reklama
reklama
BulletPřihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

BulletInformační servis
Zasílání novinek e-mailem
BulletČlánky autora
BulletVyhledávání

BulletReklama
Václave, stojíme za tebou
BulletReklama
www.tv7.cz
BulletPočítadlo dluhu
BulletStáhněte si knihu
BulletDoporučujeme knihy
Lukáš Petřík - Konzervativní revoluce Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana

Margaret Thatcher: Umění vládnout

Peter Schweizer: Reaganova válka

Gonzalo Vial: Pinochet

Evropské otazníky

Křesťanství a ateismus

Jak katolická...
BulletPrůzkum
Měla by Česká republika vystoupit z EU?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď

BulletPoliticky nekorektní trička
Objednejte si politicky nekorektní trička
BulletReklama
Vladimír Hučín - Hrdinům se neděkuje
BulletReklama
BulletDoporučujeme
Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Desatero Mladé pravice

Pat Buchanan

Ron Paul

Hnutí pro život

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Standing Together with Israel

Československo 2008 tour

Učitel financí

Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové

Autor: Euroskeptik | Publikováno: 25.5.2009 | Rubrika: Kulturní válka
Ilustrace

 

Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové. Homosexuálové nejsou normální. Chce mi snad někdo namluvit, že strkat mužský pohlavní úd do mužské zadnice je normální?
 
Úchylné neboli deviantní chování je takové chování, které se odchyluje od normálu. Normální je být heterosexuálním. Heterosexuální vztahy a heterosexuální pohlavní styk zaručuje reprodokukci lidského druhu. Chovat se homosexuálně je proti přírodě a přirozenosti.
 
Homosexualita je porucha, je sexuální nemocí, deviací, úchylkou. A nezávisí na tom, zdali je vrozená či získaná. Někteří stoupenci homosexualismu argumentují, že i v přírodě mezi zvířaty se vyskytuje homosexualita. To je možné, buď se jedná o náhražkové nouzové chování, kdy není k mání objekt opačného pohlaví, anebo se jedná opět o poruchu jako u člověka, protože druh, který se nebude moci reprodukovat, jednoduše vyhyne.
 
Když tvrdím, že homosexualita je úchylka, neznamená to ale, že bych chtěl, abych stát homosexuály nějak perzekuoval. Co si kdo dělá doma, pokud to neškodí někomu jinému, je záležitostí onoho jedince. Po mém soudu je sice odporná představa toho, že jeden muž strká svůj penis jinému muži do análního otvoru, ale jak již jsem jednou poznamenal, pokud to neškodí někomu jinému, v soukromí ať si každý dělá, co chce. Třeba ať si strká do zadku biomrkev od Kateřiny Jacques, když se mu to líbí.
 
Co však naprosto odmítám, je to, aby homosexuálové měli na základě své úchylky nějaká práva navíc a aby si vynucovali veřejný respekt. Manželství je pouze záležitostí normálního heterosexuálního svazku dvou osob opačného pohlaví a výchova dětí rovněž.
 
Je hnusné, když se homosexuální lobby snaží vnucovat normálním lidem, že jejich odporné homosexuální chování je naprosto normální a rovnocenné s chováním heterosexuálním. Došlo to už tak daleko, že se svou oplzlou deviací snaží indoktrinovat děti, když je chtějí buď vychovávat nebo když například vychází učebnice, malovánky či slabikáře, v nichž se ukazuje dětem, že je úplně normální, když mamka je Franta a taťka je Toník.
 
Je sice možné, že někteří homosexuálové za svou nemoc, poruchu nemohou. Ale pokud by byli aspoň trochu soudní, uchovávali by svou úchylku v soukromí, a nechlubili by se jí na veřejnosti.
 
A při všem respektu k občanským svobodám svých homosexuálních občanů mi nikdo nevymluví, že jejich chování je úchylné a odporné.
    
 
 

 

 

Čtěte více:

Šokující odporné fotografie ze srazu homosexuálů. Provozují orální sex na veřejnosti

Co mají kopulující Lady Gaga a primátor Bohuslav Svoboda společného? Slabost pro gaye

Šokující statistika o homosexualitě: Gayové šíří infekce a polykají vlastní výkaly

Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové

Homosexuální útok proti svobodě slova a myšlení

Neexistují žádná práva homosexuálů

Nové homosexuální náboženství. Homosexuálové už obtěžují i děti

Roman Joch: Pokud je homosexualita pro homosexuály „normální“, proč není normální pedofilie, zoofilie či nekrofilie...

Je homosexualita přijatelná? Bývá úzce spojena s pedofilií

Rekordně přibylo případů HIV, virus šíří gayové

Exhibující homosexualita je obdobná úchylka jako pedofilie, gerontofilie, nekrofilie, zoofilie, voyerismus...

 

reklama
8476 čtenářů | 103 komentářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení
Komentáře


tento text sem nepatří
(Samuel Vitovsky, 25.5.2009 8:11:26)
Odpovědět
1) V tomto článku není žádná nová informace ani myšlenka. Všechno, co zde autor píše, už bylo mnohokrát řečeno. Jen ne tolik útočným způsobem.
2) Ilustrační fotografie k článku jsou agresivní a zavádějící.
3) Nemoc je postižení, které se dá léčit nebo jinak odstranit. Homosexualita je vrozená a trvalá. Nelze se jí zbavit. Není to tedy nemoc, ale dispozice. Není potřeba se nad ní pohoršovat.
4) V článku je několikrát použita 1. osoba jednotného čísla. I bez ní je text velmi osobní a zanícený. Proboha proč není podepsaný???

Je mi líto, ale EUportál dost upadá. Tím, že se redakce nedokáže držet původního zaměření a původní odborné a seriózní úrovně, začíná škodit celému euroskeptickému hnutí. Prosím redakci, aby byla zodpovědnější. Článek tohoto druhu si určitě svůj prostor najde jinde. Ale je nevhodné, aby to v době přijímání Lisabonské smlouvy (= protinárodní a antidemokratické zrady) byl EUportál.

Přeju redakci hodně úspěchů v tom hlavním, o co všichni usilujeme.
Re: tento text sem nepatří
(Viktor N., 25.5.2009 8:59:32)
Odpovědět
a jste si jistý, že všichni usilujeme skutečně o totéž?
:-7
Re: tento text sem nepatří
(Jan Kasal, 25.5.2009 9:06:24)
Odpovědět
ad 3) O nevyléčitelných nemocech jste ještě neslyšel? Jak se případná léčba homosexualů liší o léčby pedofilů?
ad 4) Přidávám se k otázce.
Re: tento text sem nepatří
(Samuel Vitovsky, 25.5.2009 11:05:06)
Odpovědět
ad 3) Máte pravdu. Nevyjádřil jsem se úplně přesně. Ale přesto určitý rozdíl mezi nemocí (něčím co je a priory špatné a škodlivé) a dispozicí (tedy zaměřením, vlastnostmi, orientací - neutrálního charakteru) existuje. Homosexualita je podle mě dispozice. A tím pádem v podstatě NESTOJÍ ZA ŘEČ.
Bohužel to, co "nestojí za řeč", proniklo do našeho VEŘEJNÉHO práva. Já jsem s tím taky nesouhlasil. Ale už se to stalo. Doufám, že se jednoho dne to veřejné právo zase vrátí ke své jednoduchosti a logičnosti, která je tak potřeba. Ale teď máme jiné starosti!
Máme-li my euroskeptici někoho přesvědčit, že bobtnání EU je nebezpečné a špatné, nemůžeme to dělat takhle útočnými texty. Které s problematikou EU přímo nesouvisí.
Z EUportálu se stává platforma pro určitou názorovou skupinu, která si vzájemně pouze přitakává a tím ztrácí na přesvědčivosti pro lidi s jiným názorem.
Re: tento text sem nepatří
(Petr Tomeš, 30.5.2009 12:09:33)
Odpovědět
Liší se v tom, že homosexualita je normální zdravá varianta lidské sexuality, nejde o žádnou poruchu ani nemoc. Proč si raději nedoplníte vzdělání?
http://homosexualita.wordpress.com/
Re: tento text sem nepatří
(Kareta, 31.5.2009 3:27:10)
Odpovědět
Jak se odlišuje duševní nemoc od zdraví? Odchýlením, či variací, od normálu.
Re: tento text sem nepatří
(Petr Tomeš, 2.6.2009 18:28:47)
Odpovědět
Menšinová barva očí, vlasů nebo levorukost taky není porucha, ale varianta. Opravdu nerozumíte ani základním věcem?
Re: tento text sem nepatří
(Delain, 18.3.2010 12:26:25)
Odpovědět
michate jablka s hruskama
Re: tento text sem nepatří
(Jura, 16.1.2011 18:43:23)
Odpovědět
Tak jestli je homosexualita normalni tak ty máš taky moc málo koleček ,možná o jedno víc než Papoušek.
Re: tento text sem nepatří
(pavjan, 7.8.2011 11:39:52)
Odpovědět
Normální a zdravá - to mne dojalo.
Samueli Vítovskému a všem obhájcům homosexuality
(Dalibor, 31.5.2009 14:34:36)
Odpovědět
vážení obhájci homosexuality,

aby vaše výpovědi typu "homosexualita je normální", "homosexualita je přirozená atd." byly brány vážně, musí být vaše tvrzení shodné s vaší žitou realitou. Jinak řečeno, pokud žijete i to co tvrdíte svými ústy, pak vaše výpovědi mají smysl, jinak je to jen teorie, prázdné tvrzení, nepodložený výtvor mysli.

Jestliže jste heterosexuál, máte doma ženu a děti a tvrdíte svými ústy, že homosexualita je normální a přirozená, pak se ptám:
„Platí to tvrzení i na vás?“
Jelikož jste zastáncem homosexuálů, měl byste odpovědět ano, platí i pro mne. Jinak – jakou váhu má vaše tvrzení „tento jev je normální, ale já ho nepraktikuji?“
Pak tedy platí, tvrzení, že je i pro vás také přirozené strčit svůj penis do análního otvoru jiného muže, který je vám sympatický;
A já se vás ptám: prohlásíte tuto větu před svou ženou a dětmi?
Pokud tvrdíte, že je takový styk přirozený, musíte to říci i před svou ženou a dětmi. To je jen důsledek vašeho tvrzení „homosexualita je přirozená“.
Je přirozená i pro vás?
A když není, proč obhajujete homosexualitu?
Já si totiž myslím, že drtivá většina obhájců homosexuality neřekne před svou ženou a dětmi: „ano, i pro mne je normální strčit svůj penis do zadku hezkého muže“.
Tak se potom ptám: „jakou váhu má tvrzení“ takovéhoto obhájce homosexuality?
Pokud sami nejste schopni svůj penis strčit do zadku jiného muže nemáte proč tvrdit, že takové chování je normální.
Rozumíte mi, oč mi jde?
Já budu tvrdit svými ústy, že se mi líbí blondýny (to je moje norma) a když se podíváte na můj život tak zjistíte, že doma mám brunetu a nikdy jsem s žádnou blondýnou nikdy nechodil....

nebo budu tvrdit, že je normální, když lidé jí jablka, ale u mně v domácnosti nikdy jablka nenajdete? Jakou váhu má takové mé tvrzení o normálnosti jezení jablek? Jakou váhu má taková výpověď?

Pokud vy sami nejste ochotni strčit svůj penis do zadku jiného muže, jakou váhu má vaše tvrzení, že homosexualita je normální?
Re: Samueli Vítovskému a všem obhájcům homosexuality
(Jelena, 4.6.2009 14:03:50)
Odpovědět
vážení obhájci modrých očí,

aby vaše výpovědi typu "modré oči jsou normální", "modré oči jsou přirozené atd." byly brány vážně, musí být vaše tvrzení shodné s vaší žitou realitou. Jinak řečeno, pokud žijete i to co tvrdíte svými ústy, pak vaše výpovědi mají smysl, jinak je to jen teorie, prázdné tvrzení, nepodložený výtvor mysli.

Jestliže jste hnědoocíl, máte doma hnědookou ženu a hnědooké děti a tvrdíte svými ústy, že modré oči jsou je normální a přirozené, pak se ptám:
„Platí to tvrzení i na vás?“
Jelikož jste zastáncem modrých očí, měl byste odpovědět ano, platí i pro mne. Jinak – jakou váhu má vaše tvrzení „tento jev je normální, ale já ho nepraktikuji?“
Pak tedy platí, tvrzení, že je i pro vás také přirozené přebarvit si duhovku na modro a mít oči nadále modré;
A já se vás ptám: prohlásíte tuto větu před svou ženou a dětmi?
Pokud tvrdíte, že je takový vzhled přirozený, musíte to říci i před svou ženou a dětmi. To je jen důsledek vašeho tvrzení „modré oči jsou přirozené“.
Jsou přirozené i pro vás?
A když nejsou, proč obhajujete modré oči?
Já si totiž myslím, že drtivá většina obhájců modrých očí neřekne před svou ženou a dětmi: „ano, i pro mne je normální mít modré oči“.
Tak se potom ptám: „jakou váhu má tvrzení“ takovéhoto obhájce modrých očí?
Pokud sami nejste schopni přebarvit své oči na modro, nemáte proč tvrdit, že takové chování je normální.
Rozumíte mi, oč mi jde?
Já budu tvrdit svými ústy, že se mi líbí blondýny (to je moje norma) a když se podíváte na můj život tak zjistíte, že doma mám brunetu a nikdy jsem s žádnou blondýnou nikdy nechodil....

nebo budu tvrdit, že je normální, když lidé jí jablka, ale u mně v domácnosti nikdy jablka nenajdete? Jakou váhu má takové mé tvrzení o normálnosti jezení jablek? Jakou váhu má taková výpověď?

Pokud vy sami nejste ochotni mít modré oči, jakou váhu má vaše tvrzení, že modré oči jsou normální?
Re: Samueli Vítovskému a všem obhájcům homosexuality
(ViktorN, 7.8.2011 9:35:29)
Odpovědět
Vaše pseudoargumentace je zcela irelevantní. My se tu totiž o modrých očích nebavíme. Nikdo se tu nezmiňuje o „normálnosti či nenormálnosti modrých očí“. A navíc — nikdo si neusurpuje nadstandardní práva jen kvůli barvě svých očí. Takže jste zcela, ale naprosto, mimo… a váš trapný pokus o rádoby logickou argumentaci působí poměrně dost směšně!
:-7
Re: tento text sem nepatří
(Delain, 18.3.2010 12:23:39)
Odpovědět
a kde berete tu jistotu, ze vsechny nemoci se daji lecit?
btw. pedofilie je taky vrozena vlastnost, ktera se neda vylecit, pouze utlumit, presto to je uchylka. Homosexualita ma stejny puvod a dala by se zajiste take utlumit nejakymi hormony...
Re:PRAVDU, ŘÍKEJME PRAVDU !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
(BAROŠ, 7.8.2011 11:22:13)
Odpovědět
...Ad a) Homosexuálové šíří infekce
• 25. dubna 2001 CDC (tj. Center for Disease Control, americké Centrum pro kontrolu chorob – pozn. překl.) vydalo zprávu, v níž se říká: „Na četných místech této země pozorujeme značný nárůst sexuálně přenosných chorob mezi muži, kteří mají sex s muži.“ (31,32)
• Homosexuálové jsou zodpovědní za „první sexuálně přenosnou nákazu tyfové horečky“ v dějinách Spojených států. Tato choroba je zapříčiněna polykáním lidských výkalů. (32)
• Více než 10% homosexuálů na území významných měst USA je nakaženo virem HIV. K dnešnímu dni tvoří stále více než 50% známých případů AIDS ve Spojených státech. (30, 31)
• Sperma lehce proniká anální stěnou (ta má tloušťku jen jedné buňky) a rovnou tak vstupuje do krevního oběhu. To zapříčiňuje silné imunologické poškození buněk T a B obranného systému. (14)
• 50% mužského syfilis je přenášena homosexuály jako infekce konečníku a může se během análního styku přenést močovou trubicí na jiného homosexuála. (7)
• Mnoho homosexuálů nevěnuje pozornost varováním před jejich životním stylem: „Znalost zdravotních pouček byla docela vysoká, ale tato znalost neměla žádnou souvislost se sexuálním chováním.“ (16)
• Na počátku 70. let 20. stol nechali homosexuálové vyškrtnout homosexualitu ze seznamu mentálních chorob tím, že v průběhu let brali útokem výroční konferenci Americké společnosti psychiatrů (American Psychiatric Association; APA). „Partyzánské teatrální taktiky a přímé hlasité střety byly pro jejich přítomnost charakteristické.“ (2) Od té doby je homosexualita vyškrtnuta z APA seznamu duševních chorob stejně jako pedofilie (kromě případů, kdy dospělý cítí „subjektivní stísněnost“). (27)
• Homosexuálové se ve Spojených státech podílejí z 3-4% na všech případech kapavky, z 60% na všech případech syfilis a ze 17% na všech hospitalizacích v nemocnici (kromě pohlavních chorob). (5) Přitom tvoří jen 1-2% populace.
• Homosexuálové žijí nezdravým stylem života a v dějinách se podíleli na rozšíření syfilis, kapavky, hepatitidy B, „syndromu homosexuálova střeva“ (napadá střevní trakt), tuberkulózy a viru slinné žlázy. (27)
• Péče o každou oběť AIDS stojí přibližně 300.000 USD, takže díky promiskuitnímu stylu života homosexuálů se všem prudce zvedá sazba zdravotního pojištění. (10)
• Homosexuálové byli zodpovědní za rozšíření AIDS ve Spojených státech a poté vytvořili násilné skupiny jako Act Up a Ground Zero, aby si kvůli tomu stěžovali. Dokonce i dnes se homosexuálové podílejí na více než 50% případů AIDS ve Spojených státech, což je docela velký počet, pokud vezmeme v úvahu, že tvoří jen 1-2% populace.
• Homosexuálové se podílejí na neúměrném počtu případů hepatitidy: 70-80% v San Franciscu, 29% v Denveru, 66% v New Yorku, 56% v Torontu, 42% v Montrealu a 26% v Melbourne. (8)
• Ve velkých městech se často volá do nemocnic kvůli odstranění předmětů z konečníků homosexuálů. Někdy se homosexuálové ublíží natolik, že musí do konce života nosit pytlík s vývodem tlustého střeva. (8)
• 41% homosexuálů tvrdí, že mělo sex s cizími lidmi na veřejných záchodcích, 60% mělo sex s cizími lidmi v lázních a 64% těchto náhodných setkání zahrnovalo užití ilegálních drog. (8)
• 39-59% homosexuálů je nakaženo střevními parazity, jako jsou červi, motolice a améby (měňavka), běžné ve špinavých zemích třetího světa. (8)
• Průměrný věk, kdy homosexuálové umírají, je 42 let (jen 9% zůstává naživu po dosažení 65. roku). Tento věk klesá na 39 let, pokud je příčinou smrti AIDS. Průměrný věk úmrtí ženatého heterosexuálního muže je 75 let. (8)
• Průměrný věk, kdy umírají lesby, je 45 let (jen 24% zůstává naživu po dosažení 65. roku). Průměrný věk úmrtí vdané heterosexuální ženy je 79 let. (8)

