Socialistický boj a Klausova velezrada
Socialisté vedou boj. Proti všem. Běda, není-li po socialistech. Každý kdo se socialistům postaví, pocítí sílu dělnické třídy!
Naši socialisté kráčejí ve šlépějích své dávné radikální odnože, z níž se stala komunstická strana. Je to smutné, ale čím dál tím méně mají nárok na ono "D" ve svém názvu. Tedy za předpokladu, že se pod tímto písmenem už neskrývá jiné slovo, například demagogie.
Jak jsem psal v úvodu, socialisté vedou boj proti všem. Tedy přesněji řečeno proti všem těm, kteří si dovolí se socialisty nesouhlasit. ČSSD se pod paroubkovským vedením natolik zradikalizovala, že zcela nezakrytě a veřejně vyhrožuje.
Tisk nepíše o ČSSD jen pochvalné epopeje a nepěje oslavné chorály? Je tu předseda, který takový tisk okamžitě označí jako pravicový, případně v žoldu ODS a několikrát vyhrožuje tiskovým zákonem, který by "takovým praktikám učinil přítrž". Aby toho nebylo dosti, tak levicovému Právu je vyhrožováno, že pokud bude kritizovat ČSSD, přijde o reklamy státních firem.
Levá předsedova ruka a oblíbenec, středočeský hejtman zase porušuje platný zákon, nerespektuje rozhodnutí soudu a obchází jej. Těm, kteří plní podle zákona svou povinnost zase vyhrožuje, že jakmile ČSSD vyhraje volby, přijdou o místo, protože s ním nedrží basu a dovolí si jeho praktiky pokutovat. Veřejné nabádání k porušování zákona mu s klidem prochází.
Oponentní strana kritizuje ČSSD pro prázdnost a plytkost programu do eurovoleb. Výsledek? Místopředseda strany, který přišel v sázce o svůj knírek, zcela veřejně vzkáže, že politický protivník má "držet hubu", když ČSSD přichází se svými nesmyslnými řešeními krize.
Nejnověji využívá prezident Václav Klaus svého práva a prozatím nechce podepsat Lisabonskou smlouvu, která je ratifikována až teprve jeho podpisem. V Ústavě přitom není zmínka o tom, že by prezident ratifikovat musel nebo termín, do kdy by ratifikovat měl. V tomto bodě záleží na rozhodnutí prezidenta a je zcela jedno, co si myslí euronadšenci.
Přispěchá socialistická senátorka Gajdůšková a hned začne vykřikovat, jak ČSSD postaví prezidenta před soud pro velezradu, popřípadě že dočasně pozastaví jeho výkon prezidentského úřadu a jeho pravomoce přenesou na předsedu Sněmovny a předsedu vlády.
Sám prezident může podat stížnost k Ústavnímu soudu, stejně tak mohou učinit senátoři, odpůrci Lisabonské smlouvy, kteří navíc tento krok již deklarovali. K Ústavnímu soudu může opět mířit stížnost s několika body, popřípadě s celou smlouvou. Ústavní soud vynesl své rozhodnutí o souladu s českou Ústavou, které se týkalo pouze šesti sporných bodů.
Přesto se zde rodí závažný precedens. Socialisté jsou jako smyslů zbavení a posedlí pomstou vůči těm, kteří s nimi nesouhlasí. Hejtmané bezdůvodně odvolávají šéfy zdravotnických zařízení, středočeský hejtman tak učinil sotva dvě hodiny poté, co nastoupil do své funkce.
Socialisté jdou silou a nepohodlné se snaží odstranit z cesty jakýmkoli způsobem. Jak dlouho bude trvat, než dojde k odstraňování nepohodlných za jejich špatný nesocialistický názor? Bude se opět za nesouhlas zavírat?
Miloš Zeman byl hulvát, ale byl demokrat. S jeho názory jsem velmi často nesouhlasil, ale dokázal jsem si ho vážit, protože držel slovo a dodržoval sjednané dohody. Ať byl Špidla jakým chtěl, ať měl podivnou zálibu ve čtení odposlechů a i když sám také požadoval odvolání koaliční poslankyně Marvanové pro její nesouhlas, tak byl natolik demokratem, že tohle si nedovolil.
Multimilionář Standa Gross měl jen jediný zájem, co nejvíce zbohatnout. To se mu i přes krátkou dobu ve funkci premiéra povedlo, byť pochybnosti o čistotě obchodu dosahují velikosti Himalájí. S Paroubkem přišla vulgarita a chorobná touha po moci. Na to aby byl člověk vulgární, nepotřebuje používat neslušná slova. Jiří Paroubek má zažráno pod kůži své aparátčictví v minulém režimu.
Nezměnil se, stále je stejným aparátčíkem. Nutno však dodat, že bolševické manýry začínají silně v dnešní ČSSD převládat. Nikdo jiný si nedovolí to, co ČSSD. Snaha kriminalizovat odpůrce, odvolávat je, vyhrožovat odvoláními, žalobami z velezrady, provádět čistky, to vše zapadá do doby, kterou jsme si prošli, do doby komunistické totality. Začíná se rodit další totalita. Tentokrát oranžová.