudech rozhodovali nikým nevolení byrokraté. V tomto smyslu jsme ve vztahu k evropskému integračnímu procesu optimisty. Byl bych rád, aby nová frakce tuto vizi naplnila. Co se týče konkrétně mé osoby, tak bych rád přispěl k obhajobě českých zájmů ve výboru pro energetiku a průmysl. Tím avizuji, že bych chtěl změnit svůj stávající výbor, a to je výbor ekonomický a monetární, a že bych se chtěl možná více věnovat praktickým věcem týkajících se malého, středního, ale i velkého podnikání, protože já nedělám žádný rozdíl mezi malým, středním a velkým podnikáním. Já dělám jenom rozdíl mezi podnikáním dobrým a špatným.
Vy chcete v nové frakci obhajovat eurorealistické hodnoty. Ale v programu ODS do voleb do Evropského parlamentu v roce 2004 bylo napsáno, že „bude-li vývoj v EU směřovat k ústavní smlouvě, bude ODS prosazovat, aby její text v žádném směru nezhoršoval postavení České republiky oproti stávajícímu stavu, sjednanému v dohodě o přístupu ČR k EU. Poslanci EP za ODS nepodpoří takový text ústavní smlouvy, který by byl v zásadním rozporu s obecnými principy politiky ODS a v rozporu s národními zájmy ČR“. Není současný postoj ODS k Lisabonské smlouvě porušením tohoto slibu, protože tato smlouva je téměř identická s euroústavou, kterou ODS odmítala, a stejně jako euroústava zhoršuje pozici České republiky?
Lisabonská smlouva je klonovaným dvojčetem evropské ústavy. Ani v případě euroústavy, ani v případě Lisabonské smlouvy klub ODS v Evropském parlamentu tyto smlouvy svým hlasováním nepodpořil. Konkrétně, co se týče euroústavy, tak jsme hlasovali proti, a co se týče Lisabonské smlouvy, tak jsme se při hlasování zdrželi. Vy se ale zřejmě ptáte na postoj ODS k Lisabonské smlouvě na národní úrovni a na hlasování v dolní komoře českého parlamentu. Rozdělení poslaneckého klubu na dvě identické poloviny při hlasování ukazuje i názorové štěpení uvnitř ODS. Neprošlo to jednoznačně, jednomyslně a bezbolestně. Kdybyste se mě ptal na můj osobní názor, tak se domnívám, že jsme měli v poslanecké sněmovně hlasovat proti.
Myslíte si, že podle všeho kongresem posvěcený obchod radar za Lisabon je dobrým obchodem?
Já se domnívám, že je to dobrý obchod pouze na oko. Umístění amerického radaru v České republice vypadá v této chvíli na běh na dlouhou trať a uvidíme, jak se Američané s prezidentem Obamou včele k tomuto projektu vůbec postaví. Síla dopadu Lisabonské smlouvy a umístění amerického radaru jsou nesouměřitelné věci. Umístění amerického radaru je založeno na smluvním základě mezi Českou republikou a Spojenými státy a tato smlouva je vypověditelná jednou nebo oběma z těchto dvou stran. Lisabonská smlouva svým obsahem a zejména praktickými politickými dopady patří mezi několik nejvýznamnějších evropských dokumentů, které utvářely politickou strukturu Evropu na dlouhá desetiletí ne-li staletí dopředu. Proto se jedná o obchod nevyvážený.
Nebyla podpora Lisabonu ze strany některých poslanců ODS porušením usnesení posledního kongresu, kde se říká, že zákonodárci ODS by měli přednostně hlasovat pro radar a teprve poté případně pro radar?
Já si myslím, že usnesení tímto způsobem porušeno bylo, protože už proces, jakým se rodilo usnesení na kongresu ODS, byl minimálně velmi bouřlivý a v této chvíli se obávám, že došlo k porušení tohoto usnesení a že jsme tímto krokem ve sněmovně přispěli i k nesrozumitelnosti naší politiky dokonce uvnitř politické strany.
Podle německého ministerstva spravedlnosti v současnosti pochází zhruba 84 procent zákonů z Bruselu. Po přijetí Lisabonské smlouvy by to bylo ještě více. Můžeme potom politický systém České republiky nazývat ještě parlamentní demokracií? Má český parlament ještě smysl, pokud čeští poslanci zvedají pouze ruce pro implementaci evropských směrnic?
