Globální konkurence a český švec
Každý z nás již potkal pojem globalizace, před kterým se někteří klaní, jiní utíkají. Její dopady, kromě v televizi rádo ukazovaných dlažebních kostek, jsou příjemné, to když kupujeme levné zboží, jindy horší, to když v mezinárodní konkurenci přijdeme o kus trhu, tedy někdo o práci.
Mám kamaráda Míru, co se věnuje v Čechách stále ještě tradiční ševcovině, promiňte, výrobě obuvi. Že naši ševcovinu dotáhl k dokonalosti pan Baťa, ví skoro každý, jakkoliv Pujmanové Halačka to viděla poněkud jinak. Že ale pan Baťa dnes skoro nic nevyrábí, to už tak známé není. A tak po celém světě spíše skupuje a prodává boty, čímž se stal pouze obchodníkem. Nějaké boty nakupuje právě u Míry a díky tomu dává práci osmdesáti kvalifikovaným silám.
A co ty síly v globálním světě? Nějak ztrácí konkurenceschopnost. I obuvníci světové obuvnické velmoci Itálie, žádající ochranu před dovozy z Číny, si vyslechli od Berlusconiho větu: „Tak přestěhujte výrobu tam.“ Nějak ho asi ani nenapadlo, že evropská ochrana lidí při práci je sice dlážděna dobrými úmysly, ale vede do pekel. Díky důmyslným ochranám a regulaci přicházejí všichni, šičky, střihači a baliči, o práci. Italští výrobci se prý brání jednoduše, takřka třetinu obratu přesunuli do šedé zóny, ale nestačí to. Zatímco dovoz obuvi z Číny do Německa za předminulý rok stoupl o 57%, z Itálie naopak poklesl o 17%.
Zpátky k českému ševci. Když jsem mu psal ze slavnostního předávání návrhu ústavy Evropskému parlamentu, napsal mi trochu silná slova, která jsou pod čarou. Zemitě ale upozornil na to, že dalšími a dalšími regulacemi, byť ve jménu ochrany zaměstnání, jenom zrušíme další pracovní místa, protože práci zdražujeme. Nevšichni mohou žít z dovozu. Nezbývá než konkurenceschopnosti docílit nižším zdaněním, nižší cenou práce, tedy nižší regulací, nižším přerozdělováním a ponecháním peněz lidem, ne komunálním, krajským, státním či Bruselským politikům a byrokratům. Chce to vůbec někdo? Nebo už jsou všichni napojeni na veřejné rozpočty ať už zaměstnáním nebo zakázkou?
Miroslav Beneš, ze Zápisníku evropského pozorovatele
Pošli je i s Ústavou do prdele, ta je pro normální život k hovnu, ať nás raději neobtěžujou hloupými nařízeními a
příkazy, vždyť tímto tempem z Evropy udělají skanzen lenosti, neproduktivity a nekonkurenceschopnosti... Ať se
podívají do Francie, Německa... V Evropě už jen spotřebováváme, jak dlouho to ale půjde, když nikdo za chvíli nebude
tvořit přidanou hodnotu... Všichni máme jet vyrábět do Číny?“