• Asi 67-80% homosexuálů lízá anebo vkládá svůj jazyk do konečníku svých partnerů (tzv. „rimming“, anilingus, fecal sex atd.) a polyká biologicky významné množství výkalů (7), což je mezi homosexuály hlavní příčina hepatitidy a infekcí parazity. (8) Tato praktika se v bestselleru The Joy of Gay Sex (Radosti homosexuálního sexu) nazývá „skvěle chutnající sexování“.
• 17% homosexuálů pojídá anebo se potírá výkaly svých partnerů. (4)
• 12% homosexuálů dává nebo přijímá klystýry jako součást sexuální rozkoše a pije znečištěnou klystýrovou vodu. (4,8)
• Jistá studie podává zprávu, že 90% provozuje anální sex a 66% provozuje anální sex pravidelně. (6)
• 33% homosexuálů připouští „fisting“ (vkládání ruky do partnerova konečníku). (7)
• Močení na sebe („zlatá sprcha“) a mučení se mezi homosexuály od 40. let 20. stol. zdvojnásobilo a fisting narostl astronomickou měrou. (7)
• 29% homosexuálů provozuje urine sex („zlaté sprchy“). (8)
• Aktivity homosexuálů zahrnují rimming (anilingus), zlaté sprchy, fisting a používání „hraček“. (21)
• Homosexuálové orálně uspokojují téměř 100% svých sexuálních kontaktů a v polovině případů jejich semeno polykají. Semeno obsahuje prakticky každý mikroorganismus unášený krevním oběhem, takže se to přibližně rovná polknutí surové lidské krve. (6)
• V jisté studii se uvádí, že průměrný homosexuál KAŽDÝ ROK orálně uspokojil asi 20 až 106 mužů, spolykal 50 dávek semene, měl 72 průniků penisu do konečníku a polykal výkaly 23 různých mužů. (6)
• 43% přiznalo, že mělo za život 500 či více partnerů, 28% přiznalo za život 1000 či víc, a z těchto jich 79% prohlásilo, že polovina těchto partnerů byli zcela neznámí lidé a 70% těchto sexuálních kontaktů bylo na jednu noc (či, jak připouští jeden gay ve filmu „The Castro“, na jednu minutu). (3)
• 25-33% homosexuálů a leseb jsou alkoholici. (11)
• K mnoha sexuálních kontaktů homosexuálů dochází, když jsou opilí, zfetovaní, či na místech konání orgií. (7)
• 73% psychiatrů tvrdí, že homosexuálové jsou nešťastní lidé, a z těchto psychiatrů jich 70% tvrdí, že tento depresivní stav NENÍ způsoben sociální stigmatizací (ale zvráceným stylem života). (13)
Pokud se neobrátí, Písmo Svaté k této zvrácenosti říká: „Nebudou mít účast v Božím království“ (1Kor 6,10-11) a „najdou svůj úděl v ohnivém jezeře“ (Zj 21,8).
Ad c) Homosexuálové se dopouštějí mnoha zločinů
• John Martaugh, hlavní policejní soudce Trestního soudu města New York prohlásil: „Homosexuálové se ve velkých městech podílejí na polovině všech vražd.“ (10)
• Kapitán William Riddle z policie Los Angeles říká, že „30.000 sexuálně zneužitých dětí v Los Angeles jsou oběti homosexuálů.“ (10)
• Homosexuálům se přisuzuje 50% sebevražd (10)
• Dr. Daniel Capron, praktický psychiatr, říká: „Homosexualita z povahy věci není zdravá...“ (10) Ohledně dalších psychiatrů, kteří konstatují, že homosexualita je špatná viz National Association for Research and Therapy of Homosexuality, Národní sdružení pro výzkum a léčbu homosexuality.
• 37% homosexuálů provozuje sadomasochismus, což má za následek mnoho úmrtí. V San Franciscu se konaly přednášky, kde byli homosexuálové vyučováni, jak při masochismu nezabít své partnery. (8)• U homosexuálů je 100krát větší pravděpodobnost, že budou zavražděni (obvykle jiným homosexuálem) než u průměrné osoby, 26krát větší pravděpodobnost, že spáchají sebevraždu. (8)
• 21% leseb umírá z důvodu vraždy, sebevraždy či dopravní nehody, což je v poměru k normálním ženám 534krát více. (8)
• 50% hovorů na horkou linku oznamuje, „homosexuální rvačky“ zahrnující domácí násilí (tj. homosexuálové mlátí homosexuály). (18)
• Asi 50% žen v cele smrti v USA jsou lesby. (12)
Homosexuálové mají spadeno na děti
• „Homosexuálové ve Spojeném království požadují, aby se děti učily o análním sexu už ve 4 letech.“
• 33% homosexuálů PŘIZNÁVÁ sex nezletilých a dospělých. (7)
• Existuje významná skupina homosexuálů, která má tisíce členů, známá jako North American Man and Boy Love Association (NAMBLA; tj. Severoamerická společnost pro lásku mužů a chlapců). Jedná se o homosexuální skupinu zneužívající děti, jejíž heslem je „SEX PŘED OSMÝM ROKEM, NEŽ JE POZDĚ.“ Tuto skupinu lze vidět, jak pochoduje na většině přehlídek homosexuálů v celých Spojených státech.“
• Homosexuálové se ve Spojených státech dopouštějí více než 33% všech ohlášených zneužití dětí, což při předpokladu, že homosexuálové tvoří 2% populace, znamená, že 1 z 20 homosexuálů je pachatelem zneužití dítěte, zatímco 1 prznitel dětí připadá na 490 heterosexuálů. (19)
• 73% všech homosexuálů má sex s chlapci mladšími 19 let. (9)
• Mnoho homosexuálů přiznává, že jsou pedofilové. (22)
• Protože se homosexuálové nemohou rozmnožovat přirozeně, uchylují se k nabírání dětí. Homosexuály lze na jejich přehlídkách slyšet, jak skandují: „DESET PROCENT NENÍ DOST, NABÍREJTE, NABÍREJTE, NABÍREJTE!“ Skupina nazvaná „Lesbian Avengers“ (tj. Lesby mstitelky) se chlubí, že se snaží nabírat mladé dívky. Na své literatuře mají natištěno: „NABÍRÁME!“ Někteří homosexuálové v tom nejsou tak otevření, ale raději se pokouší infiltrovat do společnosti a dostat se na pozice, kde budou mít přístup k poddajným myslím mladých dětí (např. kněžstvo v USA, učitelé, vedoucí chlapeckého skautu atd.). (8) Viz webové stránky DC Lesbian Avengers či AFA Action Alert.
PROGRAM A POČET HOMOSEXUÁLŮ
• Součástí programu homosexuálů je přimět veřejnost, aby potvrdila jejich zvrácený způsob života. (27)
• Součástí programu homosexuálů je odvrátit lidi od křesťanství: „Učení, že pouze sexuální aktivita mezi mužem a ženou, je jedinou přirozenou formou, by měl být dostatečným důvodem, aby křesťanství každý homosexuál odsoudil.“ (1) Místo toho, aby pokáním změnili svůj život, ruší přirozené a Boží zákony ke škodě své i celé společnosti.
• Současný výzkum ukazuje, že skutečné procento homosexuálů se pohybuje v rozsahu 1-2%. (15, 23, 26, 28)
HOMOSEXUÁLOVÉ NEJSOU V ZAMĚSTNÁNÍ DISKRIMINOVÁNI
• Průměrný roční příjem homosexuála je 55 430 USD. Průměrný plat celé populace je 31 144 USD. Průměrný plat černochů je 12 166 USD. (24)
• 59,6% homosexuálů jsou absolventi vysoké školy. (24)
• 49% homosexuálů zastává odborné či manažerské pozice.
Re: tento text sem nepatří
(xxx, 12.8.2009 22:09:59)
Odpovědět
Ale PATŘÍ !Jestli jsi úchyl tak sem mepatří tvoje blábolky !
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(d, 25.5.2009 10:08:06)
Odpovědět
Nenavistny clanek, bez jedineho argumentu. Nejsem nejaky zvlastni priznivec homosexualu, ale jako vsude, jsou homosexualove slusni a rozumni, a pak ty agresivni buzny. Vychova deti- ne, jakasi obdoba manzelstvi, proc ne, samozrejme ne se stejnymi pravy (deti- to proste nejde). Takovato primitivni agresivita jako je v tomto clanku nebo nekterych clancich o potratech dela pravici ostudu, a odrazuje mnohe pravicaky. Toto jsou nazory, ktere s pravo-levym delenim nemaji nic spolecneho. Tak ho nehazejte do jednoho pytle se zakladnimi pravicovymi principy.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Delain, 18.3.2010 12:31:36)
Odpovědět
ja vam ten argument dam. Chtel byste byt dite, ktere vychovavaji dva homosexualove, o nichz to vi cele okoli? A pak chodit do skoly a celit posmeskum spoluzaku a sikane? Chodit pak ze skoly nasrany a premyslet o sebevrazde, protoze diky svym rodicum celite posmechu ostatnim.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(jarka, 25.5.2009 10:24:15)
Odpovědět
Autor nemá ani tolik slušnosti a odvahy, aby se pod článek podepsal. Co můžeme čekat od takového zbabělce? Je sám asi nějak postižený, neuspokojený, asi nemá co strkat kamkoliv. Do toho, kdo s kým chodí nikomu nic není, to už tady bylo - přikazovat lidem co mají dělat, co se smí a nesmí a co si mají myslet.
Já respektuji osobní a citové a sexuální chování všech, tak jak oni to cítí, ne tak jak já si myslím, že by to měli cítit oni. V tom je mezi autorem a mnou ( a doufám, že většinou občanů ) ten rozdíl. Pokud tím neporušují práva druhých, tak ať se mají rádi. A jaký tento článek má vliv na Evropskou Unii, tedy opravdu nechápu.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Felix, 25.5.2009 10:59:43)
Odpovědět
Dobrý den.
Já myslím, že to je pro psychiatry. Lze zde pozorovat vážnou úchylku od normality. To znamená - autora (proto se asi nepodepsal) i celou redakci euportálu umístit do léčebných ústavů pod dohled psychiatrů a ihned injekčně aplikovat psychofarmaka s trvalým účinkem.
Redakci převezme komise jmenovaná vládním zmocněncem pro lidská práva Michaelem Rintzierem. Jenom se přimlouvám za urychlené řešení, aby nám to nenarušilo hladký průběh hlasování občanů ve volbách do Evropského parlamentu.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Michal Kretschmer, 25.5.2009 11:01:32)
Odpovědět
Homosexualita jako sklon je porucha, někdy zaviněná, někdy také ne. Každý máme nějaké špatné sklony, kdo s nimi bojuje a vítězí, zasluhuje úctu.

Homosexualita jako podvolení se těmto sklonům je hřích sodomie. To by mělo být trestným činem, jako tomu bylo dříve.

Nejhorší je ovšem propagace těchto perverzí. Je to propagace něčeho protipřirozeného a tudíž z podstaty horší než propagace např. komunismu, který odmítal právo člověka na něco vnějšího, totiž na vlastnictví výrobních prostředků.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(František Prdelka, 26.5.2009 3:28:19)
Odpovědět
Tak tomuto hříchu přestaň holdovat, nebo skončíš v plamenech pekelných
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Jelena, 4.6.2009 14:20:55)
Odpovědět
Nějakej konkrétní důvod, proč by měl bejt v ateistickém státě hřích z pohledu neexistující vymyšlené postavičky nazývané Bohem trestným činem z pohledu zákona?
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Většina heterosexuálů jsou devianti neboli úchylové, 25.5.2009 11:11:21)
Odpovědět
To je normální strkat mužský pohlavní úd do ženské zadnice nebo ženských úst ? Takovýto heterosexuální pohlavní styk zaručuje reprodokukci lidského druhu ? Takže všichni heterosexuálové co toto provozují jsou devianti neboli úchylové. K tomu připočtu heterosexuály co vedle heterosexuálního orálního a análního sexu provozují další nepřeberné praktiky a "normálních" moc nezůstane. Většina heterosexuálů jsou tedy zpohledu myšlení autora tohoto článku devianti neboli úchylové.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Felix, 25.5.2009 11:24:00)
Odpovědět
Dobrý den.
Vážený pane, vážená paní. Jsem naprostý zaostalec, navíc bez fantasie, a proto jsem ihned uvítal Vaše upozornění, že existují "nepřeberné praktiky". Ne, že bych měl o ně zájem - jsem úplně nemožný - ale moc Vás prosím, zda byste byl tak laskav a mohl co nejdříve podat zprávu rovnou na ministerstvo pro menšiny. Ministr je vstřícný člověk a věřím, že okamžitě zajistí potřebnou propagaci těchto praktik - a co víc: mohou nám tu vzniknout i další, dosud netušené menšiny! Tím by došlo k dalšímu obohacení této společnosti, o něž se všichni snažíme.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(František Prdelka, 26.5.2009 3:35:39)
Odpovědět
Že jste zaostalec, jste již dostatečně prokázal. Zkuste někdy mlčet, a nechte lidi myslet si, že jste hlupák, než promluvit, a nenechat je na pochybách.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Ka, 7.8.2011 3:57:36)
Odpovědět
Prdelko - vždyť je to dobrý nápad, menšina heteroanálů, jejich pochod Prahou Pride Anal Prague. Mohou jí i s gay do p.rdele.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Michal Kretschmer, 25.5.2009 19:41:19)
Odpovědět
Ano, orální či anální styk, byť s osobou rozdílného pohlaví, je proti přírodě.

Ve zvířecí přírodě je pohlavní styk zaměřen k rozmnožování, u člověka také, ale jsou zde další přípustné cíle jako je vzájemná podpora a útěcha a zklidnění sexuální žádostivosti. Takže styk např. starších manželů, kteří již nemohou počít dítě, je sám o sobě zcela v pořádku.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Vilém, 25.5.2009 22:07:47)
Odpovědět
Pane, vy jste spadl z Jupiteru ne? Evidentně z vás mluví zastydlé panictví, ono kdyby vám nějaká fajnová panička dala, nebo poskytla službičku ústy, asi byste mluvil jinak :-))
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(František Prdelka, 26.5.2009 3:38:40)
Odpovědět
Vy toho zjevně o přírodě moc nevíte, že? Oni třeba delfíni si dopřávají i homosexuálních aktivit, nehledě např. k tomu, že využívají vhodně proudů vody (v delfináriích) k uspokojení.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Jelena, 4.6.2009 14:24:13)
Odpovědět
"přípustné cíle sexu"
notyvole.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Paja SDP, 5.9.2009 17:13:16)
Odpovědět
tole je moc hezky řečeno
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Oto, 25.5.2009 11:11:50)
Odpovědět
S autorem souhlasím. Dle reakcí na jeho článek je vidět ,že udeřil na hlavičku.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Jelena, 4.6.2009 14:25:21)
Odpovědět
na hlavičku (se) nepochybně udeřil, to je zjevné.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Alf, 25.5.2009 11:31:14)
Odpovědět
Normální to néni, pokud se oblažují doma, klidně, nevadí. Ale chtít normální práva, co se týká pořízení a výchovy dětí, to je hodně vadné. Stačí, že děti z neúplných rodin nemají možnost vidět jak se chovají normální úplné heterosexuální rodiny. Věřte, ty děti si tu núplnost nějakým způsobem nesou celý život. Je to proti přírodě.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Felix, 25.5.2009 11:43:00)
Odpovědět
Vážený pane,
píšete, že to je proti přírodě. Já sice přesně nevím, co Vy rozumíte pojmem příroda, ale když je něco proti ní, hned vyskočím. Jsem totiž její ochránce. A tak nerozumím tomu, že - jak píšete - ať si doma dělají co chtějí. Ptám se: jsou součástí přírody? Pokud ano, nemohou si ani doma dělat, co chtějí, protože - jak uvádíte - tím škodí přírodě. Pokud ale součástí přírody nejsou, nemají tu vůbec co pohledávat, jinak řečeno: je třeba je šetrně, aby příroda neutrpěla, zlikvidovat. Děkuji Vám za Vaše odvážné stanovistko a zůstávám s pozdravem
Přírodě zdar!
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Alf, 25.5.2009 12:04:34)
Odpovědět
Samozřemě, jsou součástí přírody, jako my všichni a vše okolo. Pouze jejich jednání v řadách lidské populace je z mého pohledu nenormální a v žádném případě bych nesouhlasil, aby na ně, vlivem jejich jednání, byly pořádány pogromy. Ale taktéž nesouhlasím s tím, aby jim byla dána možnost výchovy dětí. Ovšem se nabízí otázka, zda by nebylo lepší, aby děti z dětských domovů měli např. takovéto adoptivní rodiče a trochu jiné představy o rodině, než nic. Pěkný den Vám přeji.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Felix, 25.5.2009 12:34:58)
Odpovědět
Děkuji Vám. Já si taky myslím, že jsou součástí přírody a tím pádem by neměli být likvidováni - viz Vaše zmínka o pogromech (ty jsou navíc neekologické). Ale protože je to proti přírodě, je třeba jim v tom zabránit. Myslím si, že tuto úlohu, analogickou mravnostní policii v islámu, by měly vykonávat zvláštní jednotky ministerstva životního prostřdí. Protože lze očekávat, že po schválení takovýchto opatření se budou buzeranti se svým jednáním proti přírodě skrývat po domech, je třeba nové jednotky vybavit odpovídajícími pravomocemi překvapivě vnikat do obydlí podezřelých osob a na místě zasahovat. Myslím si, že pan Burík s paní Jacquesovou by ruku v ruce tento jev vymýtili za zcela krátkou dobu. Ministerstvu pro menšiny navíc ubude menšina, což by mělo příznivé dopady na státní rozpoet.
Přírodě zdar!
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Ghost Dog, 25.5.2009 12:51:21)
Odpovědět
..jsem tu dobře na euportalu, nebo mě to přesměrovalo na nějaký neonacistický, případně ruděrevoluční portál?..
..co na to říci víc..autor je vůl (nekorunovanej)...
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(RZ, 25.5.2009 12:59:02)
Odpovědět
Sakra, vy se v těch fotkách nějak podezřele vyžíváte:)))
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(pr, 25.5.2009 13:30:06)
Odpovědět
No je třeba občas připomenout, že nejen někteří hnědočeši, ale i další agresivní menšiny nastoupily cestu džihádu proti většinové společnosti.

