Bruselský eurocirkus
Že je Evropská unie postižená bujením byrokracie a všemožných regulací, předpisů, norem, vyhlášek, pravidel, příkazů, zákazů, směrnic, nařízení, doporučení, komisí, podkomisí, výborů a podvýborů, na to jsme si již jaksi zvykli. Že se zvláštní libostí hraničící až s úchylkou reguluje každou oblast lidského života, lidského podnikání, že reguluje vše od banánů přes prezervativy a koblížky až po migraci přistěhovalců, skoro již nikoho nepřekvapí. To je naše Evropská unie. Spíše bychom se podivovali, kdyby taková nebyla. Přesto se někdy objeví zpráva, nad kterou alespoň na malinkou chvíli pozdvihneme obočí, pokrčíme rameny či se jen bezděčně ušklíbneme. A uvědomíme si, že stále ještě existují "skryté rezervy", oblasti, které EU zregulovat nestihla, kam se ještě chapadla byrokratů nedostala, "pole neoraná", na kterých se mohou politici a úředníci Evropského svazu dosyta "vyřádit".
A tak jsme se mohli kupříkladu dočíst (MfD, 12. 10. 2005), že se EU pustí do regulace cirkusů a vytvoří směrnici pro jakési eurocirkusy, tak aby stany a šapitó měly stejné technické parametry a děti cirkusáků předepsané vzdělání. Provozovatelé cirkusových atrakcí se prý nemusejí bát, že by byli svázáni zbytečnými normami a předpisy, naopak - regulace cirkusů povede k snadnějšímu pohybu cirkusů po členských zemích EU. Součástí předkládané zprávy, kterou již stačil schválit kulturní výbor Parlamentu EU, je i snaha prohlásit cirkus oficiálně za součást evropské kultury. Zřejmě v Bruselu nemají nic důležitějšího na projednávání - ale alespoň se nám bude lépe a klidněji spát, když víme, že EU bdí i nad všemi těmi šapitó a zvířaty v klecích, coby nad vzácným evropským kulturním dědictvím.
Co je ještě překvapivější, s nápadem zabývat se právě tímto tématem přišla německá pravicová (sic!) poslankyně za CDU-CSU Doris Packová. Europoslanci si totiž mohou vymyslet jakékoli téma, kterým se pak parlament EU bude zabývat. Vypadá to tedy, že politiky napříč politickým spektrem při přechodu na nadnárodní eurounijní úroveň posedne nějaký podivný duch, který jim zatemní mysl a nutí je zabývat se podobnými nesmyslnými nařízeními. A nebo je to jen křečovitá snaha předvést cokoli (za jakoukoli cenu), aby se ukázalo, že dotyčný politik něco dělá? Co na tom, že spíše škodí, hlavně, že vykazuje činnost a výsledky. Případně je v tom zvrácená představa vlastní důležitosti, různé spasitelské komplexy či jen obyčejná lidská blbost. Nejspíše vše dohromady.
Tak mne tak napadá - není vlastně ten Evropský parlament (jakožto i veškeré další instituce EU) vlastně jen takovým eurocirkusem, který nás má za úkol bavit? Soudě podle zpráv, jako jsou tyto, asi na nic jiného opravdu neaspiruje...