Hynek Fajmon: Držme se české koruny
Držme se české koruny
Manažeři firem vlastněných cizím kapitálem nás v pravidelných cyklech přesvědčují o tom, že bychom měli co nejdříve přijmout euro. Naposledy jsme to zažili loni na podzim, kdy kurs koruny vystoupal až na 24Kč za 1euro. Od té doby koruna oslabila na dnešních zhruba 27Kč za euro a po euru už se tolik nevolá. Dokonce i Jiří Paroubek, který řadu let tvrdil, že euro musíme ihned přijmout, nyní obrátil. Co s tím? Euro nebo koruna?
Česká koruna funguje dobře. Je to velmi kvalitní měna, která slouží českému hospodářství, firmám i občanům dobře a umožňuje nám pružně reagovat na situaci na světovém trhu. Jediným problémem české koruny je to, že české vlády dělají příliš velké deficity ve státních rozpočtech. Pokud bychom si dokázali poradit s tímto problémem, tak by na tom byla koruna a s ní i my všichni ještě mnohem lépe než nyní. Pro srovnání v roce 2000 byl kurs 36Kč za 1euro. Pamatujete si to ještě?
Nedávno jsem se bavil s polskými a maďarskými europoslanci na téma národní měna versus euro. Říkali mi, že jejich občané svým národním měnám důvěřují málo a přidali i nějaká čísla, která to dokazují. Týkají se hlavně hypoték. V Polsku i v Maďarsku si občané berou hypotéky většinou v dolarech, eurech nebo švýcarských francích. Ve forintech nebo zlotých je poskytnuta menší část hypoték. V Polsku představují hypotéky v cizích měnách více než 60% z jejich objemu a v Maďarsku dokonce více než 75%. Při poklesu kursu forintu nebo zlotého vůči těmto měnám se držitelé hypoték dostávají do velkých problémů.
U nás tento problém neexistuje, protože více než 99% hypoték je poskytnuto v českých korunách. Z toho jasně vyplývá, že my Češi své koruně věříme. A proč jí věříme? Na to mám dvě odpovědi: 1. Ač se to nezdá, tak jsme ve skutečnosti spořivý národ (čísla to potvrzují), 2. Koruna se nám prostě vyplatí z toho důvodu, že má nižší úroky než euro nebo dolar nebo švýcarský frank. Ano. Je to skutečně tak, od roku 2005 jsou úrokové sazby koruny nižší než u jiných světových měn. Není tedy žádný racionální důvod chodit si půjčovat do eurozóny nebo někam jinam. Pokud bychom nyní přijali euro, tak se nám všem zdraží úvěry a to si určitě nikdo nepřeje.
Euro se dá zavést pouze za předpokladu, že se splní maastrichtská kritéria. Ta neplníme především v parametru výše deficitu veřejných rozpočtů a pokud se nezačnou snižovat výdaje státu, tak toto kritérium plnit v dohledné době 2-3 let nebudeme. Tím pádem se o euro ani hlásit nemůžeme. Pokud jde o mne, tak bych byl rád, kdybychom maastrichtská kritéria byli schopni plnit co nejdříve. Ne kvůli EU, ale kvůli stabilitě české koruny.
Hynek Fajmon|čtvrtek 7. květen 2009
Držme se české koruny II.
Tento týden byla publikována data o vývoji hospodářství v zemích Evropské unie za 1. čtvrtletí 2009. Není to právě radostné čtení. Všichni jsou pod nulou a státy se liší pouze tím, jak moc jejich hospodářství kleslo. Pokud se podíváme na čísla z evropského pohledu, tak je zřejmá jedna věc, která se u nás zatím příliš neříká. A to je skutečnost, že v porovnání s okolím na tom nejsme tak zle. Skoro všichni ostatní klesají rychleji než my. V té záplavě špatných zpráv je toto rozhodně zpráva dobrá.
Čeští ekonomičtí analytici a komentátoři na vývoj situace reagovali v dnešní Mladé Frontě Dnes i v Lidových novinách. Pavel Páral říká v MFD, že před nejhoršími následky krize nás chrání koruna. Poukazuje na to, že Slovensko, které ještě loni rostlo mnohem rychleji než ČR, se nyní propadlo i s čerstvě přijatým eurem, téměř dvakrát více než my. Rovněž výsledky Francie a Německa, dvou klíčových ekonomik eurozóny jsou horší než naše. Pokud tato čísla a proporce vydrží celý rok, tak to bude znamenat, že se opět dotáhneme blíže k průměru EU.
