Čím se zabývá ta banda debilů z Bruselu?
Jenom namátkou: správně rovné okurky, správně ohnuté banány a šíleně nebezpečné rtuťové teploměry. Je toho určitě víc, ale nechci zvyšovat PT čtenářstvu adrenalin. Proto vynechám syrečky, rum i žárovky. Už víte, kdo je ta banda debilů z nadpisu. To je ta tuna úředníků, co vymýšlí podobné hovadiny na svých pravidelných cestách mezi Bruselem a Strasburkem. (Jo kdyby jen tuna!, pozn. redakce).
Pokud někdo neví, z Evropské unie vypadlo další klíčové rozhodnutí - zakázala prodej lékařských teploměrů, ve kterých je rtuť. Ta je totiž jedovatá. Od června se rtuťové teploměry nesmějí prodávat, stejně jako rtuťové přístroje na měření krevního tlaku a další domácí přístroje se rtutí. Úředníci chtěli zabránit domácím otravám. A rtuť skutečně jedovatá a nebezpečná je. Jenže nikoliv v množství, které vyteče z rozbitého teploměru. Člověku, který by vypil rtuť z teploměru, by se totiž nic nestalo, protože rtuť trávicím ústrojím jen projde. Zrovna tak nehrozí vážné otravy v případě, že se kov doma vylije. Jediné riziko je, že kdyby rtuťových teploměrů měl někdo doma hodně, všechny naráz je rozbil a rtuť snědl, tak by se mu mohlo něco stát.
Tak si řekněme, o čem to doopravdy je. Je to o obrovském byznysu. Rtuťové teploměry jsou totiž levnější a cenově dostupnější. Klasický teploměr stál kolem 35 korun, zatímco cena digitálního se pohybuje zhruba v rozmezí 140 až 240 korun. A co víc. Ty moderní přístroje jsou tak přesné, že dokážou ve stejném prostředí ukazovat naprosto rozdílné hodnoty. Podívejte se.
Další europerlou je fakt, že nemocnice si dokonce mohou teploměry a další přístroje obsahující rtuť nadále pořizovat, vztahuje se na ně totiž výjimka. "Je to dáno tím, že rtuťová měřidla jsou přesnější než digitální." vysvětlil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Tak mně ty eurosměrnice, když už jsem zmínil tu o rovnosti okurek připomínají jeden vtípek: "Baby ve frontě v zelenině kupují okurky. Jedna chce rovnou tenkou. Druhá silnou trošku ohnutou. Ta třetí povídá. Mně je to fuk, já to chci na jídlo." Taky si myslíte, že někdo někde vymýšlí hovadiny? A taky si myslíte, že to dělá v žoldu lobistických firem?