Nedám se, řekl odpůrcům Lisabonu Klaus
V sobotu poté, co Irové v pátek řekli své „ano“ Lisabonské smlouvě v opakovaném referendu, se uskutečnila akce Pochod na Hrad, která měla podpořit prezidenta republiky Václava Klause, aby nepodepsal Lisabonskou smlouvu. Ten se setkání zúčastnil. „Nebojte se, nedám se,“ řekl prezident odpůrcům Lisabonu, kteří ho vyzvali, aby smlouvu neratifikoval.
Před irským velvyslanectvím se sešlo několik set lidí a pochodovalo Malou Stranou na Pražský hrad. Cestou se skandovaly hesla typu Berlín-Moskva-Brusel a průvod se zastavil i kousek od sídla ODS na Jánském vršku a účastníci zde provolávali: „Hanba ODS“ a „Falešný Topol“.
Připomínali tím tak na názorový veletoč předsedy ODS Mirka Topolánka, který dříve vystupoval proti evropské centralizaci a dvojčeti Lisabonské smlouvy, euroústavě, a nyní naopak aktivisticky spojil svou politickou kariéru s dokončením ratifikace Lisabonské smlouvy v České republice.
Kromě avizovaných politiků jako Ivo Strejček, Jan Schwippel, Petr Mach, Eva Dundáčková a Jana Bobošíková byl v průvodu vidět třeba i syn prezidenta Václav Klaus mladší nebo člen bankovní rady České národní banky Robert Holman.
Na Hradčanském náměstí asi čtyři sta demonstrantů přivítala country kapela Sebranka. Poté, co se vystřídalo několik řečníků, tak moderátorka akce Dušica Zimová oznámila, že přichází prezident Václav Klaus, aby pozdravil shromáždění. Ten šel v doprovodu vicekancléře Petra Hájka, europoslance Ivo Strejčka, ředitele Institutu sv. Josefa Michala Semína a poslankyně Evy Dundáčkové, které před tím přijal na Hradě.
Prezidenta uvítal jménem iniciativy D.O.S.T. Michal Semín, který prezidentovi předal petici s více než osmi sty podpisy vyzývající ho, aby nepodepsal Lisabonskou smlouvu. Semín vyjádřil naději, že prezident Lisabon nepodepíše, protože prý určitě nechce, aby se z prezidenta suverénního státu stal pouhým gubernátorem českého euroregionu.
Klaus poděkoval za uvítání a prohlásil, že opakování irského referenda bylo špatné. Přirovnal ho k fotbalovému zápasu mezi Českem a Slovenskem 2:2, u kterého se mu nelíbil výsledek, a proto by mohl chtít zápas zopakovat.
„Kdyby referendum dopadlo jinak, uspořádalo by se třetí, čtvrté, páté, padesáté deváté. Dokud by nedopadlo správně,“ prohlásil Klaus. Irové měli podle něj poslední šanci o něčem rozhodnout v referendu. A řekli svůj názor naposledy. „Je evidentní, že v Evropě už nikdy nebude žádné referendum,“ dodal prezident.
„Čtu vaše hesla, já jim rozumím. Já to cítím podobně jako vy, ale jako prezident to říkám možná slabší terminologií,“ reagoval Klaus na transparenty demonstrantů, na nichž byla EU přirovnávána k Sovětskému svazu a Lisabonská smlouva ke státnímu převratu.
Klaus rozhodnutí Irů respektuje, ale má podle něj na sobě škraloup, protože bylo opakované a původní rozhodnutí Irů unie nerespektovala. Nové referendum podle něj také bylo doprovázeno obrovským nátlakem na Iry.
Klausův exporadce a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach, který sám v Irsku těsně před referendem byl, řekl, že kampaň byla ovlivněná vměšováním Evropské komise, která sypala do Irska velké prostředky a ve svých materiálech používala polopravdivé a lživé argumenty.
„Evropská unie zneužila 1,8 milionů eur daňových poplatníků na obhajobu Lisabonské smlouvy před referendem v Irsku. Referendum tak nemůžeme považovat ani za férové, ani za demokratické ani za legitimní. Až bude zas někdy Mugabe nebo Lukašenko zneužívat státní prostředky před referendem, nebude mít Evropská unie právo jakkoliv kritizovat,“ uvedl předseda Svobodných Petr Mach.
