Advent s Blairovým rozpočtem
Vánoce se nám blíží. Svíčky na adventním věnci pomalu odhořívají. A stejně tak svižně odhořívá čas britského předsednictví Evropské unii. Škoda jen, že ten krásný čas, který teď prožíváme, se vůbec nemůže týkat právě končícího britského šéfování. Snad to pan Blair dělá naschvál. Nevím, ale když jsem včera v Brně nakupoval vánoční dárky, poslouchal jsem při tom ze svého Mp3 přehrávače vánoční koledy. A tak jsem si říkal, že skutečně jsou Vánoce za dveřmi a že už se nenechám ničím vytočit, dokonce ani Paroubkem, Barrosem či Chiracem. Prostě jsem si nařídil, že si budu advent užívat. Snad jsem neměl v plánu ani nic zásadnějšího do Vánoc napsat. Bohužel, Blair tomu chtěl jinak. A tak místo toho, abych pomáhal při pečení vánočního cukroví, píšu tady toto.
O co jde? O nic menšího než o seškrtaný unijní rozpočet na roky 2007-2013 z dílny pana Blaira. To, co v něm plánuje je skutečně nevídané. Jistě, se snižováním výdajů v unijním rozpočtu souhlasím. Akorát ve zcela jiných kapitolách, než v těch, co to plánuje Blair. Hodlá seškrtat výdaje rozpočtu o tři setiny, oproti lucemburskému návrhu. Zdá se to nicotné? No možná, ale pouze na první pohled. Ten druhý nám odhalí, že o celých 16 miliard eur bude snížen objem peněz ve strukturálních fondech unie. Ano, to jsou přesně ty fondy, ze kterých jsou vypláceny dotace chudým a chudším zemím unie. Pochopitelně, že do této kategorie patří také Česká republika, i když Paroubek se nás snaží přesvědčit, že lépe už být ani nemůže…
Takže abych to vysvětlil blíže a v lidštině. Jde tady o to, že Blair v rámci budování své nové unie, tak jak ji definoval při prvním projevu v Evropské parlamentu při přebírání předsednictví. Řekl, že chce unii pružnou, více konkurenceschopnou a sebejistou. Zda mu přijde seškrtání financí pro chudé regiony unie jako to nejlepší a nejnutnější na cestě k „blairovské“ unii, nevím. Blair totiž ostře kritizuje zemědělskou politiku, kterou také původně plánoval razantně reformovat a zeštíhlit. Odtučňovací kůru však razantně zarazila Francie se Chiracem v čele. A bylo po reformách. Je to ale fakt zajímavé. Všemožní eurofilové se nám zde snaží namluvit, že Francie a Chirac vlastně nejsou zas tak mocní a důležití. A hle! Chirac si dupne a dokonce i sebejistý a odhodlaný Blair padne na zadek. Pozoruhodné, velmi pozoruhodné…
Co tedy dělat? Reforma zemědělské politiky je v háji. Konec předsednictví se blíží a za Blairem jsou zatím jenom neformální summity o rozpočtu. A přitom měl pan premiér energii, odhodlání a politickou vůli, změnit zkostnatělou unii k lepšímu. Reforma zemědělské politiky tedy nevyšla. Zbývá tak pouze ten nešťastný rozpočet. Proto Blair sahá ke všem možným ústupkům. Dokonce se hodlá vzdát i části, tak těžce vybojovaného rabatu. Jenom aby se mohlo říct – za britského předsednictví byl schválen rozpočet. No a tato touha dovedla Blaira až k tomu, že místo aby škrtal tam, kde to nejméně bolí – u bohatých států a bruselské administrativy, bere u chudých.
Co mě však fascinuje ještě víc než vánoční slevu supermarketů je postoj české vlády. Zatímco polský premiér prohlásil, že by bylo lepší počkat až na další (rakouské) předsednictví, než schválit takto nevýhodný rozpočet pro nové členské země. Český premiérský buldozer se ne a ne rozjet. Chce být se všemi kamarád a pak to tak dopadá. Paroubek totiž věří, že nedojde ke škrtům a rozpočet bude nakonec schválen. Věřit může Paroubek v to, že najde něco pod vánočním stromečkem. Ale v politice a navíc zahraniční nestačí věřit. Pokud mu skutečně záleží na blahu českých lidí, měl by dělat něco víc, než jen věřit. Třeba si rázně dupnout a třeba i pohrozit vetem rozpočtu, pokud nebude zachován objem financí ve fondech pro chudé regiony. To je přece zcela legitimní postup, pokud je premiér přesvědčen, že může dojít k ohrození pozice v unii a finanční výnosnosti z unie pro české občany. Ne však premiér Paroubek, ten věří, doufá a přeje si. Zda bude jeho přání stačit nevím.
Začal jsem Vánocemi a mými nákupy. Byly úspěšné, ale to vás asi moc nezajímá, že? Chápu… Co by nás však zajímat mělo je počínání Blaira při sestavování rozpočtu. Nesmíme dopustit, aby podoba rozpočetu unie vypadala, jako po řádění toho lorda z bájí o Robinu Hoodovi. Ten také chudým bral a bohatým (čti: sobě) dával.
Blíží se Vánoce. Tak si přejme, aby je nám a cestu k nim nikdo nezkazil. Ani Blair se svým rozpočtem. Ani Paroubek se svým věřením, sněním a doufáním.