Osobně si myslím, že je to napsáno příliš razantně, ale na druhou stranu hmx si vůbec neberou servítky - slovně útočí na heterosexuály, církev, rodinu, mají větší práva než normální sexuálové a chtějí další a další... Na nikom kdo jim není po vůli nenechají nit suchou...

Je na čase se ozvat i proti tomuto zlořádu!
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Ondřej Dumbrovský, 25.5.2009 15:15:36)
Odpovědět
Víc takových příspěvků. Protože odhalují skutečné postoje KLAUSOMILCů. Víc nenávisti, víc urážení - protože tím posilujete neofašisty. Tento portál, přispěvatelé i celá redakce - patří do stoky. Přesto - díky, díky, díky - už neklamete, už jste konečně svou "pravou" tvář poodhalili...
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(novotny26, 25.5.2009 20:02:21)
Odpovědět
Tohle je skutecne ostuda, proboha smazte to nebo se budu muset za svuj oblibeny portal stydet :( Diskutujme racionalne, krotizujme nevhodne chovani a pozadavky NEKTERYCH homosexualu, ale takoveto agresivni detinske vyplody patri spis nekam na kanape psychoanalytika, to se na me nezlobte...
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Janinka, 26.5.2009 18:33:11)
Odpovědět
Souhlasím :-))) tohle tu nepatří, a autor v sobě zjevně tyto sklony potlačuje, neb je dokázáno věděcky, že lidé trpící homofobií, jsou vzrušeni při pohledu na homosexuální styk :-))). Takže pane, konečně si to přiznejte a uleví se vám....osvobodíte se :-))))
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Josef, 25.5.2009 21:29:39)
Odpovědět
Vyhodou pro homosexualy je ze utoci na krestanskou viru, v cemz se schoduji s levicakama! K presvedceni oponenntu povolit snatky homosexualum vandakizovali kostel!

Most Holy Redeemer Catholic Church, in the heart of San Francisco, was vandalized over the weekend by opponents of Proposition 8, the California resolution passed by voters in November that rejected gay marriage. Swastikas were painted on the church and the names Ratzinger (referring to Pope Benedict XVI) and Niederauer (the San Francisco Archbishop) were scrawled besides the Nazi symbol.
Proposition 8 = volici uz po druhe ve volbach zamitli povolit snatky buzerantum a lesbam!
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Jan Zeman, 25.5.2009 22:36:30)
Odpovědět
Z lékařského hlediska není sama homosexualita považována za poruchu - viz. F66 (http://apps.who.int/classifications/apps/icd/icd10online/) -nelze tedy o homosexuálech říkat, že jsou úchylové jen pro jejich sexuální orientaci. To je fakt.
Lidé propagující homosexualitu a "homosexuální manželství" ale těžko mohou být křesťané. To je také fakt. Každý křesťan právem může říci, že homosexuální styky jsou hřích. Ovšem hoď kamenem, kdo jsi bez viny... Na druhé straně dávat svazkům homosexuálů práva normálních rodin jako adopce dětí bych silně nedoporučoval. Děti jsou velice vnímavé a potřebují primární identifikační vzory obou pohlaví a vůbec rodinného modelu vztahu muže a ženy. Bez toho by byl jejich zdravý vývoj dozajista ohrožen. Takže je tu jasný zájem ochrany dítěte - nemyslím si, že by existovalo nějaké "právo homosexuálů" na adopci, ba naopak bych řekl, že většina odborníků v dětské psychologii by byla výrazně proti tomu, aby se něco takového zavádělo. Homosexuálové koneckonců nejsou spolu schopni zplodit potomka, takže nějaké přirozené právo zde zcela chybí. Zavádět rodinné právo arbitrárně do svazků homosexuálů by tedy bylo podle mého názoru nesprávné, neboť již první podmínka - preference zájmu dítěte - by zde byla celkem jednoznačně porušena. Proto si myslím, že homosexuálové, kteří lobují za právo na adopci ve skutečnosti poškozují svůj vlastní zájem. § 13 zákona o registrovaném partnersví adopci dítětě registrovanými partnery jednoznačně vylučuje, a myslím si, že existuje jednoznačně důležitý zájem, aby tomu tak zůstalo.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(lunak, 26.5.2009 9:28:39)
Odpovědět
Pane, nehazejte do jednoho pytle vsechny krestany. Krome bigotnich katoliku se najde dost rozumnych, kteri nepotrebuju popisovat, co se v posteli smi a co ne. Katolictvi a krestanstvi obecne neni vubec nutnou soucasti pravice.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Jan Zeman, 26.5.2009 15:20:12)
Odpovědět
Řekl bych naopak, že právě katolictví je na rozdíl od mnoha protestantských denominací poměrně tolerantní k tomu, co si kdo v soukromí vyvádí, ale nečekejte, že ona nebo nějaká jiná křesťanská církev bude oddávat homosexuály, podporovat adopce dětí registrovanými partnery, nebo pořádat queer parades. Určitě tu svou zlost myslíte dobře, ale při vší úctě k blbosti jako jednomu z nejpodivuhodnějších jevů ve známém vesmíru, nelze očekávat absurdity.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Felix, 27.5.2009 9:29:45)
Odpovědět
Píšete: "katolictví je na rozdíl od mnoha protestantských denominací poměrně tolerantní k tomu, co si kdo v soukromí vyvádí." V tom jste na velikém omylu. Není ve světě nikde většího odpůrce obcování homosexuálů (vč. v soukromí), než jakým je katolická věrouka. Asi ji dobře neznáte. Je pravda, že mnozí totalitáři buzeranty fyzicky likvidují. To pravda v katolické církvi nidko nedělá, protože ta zastává stanovisko mnohem přísnější: ponechává je rohodnutí Nejvyšího. Na dvou místech Písma svatého je o tomto rozhodnutí Nejvyšího výslovně uvedeno, že concubitores masculorum jsou vyloučeni z království Božího. Pane, nic může být horšího. Katechismus učí, že takové obcování je protipřirozené. Tzn., že je horší než smilstvo, než cizoložství. Asi takhle. Nechtějte ovšem, aby se preláti na buzeranty mračili. Proč by se mračili? Jsou pro své momentální postavení před Pánem spíš k pláči a k morlitbě. Jste aspoň pokřtěn, že tomu tak dobře rozumíte?
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Felix, 26.5.2009 10:21:55)
Odpovědět
Vážený pane, začal jsem se zájmem, kvůli Vašem jménu, číst tento komentář, a po pár řádcích jsem s odporem skončil: Tím, že nějací "experti" něco nějak nadefinují, vzniká pro Vás nemožnost o tom pravdivě mlzvit? - No to jsem od Vás nečeklal. Nejste náhodou politicky korektní? No - aspoň v něčem? Že jo?
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Jan Zeman, 26.5.2009 14:59:48)
Odpovědět
Pouze jsem upozornil, že samotná homosexualita není současným lékařským mainstreamem považována za deviaci. Nechápu, co vás na tom tak vytočilo. Já se k tomuto názoru přikláním, neboť ostrakizace lidí jen pro sexuální orientaci, která je čistě jejich soukromou věcí, mi přijde poněkud z ranku totality. Jiná věc je ovšem okázalá propagace homosexuality a homosexuálního manželství s právy normální rodiny. Tam si naopak myslím, že agilní aktivisté dělají celé věci medvědí službu, neboť to proti homosexuálům obecně staví veřejné mínění a ona radikalizace jejich hnutí pak logicky vede k radikalizaci jeho odpůrců, kterým jejich chování na veřejnosti často přijde celkem právem oplzlé.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Felix, 27.5.2009 9:17:19)
Odpovědět
Píšete: "amotná homosexualita není současným lékařským mainstreamem považována za deviaci. Nechápu, co vás na tom tak vytočilo. Já se k tomuto názoru přikláním, neboť ostrakizace lidí jen pro sexuální orientaci, která je čistě jejich soukromou věcí, mi přijde poněkud z ranku totality." Krátce a jasně: Současný lékařský mainstream definoval správně, NEBOŤ netotalitně.
Jinak řečeno: lékaři tu nepotřebují už znalosti medicínské, ale politologické.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(sucharda, 26.5.2009 13:15:35)
Odpovědět
A vše začalo u křesťanů tak,že 4% učedníci šli za krásným Kristem-učitelem a vůbec se nestyděli,taková byla doba.Pak se toho chytli 4% zastuzení preláti vše si přepsali a domysleli a teď budou kázat morálku....
Kdybych byl dnes 4% křesťan,byla by to opět pro mne výzva,běž za krásným učitelem jako pastor, a tak to v mnoha případech je.Ti ostatní tančí po náměstích a sodomují...
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Radola, 26.5.2009 14:25:11)
Odpovědět
Pane nechte křesťany na pokoji.Bohužel i v církvi jsou různí pomatenci a prospěcháři.To ovšem neznamená,že jsou takoví všichni křesťané.Věřte tomu,že v Pravoslavném Rusku nebo Ukrajině by buzny žádné pochody neorganisovaly.A i kdyby tak by celá ta paráda zkončila dřív než začala.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Princ Drson, 25.5.2009 23:07:59)
Odpovědět
Pan nepodepsany autor si svoji latentni homosexualitu snazi vykompenzovat vylevem nenavisti.
Takový jako jsou na těch fotkách tak ti jsou skutečně úchylové. Ale většina gayů jsou normální
Re: Jsou uchylové
(VDG, 26.5.2009 10:57:58)
Odpovědět
Užítím fotek z nějaké Queer Parade, kde jsou všichni na max vyfešákovaní opravdu nedokázal vůbec nic!
Re: Jsou uchylové
(Felix, 27.5.2009 9:02:21)
Odpovědět
Pane/Paní, myslíte te tak, že zobrazení úhylové jdou úchylní úchylové, kdežto normální buzeranti jsou normální úchylové? Jen se ptám. Děkuji za odpověď.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Vanek, 26.5.2009 0:02:03)
Odpovědět
Jses fasisticka svine Euroskeptiku (nebo euroseptiku)a Europortal je banda ceskych vlasteneckych zabednencu!!!

http://czech-bohemia.blogspot.com/
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(PAVEL, 26.5.2009 0:11:12)
Odpovědět
chcipni buzno kvedlacko na vykal
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(vaclav kral, 26.5.2009 6:15:11)
Odpovědět
Autor je jednim slovem receno hlupak.Uz jen to ze svuj clanek venuje homosexualite a vydava ji jen za muzskou zalezitost svedci o jeho nizne inteligencni urovni.Nema smysl s nim polemizovat.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(whaler, 26.5.2009 10:36:51)
Odpovědět
Pepíček: "Mami, koupíš mi zmrzlinu?"
"Koupím. Ale proto, že spím s tvým tátou mi nemusíš říkat mami".
"A jak ti mám říkat?"
"Milane".
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylovéosoby s
(defortt, 26.5.2009 23:00:05)
Odpovědět
Po přečtení tohoto článku jsem se rozhodl odeslat tento e-mail šefredaktorovi:
žádám o odstranění článku neboť autor zjevně útočí na osoby jiné sexuální orientace a popírá jejich svobody a označuje je za úchyly.Článek směřuje k potlačování práv a svobod menšin což je trestný čin a to větou cituji: "Co však naprosto odmítám, je to, aby homosexuálové měli na základě své úchylky nějaká práva"
Žádám aby jste tento článek stáhli nebo mi oznámili důvod proč tak neučiníte.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylovéosoby s
(Lukáš Petřík, 26.5.2009 23:54:59)
Odpovědět
Při vší úctě, redakce se nehodlá odpovídat nějakému "deforttu", ale budiž. Autor žádné svobody nepopírá. Říká: „při všem respektu k občanským svobodám svých homosexuálních občanů ...“ Čili autor občanské svobody homosexuálů respektuje. Celý Vámi citovaný citát zní: „Co však naprosto odmítám, je to, aby homosexuálové měli na základě své úchylky nějaká práva navíc.“ Což znamená, jak jsem článek pochopil, že autor je proti tomu, aby menšině byla přiznávána větší práva než ostatním občanům, kteří mají nárok na klasická občanská práva a svobody, jako je právo na život, majetek atd. ... Nehodláme cenzurovat názory svých přispěvatelů, kteří zákon nijak neporušují a vyjadřují svůj subjektivní názor o nějakém chování.
pane Petříku
(Samuel Vitovsky, 27.5.2009 6:34:45)
Odpovědět
Pane Petříku,
já Vás nevyzývám, abyste článek stahoval. Když už se na serveru jednou objevil, tak by jeho odstranění bylo tak trochu falšováním historie. Přesto bych Vám chtěl poradit (nikoli vyzvat či žádat), abyste příště víc dbal na vyšší úroveň zveřejňovaných textů.
Abyste tedy takovéto texty už příště nezveřejňoval. Z důvodů, o kterých jsem už psal (v prvních příspěvcích do diskuse). A pokud reagujete na tuto diskusi, pokusil bych se zopakovat dva dotazy.
1) Jak problematika homosexuálů souvisí s EU? Podle mě je to celosvětový fenomén.
2) Proč není článek podepsaný???
Děkuji a jsem s pozdravem. Když píšu děkuji, myslím že celkově děkuji za vaši bohulibou (nebo radši mnemilou) činnost. Když vynechám tento úlet.
Re: pane Petříku
(Lukáš Petřík, 27.5.2009 17:56:25)
Odpovědět
ad otázky:

1) EU je přímo definována levicově liberální politicky korektní ideologií. Fenomén radikálního homosexualismu je především fenoménem EU. Ale na druhou stranu jste si jistě všimli, že ačkoli hlavní těžiště článků EUportalu je kritika EU, EUportal se zabývá i ostatními obecnými celospolečenskými otázkami z konzervativního a klasicky liberálního pohledu a bude tak činit i nadále.
2) Autor se obával, že by mohl mít kvůli článku problémy v práci. Používání pseudonymů není úplně neobvyklé. Ostatně pod pseudonymy psal i TGM.

Obecně chci jen napsat, že jsem si naprosto vědom toho, že se EUportal nemůže zavděčit všem, proto je poměrně pestrý, aby si každý našel to své: koho zajímá ekonomika, nechť sleduje ekonomiku, kdo má rád videa, ať se podívá na videa atd. Prostě pokud se někomu některý článek nelíbí, ať ho nečte, a čte takový, který se mu líbí. Myslím, že tak to je u všech médií a novin, že i když preferujete konkrétní značku, vždy tam naleznete článek, který vás nadzvedne ze židle. Ale to je podle mě myslím zdravé. O tom je svobodná diskuse a výměna názoů.
Re: pane Petříku
(mak, 28.5.2009 23:47:24)
Odpovědět
pane petriku, dodam-li clanek s odbornym pojednanim o svetovem zidovskem komplotu a o tom kterak synove abrahamovi infiltrovali spicky nasi politicke sceny, cely doprovanezy fotografiemi chasidu, pana kurase a karikaturami ben guriona, zverejnite ho?

podle vami vyse popsanych pravidel by v tom nemel byt zrejme problem
Re: pane Petříku
(Honza, 29.5.2009 16:02:55)
Odpovědět
Jde o xenofobii euportalu. Kdyby sem někdo poslal článek, který vyznívá opačně s normálními fotkami, tak to tu nikdy nezveřejní. Asi pana Petříka žádnej chlap nechce, tak se musí předvádět.
Re: pane Petříku
(mak, 29.5.2009 21:53:07)
Odpovědět
mam naprosto stejny pocit. kazdopadne, pomerne prijemne roste pocet lidi, kteri po precteni clanku, pohledu na redakcni radu a vybrana videa s vystupy pana petrika na ruznych shromazdenich ( doporucuju, velmi zabavne .o) radeji vraci do volebni hry ODS

mimochodem, znate tu teorii o nadmerne agresivite a homofobii latentnich homosexualu?
Re: pane Petříku
(Petr Tomeš, 30.5.2009 12:12:58)
Odpovědět
Považovat přirozená práva homosexuálů na manželství a výchovu dětí za radikální homosexualismus svědčí o vašich přízemních znalostech. V nejvíce demokratických státech, v jednom podruhém, ta práva jsou a problémy tam nemají. Nemáte vy nějaký komplex projevující se radikálním populismem a nesnášenlivostí? Spíše to svědčí o vaší neschopnosti argumentace na logické otázky.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylovéosoby s
(Petr Tomeš, 30.5.2009 12:08:32)
Odpovědět
"Což znamená, jak jsem článek pochopil, že autor je proti tomu, aby menšině byla přiznávána větší práva než ostatním občanům, kteří mají nárok na klasická občanská práva a svobody, jako je právo na život, majetek atd. ..."

Tím projevujete svou nekompetenci a neznalost tématu a šíření bezprecedentních lží. Je to právě naopak. Homosexuálové nemají práva jako většina. V minulém století nemohla být smíšená manželství, odstrkování černochů nebo žen na vedlejší kolej. V tomto století jsou to homosexuálové.
http://homosexualita.wordpress.com/

"Nehodláme cenzurovat názory svých přispěvatelů, kteří zákon nijak neporušují a vyjadřují svůj subjektivní názor o nějakém chování.
I když jsou naprosto nevkusné a plné vulgarit? Asi se na lepší úroveň nezmůžete.
a kdo se zastane nás (0,5% menšiny) ?
(jh, 27.5.2009 2:38:29)
Odpovědět
Kdyby samcoložníci nevystavovali na odiv svou deviaci, ani pes by po nich neštěkl.
Proto mají pravdu ti co tvrdí, že jde o problém spíše psychologický než fyziologický...

Na jednom semináři (soc. oblast)jsem vznesl na přednášející dotaz, zda je podmínkou pro ona dobra, jež přináší homosexuálům registrace, řitní soulož???

