Tak toto stupidní heslo pro ODS podle Zahradila posuzovali na dvou pětihodinových brainstormingových seancích a nepřišli na lepší.
To skutečně vypovídá o duševním potenciálu strany, kde je i takový velikán pevných zásad a konzistence jako Přemysl Sobotka a „obrovský státník" jako Mirek Topolánek (dle Kalouska). Prý se jim slovo „řešení" jako málo zvukomalebné nelíbilo, ale nepřipadli na nic vhodnějšího.
Česká slova jsou všechna krásná, v tom problém není. Jenže slovo musí být ve vhodném kontextu, aby bylo případné i sémanticky. Že někdo něco řeší, to mě tedy nikdy neuklidňovalo. Místo aby jenoduše byl problém vyřešen, odstraněn či zlikvidován, tak se řeší a řeší... Za naše peníze, pochopitelně.
Dovedl bych si představit heslo „Odpovědnost místo neodpovědnosti" nebo „Zodpovědnost místo slibů". To by mohlo důvěryhodnou pravicovou stranu odlišovat od těch populistických a levicových.
A mám s tím heslem ODS ještě jeden problém. Vlastně ne já, ale strana sama. Pokud by se chtěli totiž vymezovat proti ČSSD, muselo by výstižné heslo znít: „Strašení místo slibů". Neznám totiž jinou stranu, která by strachu zneužívala tak vydatně jako ODS.
Celý program NewODS není totiž založen pozitivně, ale negativisticky právě na strachu:
- z KSČSSD,
- z Ruska,
- z následků odmítnutí Lisabonské smlouvy,
- z pokažené reputace předsednictví EU,
- z odsunu ČR na periferii Evropy, někde mezi Balkán a Bělorusko.
Na rozdíl od dalších virtuálních bubáků je první hrozba vskutku děsivá. Z Paroubka opravdu jde strach, stejně jako z nahrazování demokracie integrací a sociálním inženýrstvím ze strany EU.
Ale Paroubek a EU přece nestraší. Naopak nás lákají jako Sirény. Jedou podle hesla, že nikdo voličům nemůže dát tolik, co oni slíbí. Jak dopadli námořníci, co se nechali zlákat zpěvem Sirén je všeobecně známo.
Tomu se může postavit jen strana, která věrohodnějším způsobem představí zvonivě jasný, realistický a přitom přitažlivý program. Nikoliv hesla falešná a prázdná jako...