“Ty seš přece gadžo, tobě v Kanadě azyl nedají…”
Je to chronicky známá věta, kterou jsem už uváděl bezpočtukrát. Stojí přesto znovu za připomenutí. Řekl mi ji v Torontu romský utečenec z Česka, který se právě chystal na svoji první jízdu s učitelem kanadské autoškoly.
“Ty seš gadžo, tobě v Kanadě status uprchlíka nedají, nikdo tě totiž v Česku nediskriminuje,” ragoval na můj údiv, že ještě deset roků po sametové revoluci jsou u nás Romové, žádající v cizí zemí o politický azyl.
Znám asi stopadesát osob bílé pleti, kteří už byli fyzicky napadeni Romy, neofašisty či skinheady. Není totiž žádné pravidlo, že by byli “holými lebkami” šikanováni pouze Romové. Přesto jako jediní z občanů Česka mají šanci získat politický azyl v Kanadě.
“Když teď už nejsem v Ostravě, nemá tě kdo diskriminovat,” usmíval se, jak je vtipný, když odpovídal na můj povzdech, že naopak jsou v Česku víc diskriminováni gadžové Romy než obráceně.
K emigraci do země javorového listu Romy vyzývají někteří romští aktivisté. Od letošního ledna do března požádalo v Kanadě o azyl kvůli údajné diskriminaci 660 českých romských občanů.
Kanadský premiér Stephen Harper v květnu v Praze naznačil, že by jeho země mohla obnovit pro ČR vízovou povinnost, pokud nenastane snížení této migrace.
Volání nového světa vyslyšela i čtyřicetiletá vedoucí redaktorka romského vysílání Českého rozhlasu Anna Poláková. Pracovala v Radiožurnálu od roku 1998. Připravovala pořad věnovaný životě Romů a jejich kultuře “O Roma Vakeren” - Romové hovoří.
“To, že jsme se rozhodli požádat o azyl, vůbec nesouvisí s mou prací v rádiu, ale s neustálými útoky na mou rodinu a radikalizací společnosti,” uvedla Poláková v e-mailu adresovaném nadřízeným. Poláková spolu se šesti dalšími členy své rodiny proto požádala v Torontu o status uprchlíka.
Syna Anny Polákové v minulosti napadla čtveřice neonacistů. Mladík tehdy utrpěl otřes mozku, četné pohmožděniny a tržnou ránu na hlavě. Nešlo prý o první útok na její rodinu.
Když to vše sleduji, zjistil jsem, že je život můj a mé rodiny rovněž v ohrožení. Vlastně to bylo završení mé etapy výhrůžek a nadávek, jimiž mě častovali a častují nickové v diskuzích k mým blogům…
Židobolševiku, idiote, imbecile, debile, vole, čur.ku, zkur..venče, Paroubkův vrtichvoste, Topolánkův řiťolezče, Klausův patolízale, vylízaný mozku…
“Ještě jednou se budeš takhle sprostým způsobem navážet do Kateřiny Jacques, rozbiju ti hubu, ty nýmande upocenej!”
Vzpomněl jsem si na tyto četné verbální útoky, z nichž ten výše uvedený mi byl zaslán e-mailem 6. dubna 2009 údajně Martinem Bursíkem přímo z Úřadu vlády. Pak jsem zjistil IP adresu odesílatele: 193.85.202.210 a také pravé jméno pouhého psychicky vzrušeného adorátora Katušky…
Také byla ohrožena moje rodina, když mi nadávali Romové, kteří mě několikrát napadli a okradli. Mám asi kliku, že nikdo pořádně neví, za koho vlastně kopu.
Jednou po mně jdou neonacisté, že hájím cikány, podruhé Romové, že nezavírám oči před jejich systémem “pavlačových domů”. Snažím se prezentovat jako objektivní novinář, jenž ctí zásadu: Padni komu padni. Přesto by mě nikdy nenapadlo, abych vyrazil do Kanady a žádal tam o azyl.
Paní Anna Poláková určitě ví, co dělá. Řekl bych, že spíš než před gadži utíká před svými soukmenovci. Nepřizná si to ani omylem, jako novinářka musí však vědět, jak Romové v ghettech žijí, jak (nevychovávají své děti, poctivě nepracují, svědomitě berou sociální dávky a nikdy neodhodí ani odpadeček, nýbrž celé haldy odpadků, za což ovšem mohou gadžové, oblíbeně nazývaní “bílé svině”…
Pořad “O Roma Vakeren” je slušné úrovně s jedinou chybičkou; Romové v něm hovoří většinou pouze o svých problémech s gadži. Nebyl z nich jediný, který by se zmínil, jak také oni dělají svým nepřizpůsobivým životem problémy gadžům.
V Praze spáchají Romové 80 procent loupeží a 95 procent kapesních krádeží. I když počet Romů v ČR tvoří pět procent z českého obyvatelstva, jejich podíl na celkové trestné činnosti přesahuje 17 procent, u loupežných přepadení skoro 45 procent…
Podle zprávy Informace o problematice extremismu na území České republiky je u nás radikály spáchano ročně přes tři sta trestných činů podle § 260, § 261, § 261a tr. z. (podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka) a § 198 tr.z. (hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení).
Cikánský tábor v Letech, na jehož místě je dnes nešťastný vepřín, je hodnocen takto: “Ten vepřín tady, to je stejná situace, jako kdyby na místě střelnice v Kobylisích stál kolotoč, nebo kdyby se udělal hypermarket v Lidicích…”
Ještě, že řečník nepřirovnal pracovní tábor v Letech ke koncentráku Osvětim, aby věděl, co to koncentrák je a jaký je rozdíl mezi ním a pracovním táborem, mezi smrtí tři stovek Romů a více než milionu Židů…
Škoda, jinak by to mohl být pořad docela objektivní a netendenční. Jedničku s hvězdičkou si zaslouží pouze produkce romských kapel; gipsy.cz a spol…
PS: Neznámý pachatel ve středu odpoledne napadl sedmapadesátiletou starostku Moravan na Brněnsku, která je členkou sociální demokracie. Žena a její zeť skončili s lehkým zraněním v nemocnici, řekl bez podrobností mluvčí policie Bohumil Malášek. Starostka Marie Barešová ČTK řekla, že šlo už o několikátý útok proti ní za poslední dobu.
Že by další adepti na žádost o status uprchlíka v Kanadě? Pokud jsou však gadžové, mají šanci asi jednoho promile procenta…