Lisabon nebo Moskva?
Podle některých českých politiků stojí před českou politikou dilema "Lisabon nebo Moskva". Máme prý na vybranou, zda půjdeme do holportu s Bruselem nebo s Moskvou. A z těchto dvou možností je údajně "menší zlo" Brusel a proto musíme schválit Lisabonskou smlouvu. Pokud bychom ji neschválili, tak tím prý říkáme, že chceme "pod Moskvu". Existuje ale vůbec takové dilema? Neexistuje. Celá tato konstrukce je nesmysl.
Lisabonská smlouva se týká pouze a výhradně uspořádání vnitřních záležitostí v rámci Evropské unie. Netýká se vůbec jiných států světa a to ani USA, ani Ruska nebo Číny. Jedná se zcela výhradně o věc států, které jsou členy EU. Už z toho důvodu není pravda, že máme před sebou dilema "Brusel nebo Moskva".
Pokud Lisabon nevstoupí v platnost, tak se nic špatného nestane. Stane se pouze to, že bude platit to, co máme nyní. Zastánci Lisabonu tvrdí, že novou smlouvu potřebujeme z toho důvodu, že se EU rozšířila a je nyní hůře řiditelná. To ale není pravda. Všechny seriózní studie ukazují, že po rozšíření EU k žádnému blokování legislativního procesu nedošlo a schopnost pružně reagovat na situaci se rozšířením nezmenšila. Tento argument je tedy zcela lichý.
Lisabonská smlouva může vstoupit v platnost pouze tehdy, pokud s ní budou souhlasit všichni členové EU. Irsko dokument odmítlo v referendu a bez změny jeho stanoviska není možné, aby Lisabonská smlouva začala platit. Znamená to snad, že se Irsko svým demokratickým NE přiklonilo k Moskvě? Určitě nikoliv.
Pokud Lisabonskou smlouvu neschválí ČR, tak se rovněž nic zlého nestane. Naopak. Otevře se prostor pro to, aby současný (pro nás výhodnější) stav byl zachován a nebo se bude muset znovu vyjednávat o tom, co se Irům a Čechům za souhlas umožní. Pokud Lisabon odmítneme, tak se tím nestaneme členy Společenství nezávislých států nebo ruskou provincií. S Moskvou to nemá nic společného. Strašit Moskvou je proto zcela nefér. Otázkou je, proč to tito politici vlastně takto staví? Není v tom spíše "černé svědomí"?