Protože jsem s bráchou podědil barák v němž společně bydlíme, chtěli jsme se zaregistrovat a něco z toho pochopitelně také vytlouct.
Ale ouha, vono prý to nejde, když jsme bráchové?!
Prý to půjde, až si do baráku přitáhnu třetího chlapa. To však nemohu, protože by mne brácha zabil...
Co radíte buzeranti, mám jít tedy demonstrovat a domoci se tak svých nezcizitelných práv?

Chápete tu diskriminaci? A to jsme početně hluboce pod 4% menšinou, pes po nás neštěkne, rány nikdo nevylíže, jaká to jen nespravedlnost...
Re: a kdo se zastane nás (0,5% menšiny) ?
(Honza, 29.5.2009 16:01:18)
Odpovědět
To je tvůj problém, že nevíš o čem píšeš. Ani se sestrou by ses nemohl oženit, proto nemůžež s bratrem vstoupit do partnerství. Chápeš to? Nebo máš slabší mozkovou ústřednu?
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(kRISTÝNA, 27.5.2009 9:34:19)
Odpovědět
Zajímalo by mě, zda autorovi článku připadá normální strkat pánský úd do ženského zadku.... To vám chlapům asi normální přijde...
V životě jsem nečetla ubožejší článek a ráda bych si s autorem popovídala mezi čtyřma očima... ale vzhledem k ubohosti celýho článku si myslím, že by se neodvážil...
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Ka, 7.8.2011 4:04:44)
Odpovědět
A vám to Kristýno připadá normální když vám ho do zadku někdo strká?
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(mak, 28.5.2009 23:41:55)
Odpovědět
SSO muze panu euroskeptikovi (opravdu hrdina ktery se neumi podepsat) podekovat za ztratu dalsiho volice.

takovou snuzku nenavisti bych hledal u clanku vydavanych na portalu KSCM, CSSD ci DS, ale ne na portalu ktery ma v redakcni rade tolik osobnosti SSO.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Petr Tomeš, 30.5.2009 12:03:46)
Odpovědět
Ten článek je absurdní, jen ukazuje na zbabělost anonymního autora článku a jeho jednoduché uvažování, čili primitivismus. Stejně tak to svědčí o redaktorech tohoto portálu, kteří se nestydí otiskovat takové nehorázné lži a nesmysly. Měli by se stydět.
http://homosexualita.wordpress.com/
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(petr zajíc, 30.5.2009 23:55:57)
Odpovědět
Přidávám se k těm, pro které SSO tímto článkem skončila.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Jelena, 4.6.2009 14:39:01)
Odpovědět
Taktéž. Uvažovala jsem o nich, ale tohle je takový šok, že nejenže se pro mne osobně stala strana naprosto nevolitelnou, ale budu na tento článek odkazovat všechny, kdo by o její podpoře byť jen na moment zapřemýšleli.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(kg, 29.5.2009 8:35:52)
Odpovědět
Tyto výpady, doplněné o fotografie z průvodu, jsou směšné.
Co stojí za pozornost, je, dochází-li k něčemu pod nátlakem. Ne vztah, ve kterém jde o oporu, důvěru atp. - takové jsou vztahy jak heterosexuální, tak homosexuální. Nechápu, proč vztah dvou jedinců stejného pohlaví vidíte jenom jako scházení se za účelem análního sexu (to článek vyznívá).
Je to odchylka, odchýlení od normálu, většiny. Reprodukce nejsou schopné i neplodné páry. I ty se odchylují od většiny. Homosexualita není nakažlivá, takoví lidé byli, jsou a budou, určitě nehrozí, že jich bude většina a na této přelidněné planetě přestane docházet k reprodukci.
Obecně Vám neubližují - máte-li rozepře s nějakým homosexuálem, jedná se o konkrétního jedince, ne o celek. Váš pohled je dost zkreslený, valná většina homosexuálů se neprezentuje v kožených oblečcích na průvodech pod duhovou vlajkou. Tohle není "typický vzorek". Zcela ignorujete stabilní vztahy dvou osob, na kterých byste nic nepoznal. To, že jste se s nimi nesetkal či je nepoznal, neznamená, že neexistují. Samozřejmě že je lehčí vzít si na mušku něco do očí bijícího.
S projevy náklonosti na veřejnosti se dle mého názoru setkáváme na ulici nepříliš často, a když, tak v umírněné formě. Nemístné se mi zdá i slovo "chlubení". Osobně mi vadí překračování míry i u heterosexuálních párů, na intimní hrátky dalších lidí, jakékoliv orientace, je málokdo zvědavý.
Neuškodila by Vám trocha tolerance.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(kg, 29.5.2009 9:31:53)
Odpovědět
Ostatně obdobná diskuze, s pádnými protiargumenty, se nachází i u článku "Exhibující homosexualita je obdobná úchylka jako pedofilie, gerontofilie, nekrofilie, zoofilie, voyerismus..." z 8. 7. 2008. A opět ty samé fotografie.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Beránek, 29.5.2009 15:04:47)
Odpovědět
Autor článku je idiot a jeho vyjadřování a názory mi připadají odporné, hnusné, jsou proti přírodě a nezapadají do zdravé lidské společnosti. Chce mi snad někdo namluvit, že špinit a plivat na milující lidi je normální? Pokud se mu líbí říkat takové věci, ať si je klidně říká doma, nijak bych ho za to neperzekuoval. Ale mohl by mít dost soudnosti, aby takovými oplzlými řečmi a zvrácenými myšlenkami neobtěžoval veřejnost.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(asdf, 29.5.2009 15:43:23)
Odpovědět
výběr fotek je tendenční, protože z valné většiny pochází z nějaké "gay parade", tj. v podstatě karnevalu. zbytek nemá cenu komentovat, z valné většiny jde o nenávistné bláboly formálně i obsahově na úrovni mein kampfu. dávám si euportál na blacklist.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Paja SDP, 5.9.2009 17:07:33)
Odpovědět
Co to mektáš tyvole??!!!si normální???jestli je to proti přírodě,tak proč se tak stalo..??Každej nemůže bejt stejne!!To by tu potom byla nuda!!Dyť je to jedno!!Ať se někomu líbí třeba dvouhlavej kůň tobě to může bejt u někde!!Oni takový sou a nekteří sou i lepší než nějací posraní heteráci..Já si totiž nedokážu představit,jak nějakej homosexuál napadá druhýho a znásilňuje jako o život..A jestli jo,tak je jich sakra málo!!Takový jako ty mě vážně vadí,co si myslí že jsou nejchtřejší jenom proto,že jsou heteráci..To by mě zajímalo co bys dělal kdyby jsi byl gay ty..A navíc si úchyl asi ty!!Zahrab se!!!
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(jarko112, 15.9.2010 9:01:09)
Odpovědět
ahoj možem tebou sigan
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Tony, 9.5.2010 17:36:05)
Odpovědět
tak ten kdo tohle psal je asi natvrdlej.. myslíš si že gay si přeje být gayem ? Kdyby měl na vybranou tak si tohle určitě nevybere. Takovýhle lidi fakt miluju.
Všichni homosexuálové, nebojte se ukazovat na veřejnosti, nemáte se za co styděl a ten, kdo trpí homofibií, je bezcitnej, chladnej a primitivní !!!!!!!
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Serena, 26.10.2009 18:32:40)
Odpovědět
Nejsem lesba, ani bisexuálka. Jsem obyčejná žena, které se líbí muži. A přesto bych něco tak naprosto nenávistného, omezeného a zakomplexovaného nenapsala.
Mám vzdělání v oboru zdravotnictví, proto mohu s jistotou říct, že sexuální orientace se vytváří již v prenatálním období v děloze, tudíž je vrozená a nelze ovlivnit.
Zřejmě vám nedošlo, že někteří homosexuálové se předvádějí, jak je vidět na fotografiích, ale to je pouze zlomek těchto orientovaných osob. Ta zbylá většina žije jinak běžným životem, chodí do práce, myje se a od heterosexuální osoby byste jej nepoznal.
Nevím, proč by se tito lidé měli skrývat nebo by jim mělo být zakazováno neuzavírat svazky. Je na světě tolik vrahů, zlodějů a heterosexuálů znásilňujících děti a ženy a vy tady ryjete do lidí, kteří nemůžou za to, jací jsou a nechtějí se ustrašeně klepat před společností, která by již měla být vyspělá a měla by mít základní vědomosti o vývoji plodu a co na plod působí.
Zajímavé je, že mluvíte o milování dvou mužů, ale o ženách jste se nezmínil. Ty už vám tak odporné nepřipadají, že?
Přála bych vám, abyste vy sám byl gay. Vlastě, je docela dobře možné, že jste, protože postřelená husa vždycky zakejhá.
A že je to hřích? Jděte se vycpat, až vás vyhodí z práce, pouliční vandal vám znásilní a zabije ženu, pak se obraťte k té své víře.
A ano, já bych tohle naplno řekla dětem a všem omezeným tupcům vašeho rázu. Jsem zvědavá, jakým jistě velmi inteligentním moudrem mi odpovíte.
Re: Homosexuálové jsou spravny a čestny upřimni chlapy vi heteraci nat nemate a každyho špinite a ubližujete každemu a vraždite a nemate znikym soucit a hluboukej cit ten celi članek jsy přečtěte je prava pravda že nedoržujete žadně zakony statu !!!!!!
(vaclav krejza, 14.8.2009 21:29:05)
Odpovědět
VAZNI LIDE ZLI A NENAVISTVI PROTI GAJUM VI AKORAZ ZAPOMINATE NA ZAKONY VI ZAJLOVE HETERACKY A TADY JSY TO PŘEČTĚTE POŘADNĚ CO PIŠE ZAKON TAK HO DURAZNĚ RESPETUJTE http://www.diskriminace.cz SEMINÁŘ GLB komunita v Čechách
na závěr textu můžete připojit své komentáře a připomínky k semináři a jeho tématům


Za velké účasti se dne 21. května 2007 konal v Praze seminář na téma GLB komunita v Čechách (diskriminace z důvodu sexuální orientace). Semináře, který se uskutečnil v rámci 13. nejen lesbického festivalu eLnadruhou, se zúčastnili GLB aktivisté a další zainteresované osoby z celé republiky. Cílem setkání byla diskuse o gay, lesbické a bisexuální komunitě v Čechách - menšině vystavené diskriminaci, předsudkům a homofobním útokům ze strany většiny. GLB lidé tak dostali příležitost diskutovat problémy, které se jich týkají, na specializovaném semináři v tak velkém časovém prostoru, jaký se jim snad ještě v naší republice nedostal.

V úvodu vystoupil Jiří Hromada, který zastoupil nepřítomnou ministryni pro lidská práva a národnostní menšiny Džamilu Stehlíkovou, která se nemohla vzhledem k pracovním povinnostem semináře osobně zúčastnit.

První odborný blok GLB komunita a společnost byl věnován historii a současnosti GLB hnutí ve světě i v České republice. První část prezentace se zaměřila spíše na okolní země a svět, na vznik prvních hnutí za práva sexuálních menšin na konci 19. století, snahu o dekriminalizaci homosexuality, pronásledování homosexuálních lidí nacisty a klinickou smrt evropského aktivismu po 2. světové válce. Část druhá se soustředila na gay a lesbickou komunitu v českomoravské kotlině a její úsilí či spíše neúsilí v boji za svá práva. GLB menšina dosáhla v České republice na celou řadu práv, zcela nesrovnatelnou s většinou ostatních postkomunistických zemí, a to i přesto, že je gay a lesbické hnutí u nás poměrně slabé a omezuje se pouze na velmi malý počet aktivistů.

Jak už vyplývá z názvu tématu v programu - Diskriminace, byla druhá prezentace věnována otázkám objasnění pojmů spojených s diskriminací, postupu v procesu přijímání antidiskriminačního zákona a problémům s tím spojených. V této souvislosti byla zmíněna i otázka diskriminace GLB menšiny, která není v podstatě nijak zmapována a až na jednotlivé medializované kauzy se o jejím rozsahu nic moc neví. Námětem na samostatný seminář by pak mohla být zákonná diskriminace GLB lidí v otázkách rodičovských práv. Dále zazněla informace o existenci pracovní skupiny pro sexuální menšiny, která byla vytvořena na odboru pro lidská práva Úřadu vlády.

Přednáška Legislativní změny se zabývala rozborem prosazování legislativních změn týkajících se LGB komunity v České republice, přičemž tyto postupy srovnávala se situací v zahraničí. Výklad přednášky se soustředil především na boj za zrovnoprávnění stejnopohlavních párů s páry heterosexuálními, v podstatě jediná práva, o něž GLB komunita v Čechách byla nucena dlouhodobě aktivně bojovat.

Poslední prezentace Queer komunita v médiích rozebírala mediální obraz vytvářený či nevytvářený queer komunitou a její schopnost či neschopnost prezentovat rozmanitost. GLB komunita je v médiích zobrazována relativně často, přičemž pozitivní skutečností je, že jsou jí média poměrně nakloněna. GLB charaktery se v médiích objevují stále častěji, a to v propracovanějších a reálnějších kontextech. Svojí roli zcela jistě sehrává postupná změna společenského postoje vůči gayům a lesbám, jakož i uzákonění registrovaného partnerství, které dodalo stejnopohlavním svazkům určitou legitimitu. Přínosem je i přístup veřejnoprávní televize, která je důležitým zadavatelem pořadů s GLB tematikou, a vedle publicistických a dokumentárních filmů uvádí mainstreamové i nezávislé queer filmy.

V rámci semináře se konaly workshopy a proběhly rozsáhlé diskuse, které měly umožnit a také umožnily účastníkům vyjádřit své názory, připomínky a komentáře k prezentovaným tématům i ke GLB problematice obecně. První diskuse se zaměřila na vymezení gay a lesbické komunity, otázku zda existuje taková komunita, a kdo k ní patří. Stává se jedinec součástí této komunity automaticky již svojí menšinovou sexuální orientací nebo je její součástí pouze ten, kdo se za její součást sám aktivně považuje, nebo ten kdo se aktivně účastní „gay a lesbického života“? Odpovědi na uvedené otázky, jakož i celá diskuse vyzněly tak trošku do ztracena. Nicméně tady je třeba od GLB komunity odlišovat GLB menšinu. Zatímco odpověď na otázku, zda se za příslušníka komunity považuje a co ho s ní spojuje, si musí dát každý sám, za příslušníka GLB menšiny lze považovat každého s menšinovou sexuální orientací bez ohledu na to, zda se za jejího příslušníka sám „uvědoměle“ považuje. V tomto však příslušníci GLB menšiny mají na rozdíl např. od příslušníků etnických menšin určitou „výhodu“, že mohou svojí sexuální orientaci skrývat a tím se vyhnout automatickému spojení s touto menšinou ze strany většinové společnosti. V důsledku toho nejsou v takové míře nuceni vyhledávat ochranu v kolektivní příslušnosti ke komunitě.

V samotné komunitě je, než otázka jejího definování, zcela jistě mnohem ožehavější téma aktivního se přihlášení k homosexuální či bisexuální orientaci, a to jak vnitřní přiznání si, že „jsem jedním z nich“ (vnitřní coming out), tak i sdělení této skutečnosti svému okolí (vnější coming out). Je velmi těžké ba nemožné zkoumat vnitřní coming out, neboť to je problém upřímnosti každého jednotlivce v sobě, mnohem jednodušší je to již s coming outem vůči svému okolí, a tady gayové a lesby v Čechách dost výrazně pokulhávají. Ochota outovat se je velmi malá, jak u neznámých jednotlivců, tak i u mediálně známých osob. Jen stěží lze uvěřit tomu, že by v České republice nebyli mezi mediálně profláknutými osobami žádné lesby a jen velmi málo gayů. Ptát se po příčinách je asi dost zbytečné, strach z nepochopení a odmítnutí by byl pravděpodobnou odpovědí na všechno. Spíše je zajímavé zkoumat to, zda jsou tyto obavy v zemi, kde je uzákoněno registrované partnerství a tolerance stejnopohlavních svazků ze strany společnosti poměrně vysoká, oprávněné.

Vedle malé ochoty veřejně se přiznat ke své sexuální orientaci trpí GLB menšina v České republice nedostatkem aktivistů, tedy nejen těch, kteří by se aktivně hlásili ke komunitnímu životu, ale hlavně by byli ochotni za práva menšiny bojovat či menšinu aktivně podporovat. GLB lidé v Čechách, na rozdíl od řady jiných zemí, dosáhli řady práv „bez velkého úsilí“, aniž by o ně museli zásadním způsobem a dlouhodobě bojovat. Většina práv (dekriminalizace homosexuality, sjednocení věkové hranice pro souhlasný pohlavní styk, zákaz diskriminace) přišla z rozhodnutí „shora“ nebo bylo jejich zakotvení důsledkem usilovné práce malé skupiny aktivistů (registrované partnerství). Možná právě toto lze považovat za jednu z příčin proč je gay aktivistů u nás tak málo, stejně jako je malá jejich podpora ze strany menšiny. Všichni ti, kteří na tomto poli vyvíjejí nějaké aktivity, by mohli dlouze vyprávět o nedostatku dobrovolníků a především finančních prostředků, a o tom, jak nezřídka podporu svých aktivit nacházejí snadněji mezi majoritou než mezi gayi a lesbami. Nicméně to neznamená, že by zde žádní aktivisté a aktivistky nebyli, je jich jen podstatně méně než by jich mohlo být, a to je jejich práce složitější a je třeba ji ocenit.

Pořad „Q“ vysílaný Českou televizí rozpoutal nejbouřlivější diskusi a nakonec se mu podařilo rozdělit účastníky na dva tábory, na jeho příznivce a odpůrce. Qéčko vyvolává rozporuplné přijetí jak v majoritě tak i v samotné minoritě, jíž je určen, tedy pokud vůbec jí je určen, neboť to, kdo je cílovou skupinou není až tak zřejmé. Všichni se shodli na tom, že je potřeba, aby pořad pro GLB menšinu existoval, ale na formu a často i obsah sdělení se názory značně lišily podle toho, zda zúčastnění akceptovali „netradiční“ pojetí sdělování informací zvolené autory pořadu či nikoli. Mnohem příznivěji byl hodnocen předcházející pořad české televize LeGaTo, nicméně ani ten nebyl jednoznačně přijat; někteří účastníci ho označili za příliš intelektuální pořad neschopný oslovit širší okruh lidí.

