Ekonomie prodejného sexu
Nikdy jsem nechápal, proč a jak vzniklo klišé o „nejstarší profesi na světě“. Používat toto označení pro prostitutky mi přijde velmi nefér a nespravedlivé vůči poctivému a tradičnímu povolání lovce a sběrače.
Koneckonců, někdo přece musel nejdříve vytvořit nějaké materiální hodnoty, a teprve potom jimi mohl zaplatit služby prodejných žen, ne? To je přece logické - tak jakápak nejstarší profese.
Téma sexu za peníze ovšem není správné zužovat jen na nešťastnice postávající kolem neslavně proslulé dálnice E55 anebo prodávajících svá těla v okolí Václavského náměstí. Nedávno jsem na jednom blogu objevil tento dotaz, který ve zkrácené podobě překládám z angličtiny:
„Co dělám špatně? Jsem krásná (velmi krásná) pětadvacetiletá dívka. Umím se chovat a jsem třída. Hledám manžela, který vydělává aspoň půl miliónu dolarů ročně. V New Yorku to odpovídá střední třídě, takže nemyslím, že mám příliš vysoký cíl. Chodila jsem s podnikateli, kteří mají 200-250 tisíc ročně, ale to mi nestačí, abych se dostala k bytu na Central Park West. Moje známá je vdaná za investičního bankéře a bydlí v Tribeca, a přitom není tak krásná jako já, není ani chytrá. Tak co ona dělá dobře a já špatně? Jak se dostanu na její úroveň?
Zajímá mě POUZE MANŽELSTVÍ. Prosím zdržte se urážek - vyjadřuji se čestně a na rovinu. Většina krásných žen je povrchní, ale já ne. Nehledala bych tento typ mužů, kdybych se jim nemohla rovnat, pokud jde o vzhled, kulturu, rozhled, a vztah k rodině.
Diskusní příspěvek č. 431649184“
Na dotaz nebudu odpovídat, protože to za mě velmi brilantním způsobem udělal už někdo jiný:
„Milá osobo č. 431649184,
splňuji Vaše požadavky, protože vydělávám více než půl miliónu ročně. Když se ale na Vaši nabídku podívám z profesionálního hlediska, jde zkrátka a dobře o mizerný obchod. Proč? Když vynechám zbytečné řeči, nabízíte svůj vzhled výměnou za moje peníze. Fajn. Ale je tu háček. Váš vzhled bude časem vadnout, zatímco moje peníze porostou.
V ekonomickém názvosloví jste aktivum, jehož hodnota je postupně odepisována, zatímco já jsem aktivum přinášející výnosy.
V žargonu Wall Street bychom Vás nazvali obchodní pozicí - nikoli investicí typu koupit a držet. Takže pokud jde o manželství … nedává žádný obchodní smysl Vás koupit, spíše si Vás pronajmout.
Pokud myslíte, že jsem k Vám krutý, řekl bych ještě toto: pokud by mě opustily mé peníze, opustila byste mě také. Takže až Vaše krása uvadne, také já potřebuji mít možnost výstupu z pozice. Smysl tedy dává s Vámi chodit, nikoli si Vás vzít.
Kromě toho jsem se na začátku své kariéry učil o efektivních trzích. Takže se divím, proč dívka tak krásná, inteligentní, vzdělaná a milá jako Vy doposud nebyla schopna najít svého cukrouška. Jste-li vskutku tak úžasná, jak tvrdíte, je obtížné věřit, že Váš kýžený půlmilión ročně si Vás už nenašel, přinejmenším na zkoušku. (…)
Doufám, že jsem Vám pomohl. V případě Vašeho zájmu o nějaký druh nájmu mi dejte vědět.
Váš přispěvatel č. 432279810“
Nadprůměrně úspěšní muži se stávají terči fiskálně cílevědomých mladých dam, které zajímají čísla. Hlavně ta na výpisu z účtu potenciální oběti. Samozřejmě, že již v dobách lovců a sběračů hrálo roli, jak tučnou kořist muž přinesl. Ženský instinkt dává vysokou váhu schopnosti materiálně se postarat o rodinu. Vzhled muže je vedlejší. Naopak, bříško může být plus, protože nadváha bývala odedávna symbolem prosperity a materiálního zabezpečení. Platilo to u senátorů ve starém Římě a klasické tradice mají svoji váhu. Zvláště u vzdělaných mladých dam s rozhledem.
V některých ženách instinkt hledat materiálně silného manžela hypertrofoval do takové míry, že zastiňuje vše ostatní. Existují mladé dámy, které mají velmi slušně zmapovány platové poměry v různých firmách a na různých pozicích. Své oběti si tipují s profesionální pečlivostí. Vybraní muži mají pocit, že se těší přízni atraktivních slečen kvůli svému doposud bujnému vlasovému porostu, sportovní postavě, schopnosti citovat Shakespeara v originále, a kvůli celé řadě dalších hloupostí, které slečny vůbec nezajímají. Finančně uvědomělá slečna poskytne předmětu svého zájmu veškeré tělesné rozkoše, kterých si žádá. Opět s profesionální důkladností. Občas přidá i některé, o kterých ta workoholická kancelářská krysa zatím jen četla. Chlap je v sedmém nebi.
Ne nadlouho. Blíží se totiž okamžik placení. Ne, kalkulačka v sukních si za služby intimního charakteru neřekne o peníze na dřevo. Namísto toho romanticky hovoří o lásce a ve vhodné chvilce podotkne, že když se dva milují, měli by spolu sdílet vše. Včetně bankovního účtu. Muž poblouzněný endorfiny pochopitelně přitaká… a od tohoto okamžiku má zaděláno na nákladný průšvih.
Pokud je oběť dobře zpracovaná a málo psychicky odolná, schytá si to se vší parádou: svatba, bezpodílové spoluvlastnictví, účet pod kontrolou manželky, a navíc na krku hypotéka mamutích rozměrů spojená s nutností pracovat přesčas. Psychicky odolnější muž je schopen vyhnout se nebezpečí svatby s finanční upírkou, ale v žádném případě neujde materiální újmě. V momentě, kdy prozře, může být lehčí i o jeden či dva roční platy.
Znamená to, že ženy jsou paušálně vypočítavé mrchy? Samozřejmě, že ne. Ostatně i muži mají své neřesti, například bezmeznou ješitnost. Právě ješitové se nejčastěji stávají oběťmi permanentních prostitutek, které zajímá POUZE MANŽELSTVÍ. A dobře jim tak, lepší osud si ani nezaslouží. Muži totiž nejsou v průměru o nic lepší ani o nic horší než ženy. Jak mezi ženami, tak mezi muži lze najít jedince lakomé i velkorysé, klidné i hysterické, upřímné i falešné jako reklama na spotřebitelský úvěr.
Ale to je už problematika dalece přesahující původní téma.
Psáno 5. 10. 2007 pro časopis Finanční magazín. Nehledejte v tom žádné politické podtexty, dokonce ani teď v předvolebním létě.
www.virtually.cz