Pavel Kohout v Lidových novinách tvrdí, že: "Otázkou už není kdy zvést euro, ale zda jej vůbec zavádět?". Jeho argumentace je rovněž zajímavá. Ukazuje, že eurozóna je na tom špatně v tvorbě deficitů i v celkovém zadlužení. Přestože se to zdá být neuvěřitelné, tak my s našimi dluhy na tom zdaleka ještě nejsme tak zle.
Vypadá to, že česká koruna se dostává opět do obliby a to už i u našich elit. Obyčejní občané v ní důvěru neztratili nikdy o čemž svědčí to, že v ní mají uložené téměř všechny své úspory a také úvěry. Část českých elit, zpravidla zaměstnaných u firem vlastněných cizím kapitálem, ale stále sní sen o co nejrychlejším přijetí eura. Ocitají se však ve stále rostoucí izolaci. Mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti setkávání se s občany. Tento týden jsem byl diskutoval o přijetí eura se 60 studenty jedné obchodní akademie.
Před přednáškou jsem je nechal hlasovat o tom, zda si přejí přijmout euro nebo ponechat korunu. Výsledek byl 52 pro zachování koruny a 8 pro přijetí eura. Nejedná se o náhodný výsledek. Zhruba takto hlasují studenti středních škol po celé ČR a podobně hlasují také senioři a lidé střední generace. Mám takových hlasování za sebou v posledních 3 letech cca 150 a euro získalo většinu pouze 3krát. Jeho skutečná podpora mezi občany se pohybuje mezi 0 a 30%. Češi zkrátka věří české koruně a mají k tomu také mnoho racionálních důvodů.
Hynek Fajmon|sobota 16. květen 2009
Držme se české koruny III.
Česká národní banka minulý týden oznámila, že snižuje základní úrokovou sazbu na 1,5%. Cena české koruny se tak dostala od vzniku samostatné české měny na zatím nejnižší úroveň. Je to zpráva dobrá, nebo špatná? Záleží na tom, zda máte peníze půjčené nebo naopak spoříte. V prvním případě je to zpráva dobrá a v druhém naopak špatná. Celkově je ale dobrou zprávou skutečnost, že základní úrokovou sazbu u nás stále ještě stanovuje ČNB a nikoliv ECB neboli Evropská centrální banka.
Zastánci přijetí eura u nás v minulosti argumentovali tím, že ČNB stejně nebude schopna provádět samostatnou měnovou politiku a proto je lepší ihned přijmout euro. Jak se v posledních letech ukazuje, tak tento argument je zcela falešný a nepravdivý. Česká národní banka naopak je schopna provádět samostatnou měnovou politiku a činí tak dobře a ve prospěch českého hospodářství.
V průběhu posledních cca 5 let se ukázalo, že česká veřejnost masivně důvěřuje české koruně. K tomuto tvrzení jsou minimálně dva nevyvratitelné důkazy. První spočívá v tom, že české domácnosti si zásadně neberou půjčky nebo hypotéky v jiných měnách než v koruně. Objem půjček v cizích měnách je menší než 1% z celkového objemu. U Maďarska je to přes 75% a Polska přes 60%.
Druhý důkaz důvěry českého "střádala" v korunu spočívá v tom, že nedochází k odlivu vkladů z ČR do ciziny. České domácnosti a další subjekty mohou od roku 2004 volně ukládat své peníze v celé EU. Přestože základní úroková sazba i reálná úroková sazba je zhruba od roku 2005 v České republice nižší než v eurozóně, čeští střádalové dál drží své úspory v korunách a nepřesouvají je za vyšším zhodnocením do ciziny. Tento fenomén není ve veřejné diskusi zatím příliš přítomen, ale je realitou.
České domácnosti i firmy zkrátka důvěřují koruně. Ta se jim za důvěru odvděčuje dvěmi způsoby. Pro občany je důležitá skutečnost, že úvěry v korunách jsou ve světovém srovnání relativně velmi levné. Právě díky tomu jsme v posledních 5 letech svědky obrovského stavebního boomu. Mnohé české domácnosti si poprvé v životě splnily sen o vlastním bydlení v rodinném domku. A bylo to způsobeno tím, že hypotéky byly cenově dostupné. Druhým přínosem koruny je její dlouhodobé zhodnocování. Když v roce 2000 startovalo euro, tak se dalo koupit za 36 kč. Nyní po pouhých 9 letech koupíme 1 euro už za cca 27 korun. V eurovém vyjádření tak všichni Češi bohatnou prostřednictvím posilování kursu koruny.
Konečně posledním důležitým přínosem koruny je to, že nám umožňuje rychle a samostatně reagovat na měnící se hospodářskou situaci. Právě oslabení kursu koruny, které pozorujeme v posledních měsících nám umožní rychle a relativně bezbolestně reagovat na světovou hospodářskou krizi. Koruna zkrátka funguje a není důvod se jí zbavovat.