Rovněž řekl, že například firma Siemens podpořila stranu „ano“, protože se obávala pokuty od Evropské komise. Pokud vejde Lisabon v platnost, bude Machova strana požadovat vystoupení z Evropské unie. Svobodní vidí možnou alternativu k členství v EU v připojení ČR k Evropskému sdružení volného obchodu (EFTA), jehož členy jsou například Švýcarsko, Norsko a Island.
Dále na shromáždění za studenty na promluvila čerstvá absoloventka práv a dcera prezidentova vicekancléře Petra Hájka Erika Hájková, která řekla, že se Lisabonská smlouva v mnoha ohledech neliší od ústavy Sovětského svazu a uváděla konkrétní příklady.
Akce se měl původně zúčastnit i Topolánkův rival a pražský primátor Pavel Bém, který se ale na poslední chvíli omluvil. Akci zakončilo divadelní loutkové představení s názvem „Nesmrtelná lisabonská teta“ a česká národní hymna.
Prezident republiky Václav Klaus nyní nesmí ratifikovat Lisabonskou smlouvu, ani kdyby sám chtěl, a musí počkat na verdikt Ústavního soudu, který posuzuje stížnost senátorů. Pak již je pouze na něm, jestli bude, nebo nebude Lisabonskou smlouvu ratifikovat. Senátor Jiří Oberfalzer ve svém dopise vyzval prezidenta, aby Lisabonskou smlouvu neratifikoval.
„Je načase přijmout, že je-li pro ratifikaci Lisabonské smlouvy vyžadován souhlas všech členských států EU, potom stačí, aby ji byť jeden stát odmítnul, a smlouva nebude ratifikována a nevstoupí v platnost. To mělo každému být jasné po prvním irském referendu a ratifikace měla skončit. Prezident republiky má právo, stejně jako někteří další prezidenti členských států EU, svůj podpis pod Lisabonskou smlouvu nepřipojit a dojde-li ratifikační proces tak daleko, moje doporučení bude tohoto práva využít,“ řekl Euro.cz zástupce ředitele Zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jiří Brodský.
Lisabonská smlouva přenáší na bruselskou úroveň zhruba 50 oblastí. Mezi nimi jsou i tak citlivé záležitosti jako například legální migrace, doprava nebo energetika. Smlouva také zakotvuje princip, že další pravomoci států mohou do Bruselu předávat samotní šéfové vlád členských zemí bez ratifikace v národním parlamentu nebo referendu.
Hlasovací mechanismy také výrazně oslabují pozici České republiky a posilují velké státy, jako jsou Francie a Německo. Ve smlouvě se též explicitně píše o nadřazenosti unijního práva nad právem národním a smlouva konstituuje plnohodnotný typ eurounijního občanství, které bylo dosud doplňkem k národnímu.
Lisabon rovněž stanovuje závaznost takzvané Charty práv EU, z které mají Británie a Polsko výjimku a se kterou měli problém Irové. Ti však neobdrželi stejný „opt out“ jako Poláci a Britové, protože získali pouze právně nezávaznou deklaraci Evropské rady. Pokud by Irsko mělo mít stejné záruky jako Polsko a Británie, mělo to být formou právně závazného protokolu k Lisabonské smlouvě, který by de facto novelizoval Lisabonskou smlouvu a podléhal by nové ratifikaci členskými státy EU.
Ve smlouvě je rovněž zakotvena společná zahraniční i bezpečnostní politika EU. Proto se například prezident Václav Klaus domnívá, že Lisabonská smlouva de facto mění EU v nový evropský superstát, kterému budou podřízeny členské státy EU.
Euro 4. 10. 2009
foto: http://vpravo.blog.cz/
Trempířská Sebranka uvítala demonstraci D.O.S.T. "Jižní eskadronou", kterou já znám jako dojemnou ukolíbavku nahranou
v roce 1911. :-)
Demonstrace prapory Vatikánu a Katolické a královské armády či obrázkem Matky Boží budila dojem, že jde o katolickou akci. Kterýžto obraz v rámu Jany Bobošíkové a Dušice Zimové by jistě zdobil nejednu uznávanou sbírku politického umění. :-)
Ale k podstatě věci. Přišel mezi nás pan prezident a povídal, že mluvíme dost silnými slovy, která si on nemůže dovolit, nicméně s nimi souhlasí.
Te Deum Václava Klause: Podepíšete a budete jako Edvard Beneš?