Válka civilizací? Západ bojuje i se sebou.
Začala 11. září 2001 válka civilizací? Nikoli, ta začala dávno předtím. Ve skutečnosti však neprobíhá jedna válka civilizací, nýbrž války tři.
První je válkou radikálního islamismu, totalitní ideologie naroubované na islám, proti západnímu světu. Druhá probíhá uvnitř islámu – mezi islamisty a umírněnými moslimy. Ta třetí se odehrává uvnitř západní civilizace mezi jejími stoupenci a jejími odpůrci. Je to válka mezi Západem a post-Západem.
Radikální islamismus vede válku proti západní společnosti již čtvrtstoletí. V 90. letech se však Západ tvářil, že žádná válka neexistuje. Jedna strana útočila a druhá se ani nebránila.
Arabské a islamistické teroristické organizace vždy spolupracovaly s tajnými službami různých režimů na Blízkém východě - Libye, Sýrie, Iráku či Íránu. Je otázkou, zda akci typu 11. září lze připravit bez jejich podpory. Proto úspěšný boj proti terorismu se nemůže omezit jen na zpravodajské ničení teroristů. Musí se zaměřit i na vojensko-politické zničení či odstrašení režimů, jež teroristy podporovaly. Režim, to není jen člověk na vrcholu – Saddám, Asad, Kaddáfí; režim, to jsou celé zpravodajské aparáty těchto diktátorů. Ukončení jejich podpory terorismu lze dosáhnout jen prostřednictvím svržení některých z nich a zastrašení ostatních. Každý ze zmíněných režimů mohl sloužit jako odstrašující příklad pro ostatní tím, že by byl svržen; ale nějaký z nich svržen být musel. Stal se jím Irák.
Stabilizace nového, prozápadního iráckého režimu je pro výsledek války mezi západní společnosti a radikálním islamismem klíčovou: povede-li se, Západ zvítězí. Uspěje-li v Iráku Zarkáví, islamisté ovládnou arabský svět a zradikalizují moslimské komunity v Evropě.
To nás přivádí k druhé civilizační válce, té mezi islamisty a umírněnými moslimy. Umírnění si nepřejí, aby mluvčími islámu byli Zarkáví a bin Ládin. Sami však mají problém jednoznačně odsoudit své radikální souvěrce. Situaci v islámské diaspoře navíc zhoršuje fakt, že bohatí dárci ze Saudské Arábie financují v mešitách netolerantní, vahhábistický proud islámu.
Pro osud západní společnosti je však rozhodující válka mezi Západem a post-Západem. Co rozumím pod západní civilizací? Tu v dějinách ustavenou civilizaci, jež má tři konstitutivní prvky: tradici řecké filosofie, jež je správným použitím rozumu schopna poznat pravdu o realitě, včetně pravdy o dobru a zlu. Dále tradici židovského a křesťanského náboženství, jež postulují zjevení Boha člověku o jedinečnosti a posvátnosti každé lidské osoby, její nesmírné důstojnosti, jakož i povinnost usilovat vzdor své nedokonalosti o to, co je správné, dobré a morální. A konečně zatřetí, tradici osvícenské koncepce univerzálních lidských práv, podle níž každá lidská bytost má nezcizitelné přirozené právo žít ve svobodě.
Tyto tři pilíře byly sdíleny konsensem západní společnosti ještě i v 50. letech 20. století. Ti, kdo je odmítali – nacisté a komunisté – byli považováni za vyvrhele a nepřátele. Jenže v 60. letech radikální část levice západní civilizační konsensus odvrhla. Věří, že rozumem nelze poznat pravdu, všechny nároky na pravdu jsou prý jen konvenční mýty a osobní mínění. Věří, že židovsko-křesťanské mravní ideály jsou zlé a represivní. A konečně věří, že koncept lidských práv je jen kulturním imperialismem arogantního Západu. Tato pozice se označuje jako postmodernistická; je relativistická pokud jde o poznání pravdy, nihilistická pokud jde o mravní hodnoty a zdánlivě rovnostářská pokud jde o jednotlivé civilizace, ve skutečnosti však nenávidí tu západní. V době studené války tito lidé otevřeně sympatizovali s každým komunistickým a protizápadním hnutí ve třetím světě. Nyní se jejich nenávist soustřeďuje na současnou americkou vládu.
Mnozí lidé této post-západní civilizace považují Zarkávího za představitele té správné strany v Iráku. Jsou to lidé, kteří ponižování vězňů (nesprávné a odsouzeníhodné) americkými vojáky ve věznici Abú Ghrajb považují za ten největší zločin proti lidskosti; přitom skutečné, drastické, brutální mučení vězňů v téže věznici za Saddáma, či v jakékoli věznici v Sýrii, Číně, na Kubě nebo v Severní Koreji, je vždy nechávalo chladnými.
Umírněným muslimům vadí na západní společnosti nikoli klasická, křesťanská západní civilizace, nýbrž post-západní, relativistická a nihilistická „civilizace“. Post-západní relativismus a amorální nihilismus tak na jedné straně vyvolává k životu Zarkávího a bin Ládina, a na straně druhé ničí schopnost západní civilizace se intelektuálně, společensky a i se zbraní v ruce bránit. Osud západní civilizace tedy bude záviset od toho, zda ve vlastní společnosti převládne nad destruktivními silami postmodernismu. Konflikt Západu s post-Západem tak může skončit jen buď vítězstvím Západu, nebo zánikem obou.
Publikováno v Mf Dnes 10. září 2005
www.obcinst.cz