Pro zasílání novinek je vyžadována registrace.
Pokud jste již zaregistrován(a), prosím přihlašte se.
Já, euroskeptik
Vážený výbore, vážení členové poroty,
tato práce neměla vzniknout, není snad ani dostatek času ji právě teď psát. Ale mám chuť ji napsat. A to je pro mě důležité, ta chuť. Nevím, jestli přesně víte, o čem mluvím. Asi každý z nás zná jaká je chuť třeba na zmrzlinu v poledne horkého letního dne. Tak tato chuť to není. Je to chuť jiná. Je to jakési bzučení v hlavě, myšlenky, které se neodbytně vracejí při poslechu hudby, když jedu autem, jsou to myšlenky, které mě napadají a stále se derou na povrch. Neodbytně mne sžírají k tomu, abych ji popsal. Tak o téhle chuti mluvím, o chuti pokusit se vyjádřit k tématu, který jste zvolili.
V zadání 2. ročníku Přemýšlejme o Evropě a její budoucnosti píšete, že se má práce týkat otázek evropské spolupráce. Má být třeba o kultuře, identitě, nacionalismu, hranicích, Evropě. Poslední dva až tři roky o těchto věcech píši, přemýšlím a je někdy až komické, jak ony termíny mění svůj obsah i kontext ve kterém, se používají.
Tak třeba nacionalismus - dnes být označen za nacionalistu je skoro nadávka, něco jako vulgarismus. Přitom takový Palacký či Rieger by takovým označením jistě nebyl uražen. I vy mluvíte ve svém zadání o „nebezpečí nacionalismu v Evropě“ jako skoro o infekční nemoci, které je třeba zabránit. A mně to připadá komické. Lidé, jejichž tituly mají rovných 50 písmen, jsou uvedeni před dobovým předsudkem, kterému se říká „nebezpečí nacionalismu“.
O to zvláštnější je to, že soutěž mimo jiné vyhlašuje i Masarykova česká sociologická společnost. To bych rád věděl, zda oni sociologové něco od Masaryka četli, protože on byl také svého druhu nacionalista a ve Světové revoluci, se k takovému postoji hlásí.
Nenamítám pranic proti nacionalismu, jestliže se tímto označuje láska k národu, národnostní idea, jak se obyčejně říká, je velmi cenná a šlechetná síla politická, organisující jednotlivce v obětivý celek. A tyto organisované národní celky se spojují v člověčenstvo… Je snad i Masaryk nebezpečný? A kdo další bude oním nebezpečím nacionalismu? Takže vlastně ani tak nejde o nebezpečí nacionalismu, ale co vlastně ten nacionalismus je?
Nicméně jako konservativec se takovému postoji nijak nedivím, znám sílu předsudků a i to těch předsudků, že žádné předsudky neexistují či pro zdárný vývoj existovat nemají. Dle mého názoru je lepší o svých předsudcích vědět a žít s nimi než, o nich nevědět a myslet si, že je nemám či dokonce nemají snad být. Protože předsudky mají jedinečnou sílu... Ctnost člověka se díky předsudku stává zvykem a přestává být pouhou řadou nespojitých činů. Pomocí správných předsudků se povinnosti stávají součástí naší přirozenosti...
Věřím, že ostatní práce se budou tvářit „objektivně“, budou se snažit o komparaci, čísla, údaje, nebo různé, pokud možno neosobní údaje. Vhodná řešení, která v zadání požadujete budou mít stejnou či obdobnou povahu. Budou odkazovat, komparovat, kompilovat, analyzovat a referovat.
Já ale píši pro tu chuť, jak jsem již uvedl dříve. Tyhle všechny metody naleznete v mých dvou knížkách, které co jsem vydal a pokud je zájem, je možno si je objednat přes www.kosmas.cz.
Tuto práci jsem se rozhodl napsat, abych odhalil POSTOJ, abych Vám i dalším čtenářům ukázal, jak se z člověka stane konzervativec a posléze euroskeptik. Jestliže ony metody používat budu, pak jen pro podporu svého POSTOJE. Pochopil jsem totiž, že osobní příklad může být často daleko účelnější než ony „neutrální“ práce. Vzpomněl jsem si na Vyznání sv. Augustina, které mi pomohlo dostat se ke křesťanství. A pak na Rogera Scrutona a jeho přednášku, kde popisem svého životního příběhu a svojí češtinou několikrát rozesmál sál.
Přeji Vám tedy pěkný zážitek a snad se i zasmějete.
Tato esej vznikla jako reakce na vyhlášenou soutěž Přemýšlejme o Evropě a její budoucnosti !
Témata soutěže
Studenti se mohou zúčastnit soutěže podáním prací, které se budou týkat otázek evropské spolupráce. Mezi problémy, na které by se jejich práce měly soustředit, patří zejména:
otázky spojené s vstupem a členstvím České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska a ostatních nově přijatých členů v EU, a to jak z hlediska těchto jednotlivých zemí, tak i Unie; problémy, které čekají Českou republiku a ostatní nové členy a možnosti jejich řešení;
hlavní překážky a jejich faktory, pokud jde o dosažení žádoucích cílů evropské spolupráce; možnosti a problémy překonání těchto překážek;
kulturní a kulturně politické aspekty evropské spolupráce; otázky vztahu národních identit a evropské identity;
problematika národního státu a nebezpečí nacionalismu v Evropě
kultura jako integrující a zároveň desintegrující faktor;
role a specifické problémy evropské spolupráce v souvislosti se situací ve střední a východní Evropě a přínos těchto zemí v rámci evropské spolupráce;
role vysokých škol v integraci EU;
přeshraniční spolupráce a role hranic v budoucí Evropě.
Práce by měly být zaměřeny na vhodná budoucí řešení výše uvedených témat a ne pouze na analýzu současné situace.