Kritika se snesla i na český rozhlas za jeho zrušení pořadu Bona dea sledovaný především staršími gayi a lesbami, kteří nemají přístup k internetu. Právě internet je v současné době hlavním nástrojem pro šíření informací, ať už směrem do komunity nebo navenek, široký přístup k němu však je zejména u starší generace podstatně limitován.

Všechna média zaměřená na GLB menšinu nebo o ní informující trpěla a trpí absolutním nedostatkem GLB lidí ochotných prezentovat mediálně své obyčejné životy a přiblížit je tak majoritě. V médiích se tak opakovaně objevují stále stejné tváře.

Ze závěrečné diskuse byla zřejmá potřeba existence nějakého média, nejlépe tištěného, pracovně nazvaného „informačně kulturní"periodikum, které by bylo zaměřeno na GLB komunitu, a zcela by mu chyběl nějaký erotický obsah. Nezodpovězeno však zůstalo, kdo, pro koho a za jaké peníze by takovéto periodikum byl schopen vyrábět, když všechny obdobné minulé pokusy ztroskotaly.

Zapsala: Martina Štěpánková

PŘÍSPĚVKY NALEZNETE NA STRÁNCE SEXUÁLNÍ ORIENTACE


[ zpet na zacatek stranky ]
Martina Štěpánková
Aktualizace: 06.06. 2007



Poradna pro občanství, občanská a lidská práva © 2001-2007
VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV








Preambule


U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že zneuznání lidských práv a pohrdání jimi vedlo k barbarským činům, urážejícím svědomí lidstva, a že vybudování světa, ve kterém lidé, zbavení strachu a nouze, se budou těšit svobodě projevu a přesvědčení, bylo prohlášeno za nejvyšší cíl lidu, že je nutné, aby lidská práva byla chráněna zákonem, nemá- -li být člověk donucen uchylovat se, když vše ostatní selhalo, k odboji proti tyranii a útlaku, že je nutné podporovat rozvoj přátelských vztahů mezi národy, že lid Spojených národů zdůraznil v Chartě znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a že se rozhodl podporovat sociální pokrok a vytvořit lepší životní podmínky ve větší svobodě, že členské státy převzaly závazek zajistit ve spolupráci s Organizací spojených národů všeobecné uznávání a zachovávání lidských práv a základních svobod a že stejné chápání těchto práv a svobod má nesmírný význam pro dokonalé splnění tohoto závazku, Valné shromáždění vyhlašuje tuto Všeobecnou deklaraci lidských práv jakožto společný cíl pro všechny národy a všechny státy za tím účelem, aby se každý jednotlivec a každý orgán společnosti, maje tuto deklaraci stále na mysli, snažil vyučováním a výchovou rozšířit úctu k těmto právům a svobodám a zajistit postupnými opatřeními vnitrostátními i mezinárodními jejich všeobecné a účinné uznávání a zachovávání jak mezi lidem členských států samých, tak i mezi lidem území, jež jsou pod jejich pravomocí.



článek 1


Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.



článek 2


(1) Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení.

(2) Žádný rozdíl nebude dále činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamosprávné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity.



článek 3


Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost.



článek 4


Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví; všechny formy otroctví a obchodu s otroky jsou zakázány.



článek 5


Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.



článek 6


Každý má právo na to, aby byla všude uznávána jeho právní osobnost.



článek 7


Všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakéhokoli rozlišování. Všichni mají právo na stejnou ochranu proti jakékoli diskriminaci, která porušuje tuto deklaraci, a proti každému podněcování k takové diskriminaci.



článek 8


Každý má právo, aby mu příslušné vnitrostátní soudy poskytly účinnou ochranu proti činům porušujícím základní práva, která jsou mu přiznána ústavou nebo zákonem.



článek 9


Nikdo nesmí být svévolně zatčen, držen ve vazbě nebo vyhoštěn do vyhnanství.



článek 10


Každý má úplně stejné právo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut nezávislým a nestranným soudem, který rozhoduje buď o jeho právech a povinnostech, nebo o jakémkoli trestním obvinění vzneseném proti němu.



článek 11


(1) Každý, kdo je obviněn z trestného činu, považuje se za nevinného, dokud není zákonným postupem prokázána jeho vina ve veřejném řízení, v němž mu byly zajištěny veškeré možnosti obhajoby.

(2) Nikdo nesmí být odsouzen pro čin nebo opomenutí, které v době, kdy byly spáchány, nebyly trestné podle státního nebo mezinárodního práva. Rovněž nesmí být uložen trest těžší, než jakého bylo lze použít v době, kdy byl trestný čin spáchán.

článek 12


Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokům na svou čest a pověst. Každý má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům.

článek 13


(1) Každý má právo volně se pohybovat a svobodně si volit bydliště uvnitř určitého státu.

(2) Každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země.



článek 14


(1) Každý má právo vyhledat si před pronásledováním útočiště v jiných zemích a požívat tam azylu.

(2) Toto právo nelze uplatnit v případě stíhání skutečně odůvodněného nepolitickými zločiny nebo činy, které jsou v rozporu s cíli a zásadami Spojených národů.



článek 15


(1) Každý má právo na státní příslušnost.

(2) Nikdo nesmí být svévolně zbaven své státní příslušnosti ani práva svou státní příslušnost změnit.



článek 16


(1) Muži a ženy, jakmile dosáhnou plnoletosti, mají právo, bez jakéhokoli omezení z důvodů příslušnosti rasové, národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu. Pokud jde o manželství, mají za jeho trvání i při jeho rozvázání stejná práva.

(2) Sňatky mohou být uzavřeny jen se svobodným a plným souhlasem nastávajících manželů.

(3) Rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má nárok na ochranu ze strany společnosti a státu.



článek 17


(1) Každý má právo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s jinými.

(2) Nikdo nesmí být svévolně zbaven svého majetku.



článek 18


Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství; toto právo zahrnuje v sobě i volnost změnit své náboženství nebo víru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo víru, sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, vyučováním, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou a zachováváním obřadů.



článek 19


Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.



článek 20


(1) Každému je zaručena svoboda pokojného shromažďování a sdružování.

(2) Nikdo nesmí být nucen, aby byl členem nějakého sdružení.



článek 21


(1) Každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců.

(2) Každý má právo vstoupit za rovných podmínek do veřejných služeb své země.

(3) Základem vládní moci budiž vůle lidu; ta musí být vyjádřena správně prováděnými volbami, které se mají konat v pravidelných obdobích na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva tajným hlasováním nebo jiným rovnocenným postupem, zabezpečujícím svobodu hlasování.



článek 22


Každý člověk má jako člen společnosti právo na sociální zabezpečení a nárok na to, aby mu byla národním úsilím i mezinárodní součinností a v souladu s organizací a s prostředky příslušného státu zajištěna hospodářská, sociální a kulturní práva, nezbytná k jeho důstojnosti a k svobodnému rozvoji jeho osobnosti.



článek 23


(1) Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti.

(2) Každý, bez jakéhokoli rozlišování, má nárok na stejný plat za stejnou práci.

(3) Každý pracující má právo na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti a která by byla doplněna, kdyby toho bylo třeba, jinými prostředky sociální ochrany.

(4) Na ochranu svých zájmů má každý právo zakládat s jinými odborové organizace a přistupovat k nim.



článek 24


Každý má právo na odpočinek a na zotavení, zejména také na rozumné vymezení pracovních hodin a na pravidelnou placenou dovolenou.



článek 25


(1) Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli.

(2) Mateřství a dětství mají nárok na zvláštní péči a pomoc. Všechny děti, ať manželské nebo nemanželské, požívají stejné sociální ochrany.



článek 26


(1) Každý má právo na vzdělání. Vzdělání nechť je bezplatné, alespoň v počátečních a základních stupních. Základní vzdělání je povinné. Technické a odborné vzdělání budiž všeobecně přístupné a rovněž vyšší vzdělání má být stejně přístupné všem podle schopností.

(2) Vzdělání má směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a k posílení úcty k lidským právům a základním svobodám. Má napomáhat k vzájemnému porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi všemi národy a všemi skupinami rasovými i náboženskými, jakož i k rozvoji činnosti Spojených národů pro zachování míru.

(3) Rodiče mají přednostní právo volit druh vzdělání pro své děti.



článek 27


(1) Každý má právo svobodně se účastnit kulturního života společnosti, užívat plodů umění a podílet se na vědeckém pokroku a jeho výtěžcích.

(2) Každý má právo na ochranu morálních a materiálních zájmů, které vyplývají z jeho vědecké, literární nebo umělecké tvorby.



článek 28


Každý má právo na to, aby vládl takový sociální a mezinárodní řád, ve kterém by práva a svobody stanovené v této deklaraci byly plně uplatněny.



článek 29


(1) Každý má povinnosti vůči společnosti, v níž jediné může volně a plně rozvinout svou osobnost.

(2) Každý je při výkonu svých práv a svobod podroben jen takovým omezením, která stanoví zákon výhradně za tím účelem, aby bylo zajištěno uznávání a zachovávání práv a svobod ostatních a vyhověno spravedlivým požadavkům morálky, veřejného pořádku a obecného blaha v demokratické společnosti.

(3) Výkon těchto práv a svobod nesmí být v žádném případě v rozporu s cíli a zásadami Spojených národů.



článek 30


Nic v této deklaraci nemůže být vykládáno jako by dávalo kterémukoli státu, kterékoli skupině nebo osobě jakékoli právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů, které by směřovaly k potlačení některého z práv nebo některé ze svobod v této deklaraci uvedených.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(KJ, 17.6.2009 19:52:55)
Odpovědět
Chcípni ty hnusnej neonacisto!
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(xxx, 12.8.2009 22:12:13)
Odpovědět
Ty zdechni!Buku!
Re: Homosexuálové jsou spravny a čestny upřimni chlapy vi heteraci nat nemate a každyho špinite a ubližujete každemu a vraždite a nemate znikym soucit a hluboukej cit ten celi članek jsy přečtěte je prava pravda že nedoržujete žadně zakony statu !!!!!!
(vaclav krejza, 14.8.2009 21:37:35)
Odpovědět
VAZNI LIDE ZLI A NENAVISTVI PROTI GAJUM VI AKORAZ ZAPOMINATE NA ZAKONY VI ZAJLOVE HETERACKY A TADY JSY TO PŘEČTĚTE POŘADNĚ CO PIŠE ZAKON TAK HO DURAZNĚ RESPETUJTE http://www.diskriminace.cz SEMINÁŘ GLB komunita v Čechách
na závěr textu můžete připojit své komentáře a připomínky k semináři a jeho tématům


Za velké účasti se dne 21. května 2007 konal v Praze seminář na téma GLB komunita v Čechách (diskriminace z důvodu sexuální orientace). Semináře, který se uskutečnil v rámci 13. nejen lesbického festivalu eLnadruhou, se zúčastnili GLB aktivisté a další zainteresované osoby z celé republiky. Cílem setkání byla diskuse o gay, lesbické a bisexuální komunitě v Čechách - menšině vystavené diskriminaci, předsudkům a homofobním útokům ze strany většiny. GLB lidé tak dostali příležitost diskutovat problémy, které se jich týkají, na specializovaném semináři v tak velkém časovém prostoru, jaký se jim snad ještě v naší republice nedostal.

V úvodu vystoupil Jiří Hromada, který zastoupil nepřítomnou ministryni pro lidská práva a národnostní menšiny Džamilu Stehlíkovou, která se nemohla vzhledem k pracovním povinnostem semináře osobně zúčastnit.

První odborný blok GLB komunita a společnost byl věnován historii a současnosti GLB hnutí ve světě i v České republice. První část prezentace se zaměřila spíše na okolní země a svět, na vznik prvních hnutí za práva sexuálních menšin na konci 19. století, snahu o dekriminalizaci homosexuality, pronásledování homosexuálních lidí nacisty a klinickou smrt evropského aktivismu po 2. světové válce. Část druhá se soustředila na gay a lesbickou komunitu v českomoravské kotlině a její úsilí či spíše neúsilí v boji za svá práva. GLB menšina dosáhla v České republice na celou řadu práv, zcela nesrovnatelnou s většinou ostatních postkomunistických zemí, a to i přesto, že je gay a lesbické hnutí u nás poměrně slabé a omezuje se pouze na velmi malý počet aktivistů.

Jak už vyplývá z názvu tématu v programu - Diskriminace, byla druhá prezentace věnována otázkám objasnění pojmů spojených s diskriminací, postupu v procesu přijímání antidiskriminačního zákona a problémům s tím spojených. V této souvislosti byla zmíněna i otázka diskriminace GLB menšiny, která není v podstatě nijak zmapována a až na jednotlivé medializované kauzy se o jejím rozsahu nic moc neví. Námětem na samostatný seminář by pak mohla být zákonná diskriminace GLB lidí v otázkách rodičovských práv. Dále zazněla informace o existenci pracovní skupiny pro sexuální menšiny, která byla vytvořena na odboru pro lidská práva Úřadu vlády.

Přednáška Legislativní změny se zabývala rozborem prosazování legislativních změn týkajících se LGB komunity v České republice, přičemž tyto postupy srovnávala se situací v zahraničí. Výklad přednášky se soustředil především na boj za zrovnoprávnění stejnopohlavních párů s páry heterosexuálními, v podstatě jediná práva, o něž GLB komunita v Čechách byla nucena dlouhodobě aktivně bojovat.

Poslední prezentace Queer komunita v médiích rozebírala mediální obraz vytvářený či nevytvářený queer komunitou a její schopnost či neschopnost prezentovat rozmanitost. GLB komunita je v médiích zobrazována relativně často, přičemž pozitivní skutečností je, že jsou jí média poměrně nakloněna. GLB charaktery se v médiích objevují stále častěji, a to v propracovanějších a reálnějších kontextech. Svojí roli zcela jistě sehrává postupná změna společenského postoje vůči gayům a lesbám, jakož i uzákonění registrovaného partnerství, které dodalo stejnopohlavním svazkům určitou legitimitu. Přínosem je i přístup veřejnoprávní televize, která je důležitým zadavatelem pořadů s GLB tematikou, a vedle publicistických a dokumentárních filmů uvádí mainstreamové i nezávislé queer filmy.

V rámci semináře se konaly workshopy a proběhly rozsáhlé diskuse, které měly umožnit a také umožnily účastníkům vyjádřit své názory, připomínky a komentáře k prezentovaným tématům i ke GLB problematice obecně. První diskuse se zaměřila na vymezení gay a lesbické komunity, otázku zda existuje taková komunita, a kdo k ní patří. Stává se jedinec součástí této komunity automaticky již svojí menšinovou sexuální orientací nebo je její součástí pouze ten, kdo se za její součást sám aktivně považuje, nebo ten kdo se aktivně účastní „gay a lesbického života“? Odpovědi na uvedené otázky, jakož i celá diskuse vyzněly tak trošku do ztracena. Nicméně tady je třeba od GLB komunity odlišovat GLB menšinu. Zatímco odpověď na otázku, zda se za příslušníka komunity považuje a co ho s ní spojuje, si musí dát každý sám, za příslušníka GLB menšiny lze považovat každého s menšinovou sexuální orientací bez ohledu na to, zda se za jejího příslušníka sám „uvědoměle“ považuje. V tomto však příslušníci GLB menšiny mají na rozdíl např. od příslušníků etnických menšin určitou „výhodu“, že mohou svojí sexuální orientaci skrývat a tím se vyhnout automatickému spojení s touto menšinou ze strany většinové společnosti. V důsledku toho nejsou v takové míře nuceni vyhledávat ochranu v kolektivní příslušnosti ke komunitě.

V samotné komunitě je, než otázka jejího definování, zcela jistě mnohem ožehavější téma aktivního se přihlášení k homosexuální či bisexuální orientaci, a to jak vnitřní přiznání si, že „jsem jedním z nich“ (vnitřní coming out), tak i sdělení této skutečnosti svému okolí (vnější coming out). Je velmi těžké ba nemožné zkoumat vnitřní coming out, neboť to je problém upřímnosti každého jednotlivce v sobě, mnohem jednodušší je to již s coming outem vůči svému okolí, a tady gayové a lesby v Čechách dost výrazně pokulhávají. Ochota outovat se je velmi malá, jak u neznámých jednotlivců, tak i u mediálně známých osob. Jen stěží lze uvěřit tomu, že by v České republice nebyli mezi mediálně profláknutými osobami žádné lesby a jen velmi málo gayů. Ptát se po příčinách je asi dost zbytečné, strach z nepochopení a odmítnutí by byl pravděpodobnou odpovědí na všechno. Spíše je zajímavé zkoumat to, zda jsou tyto obavy v zemi, kde je uzákoněno registrované partnerství a tolerance stejnopohlavních svazků ze strany společnosti poměrně vysoká, oprávněné.

Vedle malé ochoty veřejně se přiznat ke své sexuální orientaci trpí GLB menšina v České republice nedostatkem aktivistů, tedy nejen těch, kteří by se aktivně hlásili ke komunitnímu životu, ale hlavně by byli ochotni za práva menšiny bojovat či menšinu aktivně podporovat. GLB lidé v Čechách, na rozdíl od řady jiných zemí, dosáhli řady práv „bez velkého úsilí“, aniž by o ně museli zásadním způsobem a dlouhodobě bojovat. Většina práv (dekriminalizace homosexuality, sjednocení věkové hranice pro souhlasný pohlavní styk, zákaz diskriminace) přišla z rozhodnutí „shora“ nebo bylo jejich zakotvení důsledkem usilovné práce malé skupiny aktivistů (registrované partnerství). Možná právě toto lze považovat za jednu z příčin proč je gay aktivistů u nás tak málo, stejně jako je malá jejich podpora ze strany menšiny. Všichni ti, kteří na tomto poli vyvíjejí nějaké aktivity, by mohli dlouze vyprávět o nedostatku dobrovolníků a především finančních prostředků, a o tom, jak nezřídka podporu svých aktivit nacházejí snadněji mezi majoritou než mezi gayi a lesbami. Nicméně to neznamená, že by zde žádní aktivisté a aktivistky nebyli, je jich jen podstatně méně než by jich mohlo být, a to je jejich práce složitější a je třeba ji ocenit.