Nominálně parlamentní demokracií budeme i nadále. Reálně budeme parlamentní demokracií v okleštěném slova smyslu a podle toho, co z textu Lisabonské smlouvy a z praktických úvah, které tady pět let v europarlamentu poslouchám, se domnívám, že se opravdu základ veškerého rozhodování přenese do Bruselu a národní ministři se stanou v uvozovkách pošťáky, kteří do Bruselu přivezou vysypat splněné úkoly a naberou úkoly další a odjedou je plnit a implementovat.
Mělo by pak v takovéto okleštěné demokracii výhodné zůstávat ještě členem unie a nezkusit si třeba vyjednat dvoustranné obchodní dohody, jako má s unií třeba Švýcarsko?
Já si myslím, že si nemůžeme dovolit luxus takového směru uvažování. Jsme součástí Evropské unie a pro tuto konkrétní chvíli zřejmě neexistuje žádná reálná vážně míněná alternativa, která by se pro Českou republiku naskýtala. To ale neznamená, že nemáme velmi pevně, zásadně a zásadově obhajovat jiný princip, a to je princip, který si valná většina lidí pamatuje jako Evropské hospodářské společenství. Evropská unie však již není jen o hospodářské spolupráci, ale směřuje k politické integraci a unifikaci a my bychom měli mít odvahu tento proces brzdit s odkazem na návrat k tradicím svobodného obchodu a svobodné spolupráce nezávislých států.
Myslíte si, že s naší hlasovací pozicí nyní, která je asi 3,7 procenta, a s naší pozicí po přijetí Lisabonu 2,2 procenta, máme šanci unii nějak reformovat?
Té reformě se velmi vzdalujeme. Přijetím Lisabonské smlouvy se všemi jejími důsledky ještě mnohem více. A to je jeden z důvodů, proč jsem velmi zásadně proti Lisabonské smlouvě.
A po jejím případném přijetí?
Pokud bude přijata, tak se budeme muset snažit minimalizovat všechny možné ztráty. Rovnou mohu zmínit, že hlavním úkolem potom by bylo oddálit vstup do eurozóny, která bude pro Českou republiku ještě větší svěrací kazajkou. Nepřijetí eura by nás mohlo oddělit alespoň od nějakých negativních důsledků Lisabonu.
Jaký si myslíte, že bude mít vliv ekonomická krize na euro. Monetaristé jako Milton Friedman předpověděli rozpad eurozóny a Václav Klaus říká, že euro může možná fungovat za dobrého počasí, ale není to měna do nepohody.
Já nejsem finanční či bankovní analytik, tak se trochu zdráhám o tomto hovořit. Zůstanu u obecnějšího hodnocení. Já si myslím, že euro, které před nedávnem oslavilo výročí 10 let, se poprvé ve své historii dostává pod reálný ekonomický tlak. Jako čistě politický a ne ekonomický projekt bude mít zřejmě problémy a jak to dopadne, si netroufnu prognózovat. Uvidíme také, co budou dělat velké státy eurozóny. Jestli si třeba z Paktu stability a růstu neudělají trhací kalendář. Tím by projekt eura zcela potopily. Zatím vše nasvědčuje tomu, že Francie a Německo dělají vše pro to, aby Pakt stability a růstu dlouhodobě nedodržovaly a sami otcové této měny tím dostanou euro do velmi komlikované situace. Obávám se, že obecným důsledkem hospodářské krize bude posílení tradičního evropského protekcionismu a že se posílí tradiční tendence Evropské unie regulovat úplně všechno za každých okolností. EU nebude vykládat krizi jako selhání státu, ale jako selhání trhu a bude se snažit silně regulovat kapitalismus a vytvořit jakýsi hybrid. Unie se bude snažit vnutit globálnímu hospodářství svá regulační schémata a čím dál více se bude ocitat na vedlejší koleji. Čím více bude díky neefektivnímu plánování na vedlejší koleji, tím podrážděněji bude vnímat, že její politický vliv nebude tak silný, jak si někteří eurooptimisté představují, což může vést v konečném důsledku k vytváření napětí. Bohužel si myslím si, že Evropská unie zneužije hospodářské krize, aby prosazovala rychlejší a hlubší integraci a aby ještě hlasitěji žádala kompetence od národních států a aby nadnárodním typem vládnutí odstranila nebezpečí budoucích krizí. Neodstraní ale nic, to je iluze. Opak je pravdou.
Není v době hospodářské krize politika zelených, která znamená zvýšené náklady kvůli snižování emisí CO2 a zároveň zastavení stavby dalších jaderných elektráren pro české hospodářství smrtelná?
