Video: Daniel Landa- Moravské pole (26. 8. 1278)
Moravské pole
Často tady stává, unavené oči mhouří.
Statný starý muž. Je oděn ve svůj tmavý šat.
Na vrásčité tváři stopy dávno zašlých bouří.
Dnů a nocí, kterých nikdy nelze litovat.
Na tom svahu stojí odkud kdysi viděl v dálce,
dvě železné pěsti s řinčením se zatínat.
Dva veliké voje chystaly se právě k válce.
Ten den bude mnoho mužů dlouho proklínat.
Vlahá noc a jen měsíc bílý svítí na skály.
Jedni včera zvítězili, druzí plakali.
Krutou daň splatí české plémě, rány, hlad a mor.
Písně zlé až do naší země přijdou z Branibor.
Na Moravském poli půda horká ještě pálí,
zrada, jak to chodí, mrcha slaví zlatý čas.
Železná a zlatá legenda se v krvi válí.
Sám jako kůl v plotě padl král a padla hráz.
Starý muž se zvedá, do studené noci kráčí.
Pokaždé na tomhle místě srdce zabolí.
Spatřit zemřít krále, to na celý život stačí.
Vítr kvílí, žene chrabrost někam do polí.
Vlahá noc a jen měsíc bílý svítí na skály.
Jedni kdysi zvítězili, druzí plakali.
Krutou daň platí české plémě; rány, hlad a mor.
Písně zlé do naší země přišly z Branibor.