Pořad „Q“ vysílaný Českou televizí rozpoutal nejbouřlivější diskusi a nakonec se mu podařilo rozdělit účastníky na dva tábory, na jeho příznivce a odpůrce. Qéčko vyvolává rozporuplné přijetí jak v majoritě tak i v samotné minoritě, jíž je určen, tedy pokud vůbec jí je určen, neboť to, kdo je cílovou skupinou není až tak zřejmé. Všichni se shodli na tom, že je potřeba, aby pořad pro GLB menšinu existoval, ale na formu a často i obsah sdělení se názory značně lišily podle toho, zda zúčastnění akceptovali „netradiční“ pojetí sdělování informací zvolené autory pořadu či nikoli. Mnohem příznivěji byl hodnocen předcházející pořad české televize LeGaTo, nicméně ani ten nebyl jednoznačně přijat; někteří účastníci ho označili za příliš intelektuální pořad neschopný oslovit širší okruh lidí.

Kritika se snesla i na český rozhlas za jeho zrušení pořadu Bona dea sledovaný především staršími gayi a lesbami, kteří nemají přístup k internetu. Právě internet je v současné době hlavním nástrojem pro šíření informací, ať už směrem do komunity nebo navenek, široký přístup k němu však je zejména u starší generace podstatně limitován.

Všechna média zaměřená na GLB menšinu nebo o ní informující trpěla a trpí absolutním nedostatkem GLB lidí ochotných prezentovat mediálně své obyčejné životy a přiblížit je tak majoritě. V médiích se tak opakovaně objevují stále stejné tváře.

Ze závěrečné diskuse byla zřejmá potřeba existence nějakého média, nejlépe tištěného, pracovně nazvaného „informačně kulturní"periodikum, které by bylo zaměřeno na GLB komunitu, a zcela by mu chyběl nějaký erotický obsah. Nezodpovězeno však zůstalo, kdo, pro koho a za jaké peníze by takovéto periodikum byl schopen vyrábět, když všechny obdobné minulé pokusy ztroskotaly.

Zapsala: Martina Štěpánková

PŘÍSPĚVKY NALEZNETE NA STRÁNCE SEXUÁLNÍ ORIENTACE


[ zpet na zacatek stranky ]
Martina Štěpánková
Aktualizace: 06.06. 2007



Poradna pro občanství, občanská a lidská práva © 2001-2007
VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV








Preambule


U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že zneuznání lidských práv a pohrdání jimi vedlo k barbarským činům, urážejícím svědomí lidstva, a že vybudování světa, ve kterém lidé, zbavení strachu a nouze, se budou těšit svobodě projevu a přesvědčení, bylo prohlášeno za nejvyšší cíl lidu, že je nutné, aby lidská práva byla chráněna zákonem, nemá- -li být člověk donucen uchylovat se, když vše ostatní selhalo, k odboji proti tyranii a útlaku, že je nutné podporovat rozvoj přátelských vztahů mezi národy, že lid Spojených národů zdůraznil v Chartě znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a že se rozhodl podporovat sociální pokrok a vytvořit lepší životní podmínky ve větší svobodě, že členské státy převzaly závazek zajistit ve spolupráci s Organizací spojených národů všeobecné uznávání a zachovávání lidských práv a základních svobod a že stejné chápání těchto práv a svobod má nesmírný význam pro dokonalé splnění tohoto závazku, Valné shromáždění vyhlašuje tuto Všeobecnou deklaraci lidských práv jakožto společný cíl pro všechny národy a všechny státy za tím účelem, aby se každý jednotlivec a každý orgán společnosti, maje tuto deklaraci stále na mysli, snažil vyučováním a výchovou rozšířit úctu k těmto právům a svobodám a zajistit postupnými opatřeními vnitrostátními i mezinárodními jejich všeobecné a účinné uznávání a zachovávání jak mezi lidem členských států samých, tak i mezi lidem území, jež jsou pod jejich pravomocí.



článek 1


Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.



článek 2


(1) Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení.

(2) Žádný rozdíl nebude dále činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamosprávné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity.



článek 3


Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost.



článek 4


Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví; všechny formy otroctví a obchodu s otroky jsou zakázány.



článek 5


Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.



článek 6


Každý má právo na to, aby byla všude uznávána jeho právní osobnost.



článek 7


Všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakéhokoli rozlišování. Všichni mají právo na stejnou ochranu proti jakékoli diskriminaci, která porušuje tuto deklaraci, a proti každému podněcování k takové diskriminaci.



článek 8


Každý má právo, aby mu příslušné vnitrostátní soudy poskytly účinnou ochranu proti činům porušujícím základní práva, která jsou mu přiznána ústavou nebo zákonem.



článek 9


Nikdo nesmí být svévolně zatčen, držen ve vazbě nebo vyhoštěn do vyhnanství.



článek 10


Každý má úplně stejné právo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut nezávislým a nestranným soudem, který rozhoduje buď o jeho právech a povinnostech, nebo o jakémkoli trestním obvinění vzneseném proti němu.



článek 11


(1) Každý, kdo je obviněn z trestného činu, považuje se za nevinného, dokud není zákonným postupem prokázána jeho vina ve veřejném řízení, v němž mu byly zajištěny veškeré možnosti obhajoby.

(2) Nikdo nesmí být odsouzen pro čin nebo opomenutí, které v době, kdy byly spáchány, nebyly trestné podle státního nebo mezinárodního práva. Rovněž nesmí být uložen trest těžší, než jakého bylo lze použít v době, kdy byl trestný čin spáchán.

článek 12


Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokům na svou čest a pověst. Každý má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům.

článek 13


(1) Každý má právo volně se pohybovat a svobodně si volit bydliště uvnitř určitého státu.

(2) Každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země.



článek 14


(1) Každý má právo vyhledat si před pronásledováním útočiště v jiných zemích a požívat tam azylu.

(2) Toto právo nelze uplatnit v případě stíhání skutečně odůvodněného nepolitickými zločiny nebo činy, které jsou v rozporu s cíli a zásadami Spojených národů.



článek 15


(1) Každý má právo na státní příslušnost.

(2) Nikdo nesmí být svévolně zbaven své státní příslušnosti ani práva svou státní příslušnost změnit.



článek 16


(1) Muži a ženy, jakmile dosáhnou plnoletosti, mají právo, bez jakéhokoli omezení z důvodů příslušnosti rasové, národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu. Pokud jde o manželství, mají za jeho trvání i při jeho rozvázání stejná práva.

(2) Sňatky mohou být uzavřeny jen se svobodným a plným souhlasem nastávajících manželů.

(3) Rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má nárok na ochranu ze strany společnosti a státu.



článek 17


(1) Každý má právo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s jinými.

(2) Nikdo nesmí být svévolně zbaven svého majetku.



článek 18


Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství; toto právo zahrnuje v sobě i volnost změnit své náboženství nebo víru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo víru, sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, vyučováním, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou a zachováváním obřadů.



článek 19


Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.



článek 20


(1) Každému je zaručena svoboda pokojného shromažďování a sdružování.

(2) Nikdo nesmí být nucen, aby byl členem nějakého sdružení.



článek 21


(1) Každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců.

(2) Každý má právo vstoupit za rovných podmínek do veřejných služeb své země.

(3) Základem vládní moci budiž vůle lidu; ta musí být vyjádřena správně prováděnými volbami, které se mají konat v pravidelných obdobích na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva tajným hlasováním nebo jiným rovnocenným postupem, zabezpečujícím svobodu hlasování.



článek 22


Každý člověk má jako člen společnosti právo na sociální zabezpečení a nárok na to, aby mu byla národním úsilím i mezinárodní součinností a v souladu s organizací a s prostředky příslušného státu zajištěna hospodářská, sociální a kulturní práva, nezbytná k jeho důstojnosti a k svobodnému rozvoji jeho osobnosti.



článek 23


(1) Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti.

(2) Každý, bez jakéhokoli rozlišování, má nárok na stejný plat za stejnou práci.

(3) Každý pracující má právo na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti a která by byla doplněna, kdyby toho bylo třeba, jinými prostředky sociální ochrany.

(4) Na ochranu svých zájmů má každý právo zakládat s jinými odborové organizace a přistupovat k nim.



článek 24


Každý má právo na odpočinek a na zotavení, zejména také na rozumné vymezení pracovních hodin a na pravidelnou placenou dovolenou.



článek 25


(1) Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli.

(2) Mateřství a dětství mají nárok na zvláštní péči a pomoc. Všechny děti, ať manželské nebo nemanželské, požívají stejné sociální ochrany.



článek 26


(1) Každý má právo na vzdělání. Vzdělání nechť je bezplatné, alespoň v počátečních a základních stupních. Základní vzdělání je povinné. Technické a odborné vzdělání budiž všeobecně přístupné a rovněž vyšší vzdělání má být stejně přístupné všem podle schopností.

(2) Vzdělání má směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a k posílení úcty k lidským právům a základním svobodám. Má napomáhat k vzájemnému porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi všemi národy a všemi skupinami rasovými i náboženskými, jakož i k rozvoji činnosti Spojených národů pro zachování míru.

(3) Rodiče mají přednostní právo volit druh vzdělání pro své děti.



článek 27


(1) Každý má právo svobodně se účastnit kulturního života společnosti, užívat plodů umění a podílet se na vědeckém pokroku a jeho výtěžcích.

(2) Každý má právo na ochranu morálních a materiálních zájmů, které vyplývají z jeho vědecké, literární nebo umělecké tvorby.



článek 28


Každý má právo na to, aby vládl takový sociální a mezinárodní řád, ve kterém by práva a svobody stanovené v této deklaraci byly plně uplatněny.



článek 29


(1) Každý má povinnosti vůči společnosti, v níž jediné může volně a plně rozvinout svou osobnost.

(2) Každý je při výkonu svých práv a svobod podroben jen takovým omezením, která stanoví zákon výhradně za tím účelem, aby bylo zajištěno uznávání a zachovávání práv a svobod ostatních a vyhověno spravedlivým požadavkům morálky, veřejného pořádku a obecného blaha v demokratické společnosti.

(3) Výkon těchto práv a svobod nesmí být v žádném případě v rozporu s cíli a zásadami Spojených národů.



článek 30


Nic v této deklaraci nemůže být vykládáno jako by dávalo kterémukoli státu, kterékoli skupině nebo osobě jakékoli právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů, které by směřovaly k potlačení některého z práv nebo některé ze svobod v této deklaraci uvedených.
Re: Homosexuálové jsou spravny a čestny upřimni chlapy vi heteraci nat nemate a každyho špinite a ubližujete každemu a vraždite a nemate znikym soucit a hluboukej cit ten celi članek jsy přečtěte je prava pravda že nedoržujete žadně zakony statu !!!!!!
(vaclav krejza, 14.8.2009 21:33:16)
Odpovědět
VAZNI LIDE ZLI A NENAVISTVI PROTI GAJUM VI AKORAZ ZAPOMINATE NA ZAKONY VI ZAJLOVE HETERACKY A TADY JSY TO PŘEČTĚTE POŘADNĚ CO PIŠE ZAKON TAK HO DURAZNĚ RESPETUJTE http://www.diskriminace.cz SEMINÁŘ GLB komunita v Čechách
na závěr textu můžete připojit své komentáře a připomínky k semináři a jeho tématům


Za velké účasti se dne 21. května 2007 konal v Praze seminář na téma GLB komunita v Čechách (diskriminace z důvodu sexuální orientace). Semináře, který se uskutečnil v rámci 13. nejen lesbického festivalu eLnadruhou, se zúčastnili GLB aktivisté a další zainteresované osoby z celé republiky. Cílem setkání byla diskuse o gay, lesbické a bisexuální komunitě v Čechách - menšině vystavené diskriminaci, předsudkům a homofobním útokům ze strany většiny. GLB lidé tak dostali příležitost diskutovat problémy, které se jich týkají, na specializovaném semináři v tak velkém časovém prostoru, jaký se jim snad ještě v naší republice nedostal.

V úvodu vystoupil Jiří Hromada, který zastoupil nepřítomnou ministryni pro lidská práva a národnostní menšiny Džamilu Stehlíkovou, která se nemohla vzhledem k pracovním povinnostem semináře osobně zúčastnit.

První odborný blok GLB komunita a společnost byl věnován historii a současnosti GLB hnutí ve světě i v České republice. První část prezentace se zaměřila spíše na okolní země a svět, na vznik prvních hnutí za práva sexuálních menšin na konci 19. století, snahu o dekriminalizaci homosexuality, pronásledování homosexuálních lidí nacisty a klinickou smrt evropského aktivismu po 2. světové válce. Část druhá se soustředila na gay a lesbickou komunitu v českomoravské kotlině a její úsilí či spíše neúsilí v boji za svá práva. GLB menšina dosáhla v České republice na celou řadu práv, zcela nesrovnatelnou s většinou ostatních postkomunistických zemí, a to i přesto, že je gay a lesbické hnutí u nás poměrně slabé a omezuje se pouze na velmi malý počet aktivistů.

Jak už vyplývá z názvu tématu v programu - Diskriminace, byla druhá prezentace věnována otázkám objasnění pojmů spojených s diskriminací, postupu v procesu přijímání antidiskriminačního zákona a problémům s tím spojených. V této souvislosti byla zmíněna i otázka diskriminace GLB menšiny, která není v podstatě nijak zmapována a až na jednotlivé medializované kauzy se o jejím rozsahu nic moc neví. Námětem na samostatný seminář by pak mohla být zákonná diskriminace GLB lidí v otázkách rodičovských práv. Dále zazněla informace o existenci pracovní skupiny pro sexuální menšiny, která byla vytvořena na odboru pro lidská práva Úřadu vlády.

Přednáška Legislativní změny se zabývala rozborem prosazování legislativních změn týkajících se LGB komunity v České republice, přičemž tyto postupy srovnávala se situací v zahraničí. Výklad přednášky se soustředil především na boj za zrovnoprávnění stejnopohlavních párů s páry heterosexuálními, v podstatě jediná práva, o něž GLB komunita v Čechách byla nucena dlouhodobě aktivně bojovat.

Poslední prezentace Queer komunita v médiích rozebírala mediální obraz vytvářený či nevytvářený queer komunitou a její schopnost či neschopnost prezentovat rozmanitost. GLB komunita je v médiích zobrazována relativně často, přičemž pozitivní skutečností je, že jsou jí média poměrně nakloněna. GLB charaktery se v médiích objevují stále častěji, a to v propracovanějších a reálnějších kontextech. Svojí roli zcela jistě sehrává postupná změna společenského postoje vůči gayům a lesbám, jakož i uzákonění registrovaného partnerství, které dodalo stejnopohlavním svazkům určitou legitimitu. Přínosem je i přístup veřejnoprávní televize, která je důležitým zadavatelem pořadů s GLB tematikou, a vedle publicistických a dokumentárních filmů uvádí mainstreamové i nezávislé queer filmy.

V rámci semináře se konaly workshopy a proběhly rozsáhlé diskuse, které měly umožnit a také umožnily účastníkům vyjádřit své názory, připomínky a komentáře k prezentovaným tématům i ke GLB problematice obecně. První diskuse se zaměřila na vymezení gay a lesbické komunity, otázku zda existuje taková komunita, a kdo k ní patří. Stává se jedinec součástí této komunity automaticky již svojí menšinovou sexuální orientací nebo je její součástí pouze ten, kdo se za její součást sám aktivně považuje, nebo ten kdo se aktivně účastní „gay a lesbického života“? Odpovědi na uvedené otázky, jakož i celá diskuse vyzněly tak trošku do ztracena. Nicméně tady je třeba od GLB komunity odlišovat GLB menšinu. Zatímco odpověď na otázku, zda se za příslušníka komunity považuje a co ho s ní spojuje, si musí dát každý sám, za příslušníka GLB menšiny lze považovat každého s menšinovou sexuální orientací bez ohledu na to, zda se za jejího příslušníka sám „uvědoměle“ považuje. V tomto však příslušníci GLB menšiny mají na rozdíl např. od příslušníků etnických menšin určitou „výhodu“, že mohou svojí sexuální orientaci skrývat a tím se vyhnout automatickému spojení s touto menšinou ze strany většinové společnosti. V důsledku toho nejsou v takové míře nuceni vyhledávat ochranu v kolektivní příslušnosti ke komunitě.

V samotné komunitě je, než otázka jejího definování, zcela jistě mnohem ožehavější téma aktivního se přihlášení k homosexuální či bisexuální orientaci, a to jak vnitřní přiznání si, že „jsem jedním z nich“ (vnitřní coming out), tak i sdělení této skutečnosti svému okolí (vnější coming out). Je velmi těžké ba nemožné zkoumat vnitřní coming out, neboť to je problém upřímnosti každého jednotlivce v sobě, mnohem jednodušší je to již s coming outem vůči svému okolí, a tady gayové a lesby v Čechách dost výrazně pokulhávají. Ochota outovat se je velmi malá, jak u neznámých jednotlivců, tak i u mediálně známých osob. Jen stěží lze uvěřit tomu, že by v České republice nebyli mezi mediálně profláknutými osobami žádné lesby a jen velmi málo gayů. Ptát se po příčinách je asi dost zbytečné, strach z nepochopení a odmítnutí by byl pravděpodobnou odpovědí na všechno. Spíše je zajímavé zkoumat to, zda jsou tyto obavy v zemi, kde je uzákoněno registrované partnerství a tolerance stejnopohlavních svazků ze strany společnosti poměrně vysoká, oprávněné.

Vedle malé ochoty veřejně se přiznat ke své sexuální orientaci trpí GLB menšina v České republice nedostatkem aktivistů, tedy nejen těch, kteří by se aktivně hlásili ke komunitnímu životu, ale hlavně by byli ochotni za práva menšiny bojovat či menšinu aktivně podporovat. GLB lidé v Čechách, na rozdíl od řady jiných zemí, dosáhli řady práv „bez velkého úsilí“, aniž by o ně museli zásadním způsobem a dlouhodobě bojovat. Většina práv (dekriminalizace homosexuality, sjednocení věkové hranice pro souhlasný pohlavní styk, zákaz diskriminace) přišla z rozhodnutí „shora“ nebo bylo jejich zakotvení důsledkem usilovné práce malé skupiny aktivistů (registrované partnerství). Možná právě toto lze považovat za jednu z příčin proč je gay aktivistů u nás tak málo, stejně jako je malá jejich podpora ze strany menšiny. Všichni ti, kteří na tomto poli vyvíjejí nějaké aktivity, by mohli dlouze vyprávět o nedostatku dobrovolníků a především finančních prostředků, a o tom, jak nezřídka podporu svých aktivit nacházejí snadněji mezi majoritou než mezi gayi a lesbami. Nicméně to neznamená, že by zde žádní aktivisté a aktivistky nebyli, je jich jen podstatně méně než by jich mohlo být, a to je jejich práce složitější a je třeba ji ocenit.

