Fareed Zakaria o Velké francouzské revoluci
Porevoluční Francie tak přijala demokracii bez tradice ústavního liberalismu ... Revolucionáři totiž soudili, že se Montesquieu zcela mýlil, když vyžadoval omezený a oddělený způsob vlády. Absolutní vláda krále byla tak bez omezení předána novému Národnímu shromáždění, které začalo věznit a vraždit tisíce lidí, konfiskovat jejich majetek, trestat je za víru, a to vše ve jménu lidu. Někteří badatelé proto jakobínský režim výstižně nazvali ´totalitní demokracií´. V moderních dějinách je to první příklad neliberální demokracie.Francie opět vyzdvihla stát nad společnost, demokracii nad ústavnost, rovnost nad svobodu. V důsledku toho byla po většinu devatenáctého století demokratickou zemí s rozsáhlým volebním právem a s volbami, avšak jen stěží státem liberálním.“
[1]
[1] ZAKARIA, F.: Budoucnost svobody…, s. 81.