Zlaté poslední místo pro Českou republiku
V sobotu 10. října 2009 Polsko ratifikovalo Lisabonskou smlouvu. Česká republika se tak stala jediným zbývajícím členským státem, který euroústavu převlečenou do nových šatů neratifikoval. Umístili jsme se tedy na posledním místě v závodu států o rozpuštění se v evropském eintopfu. Jsme poslední z průvodu, kdo se ještě nadšeně nevrhnul do propasti evropského centralismu za zvukem krysařovy flétny, která píská Ódu na radost.
Eurohujeři skřípou zuby, zatímco odpůrci bruselského centralismu mohou slavit tuto skutečnost jako skromné dílčí vítězství, které je alespoň drobnou náplastí v situaci, kdy Giscardova oktrojírka bude tak jako tak dřív nebo později nastolena.
Můžeme si blahopřát k tomu, že Česká republika je státem, kde se najde řada politiků, jež si uvědomují, o čem smlouva je, a kteří aktivně usilovaly od její odvrácení. Tento fakt vyvrací klišé rozšiřované dekadentními intelektuály o mizivém vlasteneckém cítění Čechů. Poláci i Maďaři, kteří jsou vyzdvihováni jako prototyp národů se zakořeněným nacionalismem, ratifikovali dřív než Češi!
Všem těm, kteří mají zásluhu na tomto výsledku, počínaje prezidentem Václavem Klausem a skupinou odvážných senátorů s patriotickým a občanským uvědoměním, kteří vytrvale házeli oktrojírce klacky pod nohy, říkám: díky!