Pořad „Q“ vysílaný Českou televizí rozpoutal nejbouřlivější diskusi a nakonec se mu podařilo rozdělit účastníky na dva tábory, na jeho příznivce a odpůrce. Qéčko vyvolává rozporuplné přijetí jak v majoritě tak i v samotné minoritě, jíž je určen, tedy pokud vůbec jí je určen, neboť to, kdo je cílovou skupinou není až tak zřejmé. Všichni se shodli na tom, že je potřeba, aby pořad pro GLB menšinu existoval, ale na formu a často i obsah sdělení se názory značně lišily podle toho, zda zúčastnění akceptovali „netradiční“ pojetí sdělování informací zvolené autory pořadu či nikoli. Mnohem příznivěji byl hodnocen předcházející pořad české televize LeGaTo, nicméně ani ten nebyl jednoznačně přijat; někteří účastníci ho označili za příliš intelektuální pořad neschopný oslovit širší okruh lidí.

Kritika se snesla i na český rozhlas za jeho zrušení pořadu Bona dea sledovaný především staršími gayi a lesbami, kteří nemají přístup k internetu. Právě internet je v současné době hlavním nástrojem pro šíření informací, ať už směrem do komunity nebo navenek, široký přístup k němu však je zejména u starší generace podstatně limitován.

Všechna média zaměřená na GLB menšinu nebo o ní informující trpěla a trpí absolutním nedostatkem GLB lidí ochotných prezentovat mediálně své obyčejné životy a přiblížit je tak majoritě. V médiích se tak opakovaně objevují stále stejné tváře.

Ze závěrečné diskuse byla zřejmá potřeba existence nějakého média, nejlépe tištěného, pracovně nazvaného „informačně kulturní"periodikum, které by bylo zaměřeno na GLB komunitu, a zcela by mu chyběl nějaký erotický obsah. Nezodpovězeno však zůstalo, kdo, pro koho a za jaké peníze by takovéto periodikum byl schopen vyrábět, když všechny obdobné minulé pokusy ztroskotaly.

Zapsala: Martina Štěpánková

PŘÍSPĚVKY NALEZNETE NA STRÁNCE SEXUÁLNÍ ORIENTACE


[ zpet na zacatek stranky ]
Martina Štěpánková
Aktualizace: 06.06. 2007



Poradna pro občanství, občanská a lidská práva © 2001-2007
VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV








Preambule


U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že zneuznání lidských práv a pohrdání jimi vedlo k barbarským činům, urážejícím svědomí lidstva, a že vybudování světa, ve kterém lidé, zbavení strachu a nouze, se budou těšit svobodě projevu a přesvědčení, bylo prohlášeno za nejvyšší cíl lidu, že je nutné, aby lidská práva byla chráněna zákonem, nemá- -li být člověk donucen uchylovat se, když vše ostatní selhalo, k odboji proti tyranii a útlaku, že je nutné podporovat rozvoj přátelských vztahů mezi národy, že lid Spojených národů zdůraznil v Chartě znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a že se rozhodl podporovat sociální pokrok a vytvořit lepší životní podmínky ve větší svobodě, že členské státy převzaly závazek zajistit ve spolupráci s Organizací spojených národů všeobecné uznávání a zachovávání lidských práv a základních svobod a že stejné chápání těchto práv a svobod má nesmírný význam pro dokonalé splnění tohoto závazku, Valné shromáždění vyhlašuje tuto Všeobecnou deklaraci lidských práv jakožto společný cíl pro všechny národy a všechny státy za tím účelem, aby se každý jednotlivec a každý orgán společnosti, maje tuto deklaraci stále na mysli, snažil vyučováním a výchovou rozšířit úctu k těmto právům a svobodám a zajistit postupnými opatřeními vnitrostátními i mezinárodními jejich všeobecné a účinné uznávání a zachovávání jak mezi lidem členských států samých, tak i mezi lidem území, jež jsou pod jejich pravomocí.



článek 1


Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.



článek 2


(1) Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení.

(2) Žádný rozdíl nebude dále činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamosprávné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity.



článek 3


Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost.



článek 4


Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví; všechny formy otroctví a obchodu s otroky jsou zakázány.



článek 5


Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.



článek 6


Každý má právo na to, aby byla všude uznávána jeho právní osobnost.



článek 7


Všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakéhokoli rozlišování. Všichni mají právo na stejnou ochranu proti jakékoli diskriminaci, která porušuje tuto deklaraci, a proti každému podněcování k takové diskriminaci.



článek 8


Každý má právo, aby mu příslušné vnitrostátní soudy poskytly účinnou ochranu proti činům porušujícím základní práva, která jsou mu přiznána ústavou nebo zákonem.



článek 9


Nikdo nesmí být svévolně zatčen, držen ve vazbě nebo vyhoštěn do vyhnanství.



článek 10


Každý má úplně stejné právo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut nezávislým a nestranným soudem, který rozhoduje buď o jeho právech a povinnostech, nebo o jakémkoli trestním obvinění vzneseném proti němu.



článek 11


(1) Každý, kdo je obviněn z trestného činu, považuje se za nevinného, dokud není zákonným postupem prokázána jeho vina ve veřejném řízení, v němž mu byly zajištěny veškeré možnosti obhajoby.

(2) Nikdo nesmí být odsouzen pro čin nebo opomenutí, které v době, kdy byly spáchány, nebyly trestné podle státního nebo mezinárodního práva. Rovněž nesmí být uložen trest těžší, než jakého bylo lze použít v době, kdy byl trestný čin spáchán.

článek 12


Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokům na svou čest a pověst. Každý má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům.

článek 13


(1) Každý má právo volně se pohybovat a svobodně si volit bydliště uvnitř určitého státu.

(2) Každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země.



článek 14


(1) Každý má právo vyhledat si před pronásledováním útočiště v jiných zemích a požívat tam azylu.

(2) Toto právo nelze uplatnit v případě stíhání skutečně odůvodněného nepolitickými zločiny nebo činy, které jsou v rozporu s cíli a zásadami Spojených národů.



článek 15


(1) Každý má právo na státní příslušnost.

(2) Nikdo nesmí být svévolně zbaven své státní příslušnosti ani práva svou státní příslušnost změnit.



článek 16


(1) Muži a ženy, jakmile dosáhnou plnoletosti, mají právo, bez jakéhokoli omezení z důvodů příslušnosti rasové, národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu. Pokud jde o manželství, mají za jeho trvání i při jeho rozvázání stejná práva.

(2) Sňatky mohou být uzavřeny jen se svobodným a plným souhlasem nastávajících manželů.

(3) Rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má nárok na ochranu ze strany společnosti a státu.



článek 17


(1) Každý má právo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s jinými.

(2) Nikdo nesmí být svévolně zbaven svého majetku.



článek 18


Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství; toto právo zahrnuje v sobě i volnost změnit své náboženství nebo víru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo víru, sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, vyučováním, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou a zachováváním obřadů.



článek 19


Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.



článek 20


(1) Každému je zaručena svoboda pokojného shromažďování a sdružování.

(2) Nikdo nesmí být nucen, aby byl členem nějakého sdružení.



článek 21


(1) Každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců.

(2) Každý má právo vstoupit za rovných podmínek do veřejných služeb své země.

(3) Základem vládní moci budiž vůle lidu; ta musí být vyjádřena správně prováděnými volbami, které se mají konat v pravidelných obdobích na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva tajným hlasováním nebo jiným rovnocenným postupem, zabezpečujícím svobodu hlasování.



článek 22


Každý člověk má jako člen společnosti právo na sociální zabezpečení a nárok na to, aby mu byla národním úsilím i mezinárodní součinností a v souladu s organizací a s prostředky příslušného státu zajištěna hospodářská, sociální a kulturní práva, nezbytná k jeho důstojnosti a k svobodnému rozvoji jeho osobnosti.



článek 23


(1) Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti.

(2) Každý, bez jakéhokoli rozlišování, má nárok na stejný plat za stejnou práci.

(3) Každý pracující má právo na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti a která by byla doplněna, kdyby toho bylo třeba, jinými prostředky sociální ochrany.

(4) Na ochranu svých zájmů má každý právo zakládat s jinými odborové organizace a přistupovat k nim.



článek 24


Každý má právo na odpočinek a na zotavení, zejména také na rozumné vymezení pracovních hodin a na pravidelnou placenou dovolenou.



článek 25


(1) Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli.

(2) Mateřství a dětství mají nárok na zvláštní péči a pomoc. Všechny děti, ať manželské nebo nemanželské, požívají stejné sociální ochrany.



článek 26


(1) Každý má právo na vzdělání. Vzdělání nechť je bezplatné, alespoň v počátečních a základních stupních. Základní vzdělání je povinné. Technické a odborné vzdělání budiž všeobecně přístupné a rovněž vyšší vzdělání má být stejně přístupné všem podle schopností.

(2) Vzdělání má směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a k posílení úcty k lidským právům a základním svobodám. Má napomáhat k vzájemnému porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi všemi národy a všemi skupinami rasovými i náboženskými, jakož i k rozvoji činnosti Spojených národů pro zachování míru.

(3) Rodiče mají přednostní právo volit druh vzdělání pro své děti.



článek 27


(1) Každý má právo svobodně se účastnit kulturního života společnosti, užívat plodů umění a podílet se na vědeckém pokroku a jeho výtěžcích.

(2) Každý má právo na ochranu morálních a materiálních zájmů, které vyplývají z jeho vědecké, literární nebo umělecké tvorby.



článek 28


Každý má právo na to, aby vládl takový sociální a mezinárodní řád, ve kterém by práva a svobody stanovené v této deklaraci byly plně uplatněny.



článek 29


(1) Každý má povinnosti vůči společnosti, v níž jediné může volně a plně rozvinout svou osobnost.

(2) Každý je při výkonu svých práv a svobod podroben jen takovým omezením, která stanoví zákon výhradně za tím účelem, aby bylo zajištěno uznávání a zachovávání práv a svobod ostatních a vyhověno spravedlivým požadavkům morálky, veřejného pořádku a obecného blaha v demokratické společnosti.

(3) Výkon těchto práv a svobod nesmí být v žádném případě v rozporu s cíli a zásadami Spojených národů.



článek 30


Nic v této deklaraci nemůže být vykládáno jako by dávalo kterémukoli státu, kterékoli skupině nebo osobě jakékoli právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů, které by směřovaly k potlačení některého z práv nebo některé ze svobod v této deklaraci uvedených.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(KAK, 9.6.2009 14:39:16)
Odpovědět
Myslím, že autor je zdechlý kokot, který by potřeboval alespoň jednou v životě dosáhnout orgasmu.
mentálně defektní protestují proti diskriminaci
(korekta, 6.6.2009 22:10:50)
Odpovědět
Chce to více politické korektnosti. Stejně jako buzíci mají svá buzerantká práva a nesmějí být diskriminováni, mají být i mentálně slabší jedinci přijímání na střední a vysoké školy bez jakékoliv diskriminace. I poloviční negramotové a nevzdělanci mají právo publikovat, a to nejen v diskusích pod články, ale měli by mít i právo psát své vlastní články, a to i do tištěných médií.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Ka, 7.8.2011 4:17:56)
Odpovědět
Islám na vás vy ušlápnutí homo. A brzo na vás dojde - pak budete mít svobodu a Deklaraci lidských práv .
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Jaroslav Vrána Kronus, 7.8.2011 8:09:01)
Odpovědět
Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Duhová je barva naše! Moji hošíci milovaní...
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(22, 7.8.2011 10:56:53)
Odpovědět
S článkem naprostý souhlas, dosvědčuje to, kolik potrefených hus se ozvalo a s jakými argumenty.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(MUDr., 7.8.2011 11:16:57)
Odpovědět
To jsem nevěděl,že tyto inet noviny Euportál jsou fašistické!!!!!
Patříte na psychiatrii a ne do civilizované společnosti pane autor!!!!
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Gába, 26.10.2011 12:19:15)
Odpovědět
Tento článek mi prijde velice utocny a absolutne zcestny. Nechapu jak v dnesni dobe muze nekdo neco takoveho napsat. Měl by ste si o teto problematice precist trochu vic, aby ste vedel o cem vubec pisete.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(gaba, 26.10.2011 12:26:15)
Odpovědět
Dovoluji si napsat svuj nazor
Homosexualita je sexuální orientace osob, které jsou sexuálně a romanticky přitahovány k lidem stejného pohlaví.

Homosexualita? Ano nebo ne? Dříve byla homosexualita považována jako jedna z duševních poruch, postupem času si lidé na homosexuály začali zvykat a jistým způsobem akceptovat jejich orientaci. Můžeme říct že v dnešní době jsou lidé k homosexuálům poměrně tolerantní a postupem času to snad bude lepší a lepší. Homosexuálové jsou přece lidé jako všichni ostatní a měli by mít také stejná práva. V některých zemích je už dokonce povoleno registrované partnerství homosexuálů, v České republice bylo povoleno v roce 2006, ale i přesto jsou práva homosexuálů v České republice teprve na půl cesty. Gayové a lesby stále nemohou společně adoptovat dítě ani potomka svého partnera či partnerky, lesbické páry nemají právo ani na umělé oplodnění, v případě změny pohlaví se Čech nebo Češka musí rozvést. Ve světě je situace daleko tragičtější. Láska mezi dvěma lidmi stejného pohlaví je trestná v 80ti zemích světa a některé ji dokonce trestají smrtí.
Na druhou stranu by však měli být zodpovědnější v oblasti ochrany proti pohlavním nemocem. Epidemiologové odhadují, že 30% všech případů AIDS v populaci v USA se vyskytuje u homosexuálních mužů.
Měli by homosexuálové mít právo adoptovat si dítě z dětských domovů nebo kojeneckých ústavů? To je v dnešní době velice projednávané téma. Na toto téma mají lidé různé názory. Argumentem odpůrců je, že taková výchova může dětem uškodit. Co je na tom pravdy? Myslím, že homosexuálové by toto právo měli mít, neznamená přece, že když budou dítě vychovávat dva muži nebo dvě ženy, nemůže být rodina šťastná a že dítě bude mít nějakou psychickou újmu, nebo se dokonce stane homosexuálem. Homosexuální orientace není ani psychická nákaza, ani naučený zlozvyk. Naopak si myslím, že děti potřebují rodinu a homosexuálové jim tu rodinu mohou dát, a kolikrát jim mohou dát i lepší péči a morálku než nějaké české nebo romské rodiny. Dítě bude pociťovat, že někam patří a má milující rodiče i když jsou stejného pohlaví. V jistém věku však úskalí vidím. Ze základní školy to známe asi všichni, děti se mezi sebou pošťuchují, ba i šikanují a v tomto případě by se dítě mohlo stát obětí šikany, obzvláště převažují-li názory špatného rázu na toto téma, obzvlášť u rodičů dětí z rodiny kde figuruje otec a matka. Dříve se koukalo ,,skrz prsty´´ i na rozvedené páry a v dnešní době už je to téměř normální, málo dětí žije s rodiči, kteří nejsou rozvedeni, třetina dětí se rodí mimo manželství, přibývá svobodných matek, manželství zůstává z pár výjimkami jen u silně věřících rodin, tím jsem chtěla říct to že populace si musí na všechno zvyknout, čím více by bylo dětí které žijí s rodiči homosexuály, tím ,,normálnější´´ by byla adopce dětí homosexuálním párům, lidé by si postupně zvykali a přestali by na tuto problematiku koukat ,,skrz prsty´´.Spokojení by byli jak partneři, tak děti, které kolikrát vyrůstají v dětských domovech a touží po rodině. Tyto děti by však měly být v péči psychologů obzvláště prvních pár let od zavedeni tohoto práva, vzhledem k předsudkům velké části obyvatel tohoto státu by se to na nich mohlo značným způsobem projevit. A co se týče pěněz? Stát by výrazně ušetřil za péči o děti v dětských domovech a kojeneckých ústavech, které chce stejně v budoucnu rušit a tyto prostředky by mohly být použity na péči o děti skutečně opuštěné a jiné závažné sociální problémy. V Česku už vyrůstají stovky až tisíce dětí v homosexuálních rodinách. A to v naprostém souladu se zákonem. Homosexuálové mohou například dostat dítě svěřené do pěstounské péče Takové děti ale zároveň vyrůstají v určitém právním vakuu. Partner biologického rodiče má sice povinnost podílet se na výchově, nemá ale žádná práva na dítě.

Ačkoliv k němu může mít emoční vazby stejné jako k biologickém rodiči. Pokud se pak partneři rozejdou, nemá dítě navzdory těmto vazbám žádnou jistotu, že se budou moci dále stýkat. V případě, že by došlo k úmrtí biologického rodiče, dítě by nejspíše bylo vytrženo ze svého prostředí, odtrženo od partnera zemřelého rodiče. Dítě se tak může ocitnout v lepším případě v péči širší rodiny, v krajním případě pak dokonce skončit v ústavní péči. To vše navzdory nespornému zájmu dítěte, aby zůstalo ve známém prostředí s osobou, kterou považuje za svého druhého rodiče – s partnerem svého biologického rodiče. To jsou hlavní důvody, proč homosexuálové usilují o změny v zákonu o registrovaném partnerství, které by měly umožnit homosexuálním párům adoptovat biologické dítě partnera.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(antiODStB, 14.5.2012 23:53:51)
Odpovědět
jo a co vaclav klaus to je exelentní HOMO
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(Tomáš H., 13.9.2009 14:10:43)
Odpovědět
Vůbec se divím, že se tady tak odporný a nechutný článek napadAJÍCÍ HOMOSEXUÁLY MŮŽE OBJEVIT. Jsem homosexuál a nestydím se za to. Neměnil bych, protože moje vidění světa je bohaté a já jsem s přítelem š´tastný. A kde se vůbec bere ta argumentace, že si to chlapi strkají do sebe! Já to mám teda jinak. Je to hlavně o citové náklonnosti.
Re: Homosexuálové jsou devianti neboli úchylové
(gay777, 13.6.2009 0:37:10)
Odpovědět
VAZNI LIDE ZLI A NENAVISTVI PROTI GAJUM VI AKORAZ ZAPOMINATE NA ZAKONY VI ZAJLOVE HETERACKY A TADY JSY TO PŘEČTĚTE POŘADNĚ CO PIŠE ZAKON TAK HO DURAZNĚ RESPETUJTE http://www.diskriminace.cz SEMINÁŘ GLB komunita v Čechách
na závěr textu můžete připojit své komentáře a připomínky k semináři a jeho tématům


Za velké účasti se dne 21. května 2007 konal v Praze seminář na téma GLB komunita v Čechách (diskriminace z důvodu sexuální orientace). Semináře, který se uskutečnil v rámci 13. nejen lesbického festivalu eLnadruhou, se zúčastnili GLB aktivisté a další zainteresované osoby z celé republiky. Cílem setkání byla diskuse o gay, lesbické a bisexuální komunitě v Čechách - menšině vystavené diskriminaci, předsudkům a homofobním útokům ze strany většiny. GLB lidé tak dostali příležitost diskutovat problémy, které se jich týkají, na specializovaném semináři v tak velkém časovém prostoru, jaký se jim snad ještě v naší republice nedostal.

