Tak ji zde opět máme. Hysterii, podobnou té nedávné, spojené s volbou prvního černošského prezidenta Spojených států. Tentokráte je to tanec kolem zlatého telete spojený s nekrofilním davovým frenetismem kolem černošského entertainmenta Michaela Jacksona. V obou případech se však jedná o nepřesné označení. V případě Husseina Obamy jde nikoliv o příslušníka černošského etnika, nýbrž o původ mulatský. Podobně jako v říši zvířat rozlišujeme mezi křížencem hřebce a oslicí - tedy muly - a křížencem osla a kobyly - tedy mezkem - je to u lidské spécie podobné. Mulat - spojení černoch a běloška, mestic - spojení běloch - indiánka a naopak.

V druhém případě u Michaela Jacksona těžko hovořit o černochovi s jeho vybělenou pletí. Přestože přece prý platí, že "black is beautiful", svádí se jeho "nepochopitelné" rozhodnutí nechat se vybělit - na "kožní nemoc!". Ať tak, či onak, svým vzhledem připomínal spíše "na obzoru plachtu bílou...".

Prý první barevní, kterým se podařilo vlastní pílí a úsilím prorazit bělošskou hegemonii.

A co Louis Armstrong, Sammy Davis jr., Malcolm X, strýček Tom s jeho chaloupkou, Condoleeza Rice atd....?

Zapomenuto je dvojí obvinění M. Jacksona z pedofilie, zametené pod koberec částkou 20 miliónů dolarů, nepodstatná je jeho závislost a holdování drogám, prý z důvodů medicinských. Dům reprezetantů povstal a uctil tohoto křepčícího tajtrlíka minutou ticha!

Padlí GI´s v Iráku jsou uctíváni pouze tichem po pěšině.

Celá tato komédie souvisí právě s nástupem mulata Obamy do prezidentského křesla.

Tím se uvolnily hráze, které doposud bránily glorifikaci spodních vrstev společnosti.

A tak jsou vynášeni do nebe a napodobňováni různí gangster rapeři, pologramotní latinskoameričtí prezidenti, homosexuální manželství, ale i skuteční zločinci, propuštění po několika měsících pobytu v rekreačních střediscích nazývaných "vězení". En vogue je  nechat se zdobit piercingem a tatoo, chodit špinavý, páchnoucí a roztrhaný, což dříve bývalo výsadou galerky a páriů lidské společnosti a obyvatelů Papua Nové Guineje. Chybí ještě kanibalismus, ale to tady už také bylo...

U Michaela Jacksona se prý jednalo o nevýznamné, marginální prohřešky (proti kterým společnost velkohubě bojuje – drogy, zneužívání dětí, nikoliv však u Jacksona ). Akceptováno ve velkém je dnes hulvátství spodiny, nevychovanost, primitivismus, příživnictví, brutalita, násilí a osobování si práv, které jednomu nepřísluší a které si ani nezaslouží.

U tolikrát operovaného homunkula Jacko se jednalo o sexuální deviaci a spasmatické křeče tance Svatého Víta, u dnešní společnosti se jedná o degeneraci a zhoubnou paranoiu.

Zatímco Jackson bude zřejmě ještě za svůj největší hit Thriller - danse macabre s polozetlelými mrtvolami (též příklad vytříbeného vkusu) - uveden do šlechtického stavu, půjde civilizovaná společnost se svým enthusiasmem pro dekadenci a nabytím moci primitivní lůzou cestou vedoucí do její katastrofální eliminace.

Na této apokalypse se budou podílet "noví Evropané" - 25 miliónů moslemských islamistů. Ten moslem, který není islamista dnes, bude islamista zítra, až ho k tomu vyzve jeho muezzin z minaretu mešity. Androgyn Jackson, jako přesvědčený musulman, by se do svatého tažení proti bezvěrcům určitě též zapojil.

Nepřirozená absence přírodního pudu sebezáchovy západního kulturního světa je - jak dokazuje historie - znakem dožívající dekadentní společnosti. Viz Egypt, Řecko, Řím...

Příznačná pro zaniklé společnosti byla stejná pasivita, laxnost, desinteresovanost a ignorance nad hlavou se kývajícího Damoklova islámsky křivého meče. Zatímco v minulosti vedla aktivní ofenziva k úspěchu (viz reconquista na Pyrenejském poloostrově či dvojí porážka janičářů u Vídně), zvolili dnešní imperiální islamisté novou, rafinovanější metodu, jak svého cíle dosáhnout. Jestliže neuspěli taktikou ohně a meče, zvolili taktiku perfidnější. Nájezd tzv. Hilfsarbeiterů a migrantů. Přestože je nezaměstnanost v Evropě na nebývalé výši, jsou rudozelenou pátou kolonou zvány další a další miliony "pracovních sil", skládajících se z anatolských analfabetů a rodinných klanů s přívěsky rodinných příslušníků do pátého kolena. Mladá, zdravím kypící druhá až třetí generace těchto tvořivých sil je kreativně zaměstnána celodenním poflakováním po ulicích spojeným s případným odlehčováním finanční zátěže kolemjdoucích spoluobčanů. Vítáni s otevřenou náručí jsou i zdánliví asylanti skládající se z neustále se zvyšujícího počtu blahobytně zaopatřených uživatelů sociálních podpor. K tomu se ještě přidává destrukce mladých lidí drogami dodávanými ochotně a s horentním ziskem dealery z Afriky a Jižní Ameriky.

Islám se svou salámovou, krůček po krůčku praktikovanou strategií, je o to nebezpečnější, že politici, kteří by měli být zodpovědni za další pozitivní vývoj a rozvoj Evropy a perspektivně tento vývoj vést a zachovat, toho nejsou schopni. Nejenom, že nemají žádný koncept, jak toho dosáhnout, nýbrž nechávají věcem volný průběh, či dokonce podporují tzv. multikuturismus s demagogickým tvrzením, že se jedná o obohacování evropské kultury a o toleranci.

Pakliže mají na mysli boudy s kebabem ze shnilého masa, jsem ochoten zříci se tohoto velkodušného obohacení.

Avšak najít dnes nějaké optimální řešení problému je prakticky nemožné. Jak naložit s 25 miliony lidí, kteří námi opovrhují, kteří nás drží za nevěřící psy a kteří se nemohou dočkat toho, až tahle skvrna na čisté tváři islámské ideologie zmizí? Poslat je nazpět, odkud přišli? Zapomeňte na to! Zapomeňte i na to, co vás právě nehumáně napadá... Kroutit krkem se nebude.

Jak reagovat na situaci, že 25 milionů sleeprů požívajících naší pohostinnosti, tuposti a naivity, dnes již nerušeně žije v našem bytě, imperativně staví požadavky na atributy svého islamofašismu, stavbu mešit, zakladání škol koránu, nošení šátků a hábitů, diskriminaci žen, vraždění oponentů a odpadlíků atd? Vše je jim ochotně plněno s poukazem, že se přece jedná o výraz jiné, původní kultury, stejně jako obřízka dívek nebo piercing a tetování u jejich nadšených evropských nohsledů.

Takže ducha doby a ideály charakterizují dnes nikoliv duševní velikáni kultury, vědy a umění, nýbrž poskakující vyoperovaní Frankensteini, oslavováni defetistickou společností trpící akutně na úbytě. Ó tempora, ó móres!

Informaci, kam tento vývoj povede, je možno získat u věštkyně Pýthské. Adresu lze vyhledat ve hvězdách...

červen 2009, -bik-

www.eurabia.cz