Česká republika má zatím tu výhodu, že vyrábí více elektřiny, než jí spotřebuje. To ale nebude trvat dlouho. Hovoří se o tom, že kolem roku 2015 už nebudeme schopni svou energetickou spotřebu pokrýt. Je také jasné, že více větrných elektráren a více fotovoltaických článků tento převis poptávky nad nabídkou nepokryje. Podobná situace je i v okolních státech, a tak je jasné, že pokud bude elektřiny nedostatek a poptávka bude převyšovat nabídku, tak se to projeví v nárůstu cenu elektřiny. Současný postoj zelených je nerozumný a podle mě by měli zohlednit budoucnost a životní úroveň České republiky. Místo toho, aby se politici soustředili na řešení praktických otázek, tak hledají zástupná politická témata, jako je například globální oteplování. Boj proti údajnému globálnímu oteplování svazuje průmysl, snižuje jeho konkurenceschopnost. Celou teorii považuji přinejmnenší za spornou záležitost, protože je opřena pouze o jednu hypotézu a těch hypotéz existuje více. A zdaleka ne všechny nejsou tak katastrofické, jako ta, kterou hlásá třeba Al Gore nebo naši zelení.
Před časem protestovali čeští zemědělci proti tomu, že nemají stejné dotace, jako zemědělci v západní Evropě. Souhlasíte s prezidentem Agrární komory Janem Velebou v tom, že by se buď měli dotace pro všechny zemědělce v EU úplně zrušit, nebo by se mělo dávat všem stejně?
To, že je potřeba něco dělat se Společnou zemědělskou politikou, to ví dnes úplně všichni. Že v okamžiku, kdy se začne Společná zemědělská politika reformovat, se bavíme o samotné podstatě Evropské unie, a pokud by nemělo k dohodě, tak se bavíme i konci Evropské unie, to si někteří připouštějí. Ačkoli nejsem expert na zemědělství, tak sdílím pozici českých zemědělců a volání po zrovnoprávnění je na místě a pokud by ke zrovnoprávnění mělo dojít formou úplného zrušení dotací všem, tak by na tom český sedlák určitě nebyl nejhůře.
Jaký je váš názor na projev prezidenta Klause v Evropském parlamentu?
Já jsem tím projevem byl nadšen, mně se líbil. Projev měl svou vnitřní ideovou hloubku, měl gradaci. Už to, jakým způsobem narušil zaběhnuté rituály, jak je Evropský parlament zvyklý přijímat projevy státníků, kteří se svými projevy přijíždí do europarlamentu, bylo mimořádné. Vyvolal bouři fanatické nenávisti, ale vyvolal i ,řekl bych, fanatický obdiv. Ten fanatický obdiv plyne z toho, že prezident Klaus velmi odvážně strhnul masku evropské hře na demokracii, což se zcela logicky části evropských poslanců nelíbí a z toho plyne fanatická nenávist, s kterou přijímají jiné názory, než oni sami buďto píší, říkají anebo chtějí poslouchat.
Když ještě zůstaneme u pana prezidenta. Co jste říkal tomu, že se na kongresu vzdal postu čestného předsedy ODS.
Já to považuji za krok politicky chybný. Možná bych dovedl pochopit lidské důvody, které ho k tomu vedly, ale já jsem to s panem prezidentem neprobíral, tak bych si nedovolil to nějak hodnotit. Nicméně z politického hlediska to považuji za krok chybný už proto, že Václav Klaus byl člověkem, který tuto politickou stranu zakládal, už proto, že jí vtisknul velmi silný politický étos. I proto jsem očekával zcela jiný, dramaticky jiný manévr od pana prezidenta.
Prezident republiky má ústavní pravomoc nepodepsat, a tím zablokovat Lisabonskou smlouvu. V prezidentském slibu řekl, že bude zachovávat českou ústavu. Sám řekl, že Lisabon je v rozporu s českou ústavou. Neporušil by podepsáním Lisabonu svůj prezidentský slib, na jehož základě se stal prezidentem?
Takto si to netroufnu hodnotit. Řeknu k tomu pouze to, že pokud selže ODS se svou blokační pozicí v Senátu, kterou dnes má, tak bych si přál, aby pan prezident tuto smlouvu nepodepsal.
Ptal se Lukáš Petřík
Parlamentní zpravodaj 4/2009
Lukáš Petřík hrdě s eurosrdíčkem EPP-ED s europoslancem Ivo Strejčkem v Bruselu