V úvodu vystoupil Jiří Hromada, který zastoupil nepřítomnou ministryni pro lidská práva a národnostní menšiny Džamilu Stehlíkovou, která se nemohla vzhledem k pracovním povinnostem semináře osobně zúčastnit.

První odborný blok GLB komunita a společnost byl věnován historii a současnosti GLB hnutí ve světě i v České republice. První část prezentace se zaměřila spíše na okolní země a svět, na vznik prvních hnutí za práva sexuálních menšin na konci 19. století, snahu o dekriminalizaci homosexuality, pronásledování homosexuálních lidí nacisty a klinickou smrt evropského aktivismu po 2. světové válce. Část druhá se soustředila na gay a lesbickou komunitu v českomoravské kotlině a její úsilí či spíše neúsilí v boji za svá práva. GLB menšina dosáhla v České republice na celou řadu práv, zcela nesrovnatelnou s většinou ostatních postkomunistických zemí, a to i přesto, že je gay a lesbické hnutí u nás poměrně slabé a omezuje se pouze na velmi malý počet aktivistů.

Jak už vyplývá z názvu tématu v programu - Diskriminace, byla druhá prezentace věnována otázkám objasnění pojmů spojených s diskriminací, postupu v procesu přijímání antidiskriminačního zákona a problémům s tím spojených. V této souvislosti byla zmíněna i otázka diskriminace GLB menšiny, která není v podstatě nijak zmapována a až na jednotlivé medializované kauzy se o jejím rozsahu nic moc neví. Námětem na samostatný seminář by pak mohla být zákonná diskriminace GLB lidí v otázkách rodičovských práv. Dále zazněla informace o existenci pracovní skupiny pro sexuální menšiny, která byla vytvořena na odboru pro lidská práva Úřadu vlády.

Přednáška Legislativní změny se zabývala rozborem prosazování legislativních změn týkajících se LGB komunity v České republice, přičemž tyto postupy srovnávala se situací v zahraničí. Výklad přednášky se soustředil především na boj za zrovnoprávnění stejnopohlavních párů s páry heterosexuálními, v podstatě jediná práva, o něž GLB komunita v Čechách byla nucena dlouhodobě aktivně bojovat.

Poslední prezentace Queer komunita v médiích rozebírala mediální obraz vytvářený či nevytvářený queer komunitou a její schopnost či neschopnost prezentovat rozmanitost. GLB komunita je v médiích zobrazována relativně často, přičemž pozitivní skutečností je, že jsou jí média poměrně nakloněna. GLB charaktery se v médiích objevují stále častěji, a to v propracovanějších a reálnějších kontextech. Svojí roli zcela jistě sehrává postupná změna společenského postoje vůči gayům a lesbám, jakož i uzákonění registrovaného partnerství, které dodalo stejnopohlavním svazkům určitou legitimitu. Přínosem je i přístup veřejnoprávní televize, která je důležitým zadavatelem pořadů s GLB tematikou, a vedle publicistických a dokumentárních filmů uvádí mainstreamové i nezávislé queer filmy.

V rámci semináře se konaly workshopy a proběhly rozsáhlé diskuse, které měly umožnit a také umožnily účastníkům vyjádřit své názory, připomínky a komentáře k prezentovaným tématům i ke GLB problematice obecně. První diskuse se zaměřila na vymezení gay a lesbické komunity, otázku zda existuje taková komunita, a kdo k ní patří. Stává se jedinec součástí této komunity automaticky již svojí menšinovou sexuální orientací nebo je její součástí pouze ten, kdo se za její součást sám aktivně považuje, nebo ten kdo se aktivně účastní „gay a lesbického života“? Odpovědi na uvedené otázky, jakož i celá diskuse vyzněly tak trošku do ztracena. Nicméně tady je třeba od GLB komunity odlišovat GLB menšinu. Zatímco odpověď na otázku, zda se za příslušníka komunity považuje a co ho s ní spojuje, si musí dát každý sám, za příslušníka GLB menšiny lze považovat každého s menšinovou sexuální orientací bez ohledu na to, zda se za jejího příslušníka sám „uvědoměle“ považuje. V tomto však příslušníci GLB menšiny mají na rozdíl např. od příslušníků etnických menšin určitou „výhodu“, že mohou svojí sexuální orientaci skrývat a tím se vyhnout automatickému spojení s touto menšinou ze strany většinové společnosti. V důsledku toho nejsou v takové míře nuceni vyhledávat ochranu v kolektivní příslušnosti ke komunitě.

V samotné komunitě je, než otázka jejího definování, zcela jistě mnohem ožehavější téma aktivního se přihlášení k homosexuální či bisexuální orientaci, a to jak vnitřní přiznání si, že „jsem jedním z nich“ (vnitřní coming out), tak i sdělení této skutečnosti svému okolí (vnější coming out). Je velmi těžké ba nemožné zkoumat vnitřní coming out, neboť to je problém upřímnosti každého jednotlivce v sobě, mnohem jednodušší je to již s coming outem vůči svému okolí, a tady gayové a lesby v Čechách dost výrazně pokulhávají. Ochota outovat se je velmi malá, jak u neznámých jednotlivců, tak i u mediálně známých osob. Jen stěží lze uvěřit tomu, že by v České republice nebyli mezi mediálně profláknutými osobami žádné lesby a jen velmi málo gayů. Ptát se po příčinách je asi dost zbytečné, strach z nepochopení a odmítnutí by byl pravděpodobnou odpovědí na všechno. Spíše je zajímavé zkoumat to, zda jsou tyto obavy v zemi, kde je uzákoněno registrované partnerství a tolerance stejnopohlavních svazků ze strany společnosti poměrně vysoká, oprávněné.

Vedle malé ochoty veřejně se přiznat ke své sexuální orientaci trpí GLB menšina v České republice nedostatkem aktivistů, tedy nejen těch, kteří by se aktivně hlásili ke komunitnímu životu, ale hlavně by byli ochotni za práva menšiny bojovat či menšinu aktivně podporovat. GLB lidé v Čechách, na rozdíl od řady jiných zemí, dosáhli řady práv „bez velkého úsilí“, aniž by o ně museli zásadním způsobem a dlouhodobě bojovat. Většina práv (dekriminalizace homosexuality, sjednocení věkové hranice pro souhlasný pohlavní styk, zákaz diskriminace) přišla z rozhodnutí „shora“ nebo bylo jejich zakotvení důsledkem usilovné práce malé skupiny aktivistů (registrované partnerství). Možná právě toto lze považovat za jednu z příčin proč je gay aktivistů u nás tak málo, stejně jako je malá jejich podpora ze strany menšiny. Všichni ti, kteří na tomto poli vyvíjejí nějaké aktivity, by mohli dlouze vyprávět o nedostatku dobrovolníků a především finančních prostředků, a o tom, jak nezřídka podporu svých aktivit nacházejí snadněji mezi majoritou než mezi gayi a lesbami. Nicméně to neznamená, že by zde žádní aktivisté a aktivistky nebyli, je jich jen podstatně méně než by jich mohlo být, a to je jejich práce složitější a je třeba ji ocenit.

Pořad „Q“ vysílaný Českou televizí rozpoutal nejbouřlivější diskusi a nakonec se mu podařilo rozdělit účastníky na dva tábory, na jeho příznivce a odpůrce. Qéčko vyvolává rozporuplné přijetí jak v majoritě tak i v samotné minoritě, jíž je určen, tedy pokud vůbec jí je určen, neboť to, kdo je cílovou skupinou není až tak zřejmé. Všichni se shodli na tom, že je potřeba, aby pořad pro GLB menšinu existoval, ale na formu a často i obsah sdělení se názory značně lišily podle toho, zda zúčastnění akceptovali „netradiční“ pojetí sdělování informací zvolené autory pořadu či nikoli. Mnohem příznivěji byl hodnocen předcházející pořad české televize LeGaTo, nicméně ani ten nebyl jednoznačně přijat; někteří účastníci ho označili za příliš intelektuální pořad neschopný oslovit širší okruh lidí.

Kritika se snesla i na český rozhlas za jeho zrušení pořadu Bona dea sledovaný především staršími gayi a lesbami, kteří nemají přístup k internetu. Právě internet je v současné době hlavním nástrojem pro šíření informací, ať už směrem do komunity nebo navenek, široký přístup k němu však je zejména u starší generace podstatně limitován.

Všechna média zaměřená na GLB menšinu nebo o ní informující trpěla a trpí absolutním nedostatkem GLB lidí ochotných prezentovat mediálně své obyčejné životy a přiblížit je tak majoritě. V médiích se tak opakovaně objevují stále stejné tváře.

Ze závěrečné diskuse byla zřejmá potřeba existence nějakého média, nejlépe tištěného, pracovně nazvaného „informačně kulturní"periodikum, které by bylo zaměřeno na GLB komunitu, a zcela by mu chyběl nějaký erotický obsah. Nezodpovězeno však zůstalo, kdo, pro koho a za jaké peníze by takovéto periodikum byl schopen vyrábět, když všechny obdobné minulé pokusy ztroskotaly.

Zapsala: Martina Štěpánková

PŘÍSPĚVKY NALEZNETE NA STRÁNCE SEXUÁLNÍ ORIENTACE


[ zpet na zacatek stranky ]
Martina Štěpánková
Aktualizace: 06.06. 2007



Poradna pro občanství, občanská a lidská práva © 2001-2007
VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV








Preambule


U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že zneuznání lidských práv a pohrdání jimi vedlo k barbarským činům, urážejícím svědomí lidstva, a že vybudování světa, ve kterém lidé, zbavení strachu a nouze, se budou těšit svobodě projevu a přesvědčení, bylo prohlášeno za nejvyšší cíl lidu, že je nutné, aby lidská práva byla chráněna zákonem, nemá- -li být člověk donucen uchylovat se, když vše ostatní selhalo, k odboji proti tyranii a útlaku, že je nutné podporovat rozvoj přátelských vztahů mezi národy, že lid Spojených národů zdůraznil v Chartě znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a že se rozhodl podporovat sociální pokrok a vytvořit lepší životní podmínky ve větší svobodě, že členské státy převzaly závazek zajistit ve spolupráci s Organizací spojených národů všeobecné uznávání a zachovávání lidských práv a základních svobod a že stejné chápání těchto práv a svobod má nesmírný význam pro dokonalé splnění tohoto závazku, Valné shromáždění vyhlašuje tuto Všeobecnou deklaraci lidských práv jakožto společný cíl pro všechny národy a všechny státy za tím účelem, aby se každý jednotlivec a každý orgán společnosti, maje tuto deklaraci stále na mysli, snažil vyučováním a výchovou rozšířit úctu k těmto právům a svobodám a zajistit postupnými opatřeními vnitrostátními i mezinárodními jejich všeobecné a účinné uznávání a zachovávání jak mezi lidem členských států samých, tak i mezi lidem území, jež jsou pod jejich pravomocí.



článek 1


Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.



článek 2


(1) Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení.

(2) Žádný rozdíl nebude dále činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamosprávné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity.



článek 3


Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost.



článek 4


Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví; všechny formy otroctví a obchodu s otroky jsou zakázány.



článek 5


Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.



článek 6


Každý má právo na to, aby byla všude uznávána jeho právní osobnost.



článek 7


Všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakéhokoli rozlišování. Všichni mají právo na stejnou ochranu proti jakékoli diskriminaci, která porušuje tuto deklaraci, a proti každému podněcování k takové diskriminaci.



článek 8


Každý má právo, aby mu příslušné vnitrostátní soudy poskytly účinnou ochranu proti činům porušujícím základní práva, která jsou mu přiznána ústavou nebo zákonem.



článek 9


Nikdo nesmí být svévolně zatčen, držen ve vazbě nebo vyhoštěn do vyhnanství.



článek 10


Každý má úplně stejné právo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut nezávislým a nestranným soudem, který rozhoduje buď o jeho právech a povinnostech, nebo o jakémkoli trestním obvinění vzneseném proti němu.



článek 11


(1) Každý, kdo je obviněn z trestného činu, považuje se za nevinného, dokud není zákonným postupem prokázána jeho vina ve veřejném řízení, v němž mu byly zajištěny veškeré možnosti obhajoby.

(2) Nikdo nesmí být odsouzen pro čin nebo opomenutí, které v době, kdy byly spáchány, nebyly trestné podle státního nebo mezinárodního práva. Rovněž nesmí být uložen trest těžší, než jakého bylo lze použít v době, kdy byl trestný čin spáchán.

článek 12


Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokům na svou čest a pověst. Každý má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům.

článek 13


(1) Každý má právo volně se pohybovat a svobodně si volit bydliště uvnitř určitého státu.

(2) Každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země.



článek 14


(1) Každý má právo vyhledat si před pronásledováním útočiště v jiných zemích a požívat tam azylu.

(2) Toto právo nelze uplatnit v případě stíhání skutečně odůvodněného nepolitickými zločiny nebo činy, které jsou v rozporu s cíli a zásadami Spojených národů.



článek 15


(1) Každý má právo na státní příslušnost.

(2) Nikdo nesmí být svévolně zbaven své státní příslušnosti ani práva svou státní příslušnost změnit.



článek 16


(1) Muži a ženy, jakmile dosáhnou plnoletosti, mají právo, bez jakéhokoli omezení z důvodů příslušnosti rasové, národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu. Pokud jde o manželství, mají za jeho trvání i při jeho rozvázání stejná práva.

(2) Sňatky mohou být uzavřeny jen se svobodným a plným souhlasem nastávajících manželů.

(3) Rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má nárok na ochranu ze strany společnosti a státu.



článek 17


(1) Každý má právo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s jinými.

(2) Nikdo nesmí být svévolně zbaven svého majetku.



článek 18


Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství; toto právo zahrnuje v sobě i volnost změnit své náboženství nebo víru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo víru, sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, vyučováním, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou a zachováváním obřadů.



článek 19


Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.



článek 20


(1) Každému je zaručena svoboda pokojného shromažďování a sdružování.

(2) Nikdo nesmí být nucen, aby byl členem nějakého sdružení.



článek 21


(1) Každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců.

(2) Každý má právo vstoupit za rovných podmínek do veřejných služeb své země.

(3) Základem vládní moci budiž vůle lidu; ta musí být vyjádřena správně prováděnými volbami, které se mají konat v pravidelných obdobích na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva tajným hlasováním nebo jiným rovnocenným postupem, zabezpečujícím svobodu hlasování.



článek 22


Každý člověk má jako člen společnosti právo na sociální zabezpečení a nárok na to, aby mu byla národním úsilím i mezinárodní součinností a v souladu s organizací a s prostředky příslušného státu zajištěna hospodářská, sociální a kulturní práva, nezbytná k jeho důstojnosti a k svobodnému rozvoji jeho osobnosti.



článek 23


(1) Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti.

(2) Každý, bez jakéhokoli rozlišování, má nárok na stejný plat za stejnou práci.

(3) Každý pracující má právo na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti a která by byla doplněna, kdyby toho bylo třeba, jinými prostředky sociální ochrany.

(4) Na ochranu svých zájmů má každý právo zakládat s jinými odborové organizace a přistupovat k nim.



článek 24


Každý má právo na odpočinek a na zotavení, zejména také na rozumné vymezení pracovních hodin a na pravidelnou placenou dovolenou.



článek 25


(1) Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli.

(2) Mateřství a dětství mají nárok na zvláštní péči a pomoc. Všechny děti, ať manželské nebo nemanželské, požívají stejné sociální ochrany.



článek 26


(1) Každý má právo na vzdělání. Vzdělání nechť je bezplatné, alespoň v počátečních a základních stupních. Základní vzdělání je povinné. Technické a odborné vzdělání budiž všeobecně přístupné a rovněž vyšší vzdělání má být stejně přístupné všem podle schopností.

(2) Vzdělání má směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a k posílení úcty k lidským právům a základním svobodám. Má napomáhat k vzájemnému porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi všemi národy a všemi skupinami rasovými i náboženskými, jakož i k rozvoji činnosti Spojených národů pro zachování míru.

(3) Rodiče mají přednostní právo volit druh vzdělání pro své děti.



článek 27


(1) Každý má právo svobodně se účastnit kulturního života společnosti, užívat plodů umění a podílet se na vědeckém pokroku a jeho výtěžcích.

(2) Každý má právo na ochranu morálních a materiálních zájmů, které vyplývají z jeho vědecké, literární nebo umělecké tvorby.



článek 28


Každý má právo na to, aby vládl takový sociální a mezinárodní řád, ve kterém by práva a svobody stanovené v této deklaraci byly plně uplatněny.



článek 29


(1) Každý má povinnosti vůči společnosti, v níž jediné může volně a plně rozvinout svou osobnost.

(2) Každý je při výkonu svých práv a svobod podroben jen takovým omezením, která stanoví zákon výhradně za tím účelem, aby bylo zajištěno uznávání a zachovávání práv a svobod ostatních a vyhověno spravedlivým požadavkům morálky, veřejného pořádku a obecného blaha v demokratické společnosti.

(3) Výkon těchto práv a svobod nesmí být v žádném případě v rozporu s cíli a zásadami Spojených národů.



článek 30


Nic v této deklaraci nemůže být vykládáno jako by dávalo kterémukoli státu, kterékoli skupině nebo osobě jakékoli právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů, které by směřovaly k potlačení některého z práv nebo některé ze svobod v této deklaraci uvedených.