Podle důvěryhodného zdroje Euro.cz se chystá Ústavní soud odmítnout stížnost senátorů na Lisabonskou smlouvu pro zmatečnost. Soud to měl přislíbit německému velvyslanci Johannesi Haindlovi 16. září, kdy předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský přijal německého ambasadora. Informaci Euro.cz potvrdil i senátor ODS Jiří Oberfalzer, který stížnost na Lisabon inicioval.

„Ano, slyšel jsem o tom,“ řekl Euro.cz Oberfalzer. V oficiálním sdělení soudu se píše, že „předseda Ústavního soudu informoval pana velvyslance o současných aktuálních otázkách české ústavní jurisprudence a vyměnili si postřehy týkající se přezkumu souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem v obou zemích. Akcentována byla i inspirace rozhodnutími německého Ústavního soudu a odlišnosti, které se vztahují k přezkumu mezinárodních smluv v České republice“.

„Pokud by to měla být pravda, je to skandální. Znamenalo by to, že to pan Rychetský slíbil odmítnout naší stížnost v okamžiku, kdy ani nevěděl, jak nová stížnost vypadá. Považuji rovněž za podivné, že český Ústavní soud hovoří s německým velvyslancem o naší ratifikaci Lisabonské smlouvy. Příliš to nesvědčí o nezávislosti našeho Ústavního soudu a nevměšování zahraničí do našich záležitostí,“ řekl Euro.cz senátor Petr Pakosta, který je rovněž signatářem stížnosti na Lisabon.

Soudcem-zpravodajem Ústavního soudu pro návrh na přezkoumání Lisabonské smlouvy byl jmenován právě předseda soudu Pavel Rychetský. V úterý 30. září, jen tři hodiny po podání návrhu, svolal Rychetský mimořádné jednání pléna soudu. Soudci se shodli, že návrh na přezkoumání Lisabonské smlouvy projednají předčasně. Přesný termín ale zatím nebyl stanoven.

Jednou z věcí, o které senátoři u Ústavního soudu usilují, je potvrzení, že jakákoli změna Lisabonské smlouvy má povahu mezinárodní smlouvy podle článku 10 a) Ústavy ČR. Takové smlouvy podléhají schvalování ústavní třípětinovou většinou.

„Je-li pravda, že ČR bude i v režimu Lisabonské smlouvy nadále svrchovaným státem, jak dosud tvrdí Ústavní soud, je každý zásah do právního pořádku (modifikovaného naposledy Lisabonskou smlouvou) EU ve své podstatě novelou mezinárodní smlouvy a musí být i takto schvalován,“ tvrdí senátor Oberfalzer.

To se podle senátorů netýká jen použití takzvaných pasarel, tedy zjednodušeného převodu rozhodování z jednomyslného na většinové (fakticky jde o odbourání práva veta), ale také jakýchkoli dodatků či přímo změn Lisabonské smlouvy.

Irské záruky mají podle senátorů povahu dodatečných ustanovení k Lisabonské smlouvě a zejména garance zachování komisaře pro Irsko je prý přímo novelou Lisabonské smlouvy.

„Taková novela musí projít stejným schvalovacím procesem jako Lisabonská smlouva samotná. Těžko lze připustit, že by Ústavní soud, který je známým kritikem přílepků v českém zákonodárném procesu, mohl souhlasit s tím, aby se novela Lisabonské smlouvy schvalovala jako přílepek k přístupové smlouvě s Chorvatskem, jak se o tom v Bruselu uvažuje,“ uvedl Oberfalzer.

„Soudíme, že se Evropská rada snaží Iry nalákat na zajíce v pytli,“ dodal senátor Jiří Oberfalzer.