reklama
reklama
BulletPřihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

BulletInformační servis
Zasílání novinek e-mailem
BulletČlánky autora
BulletVyhledávání

BulletReklama
Václave, stojíme za tebou
BulletReklama
www.tv7.cz
BulletPočítadlo dluhu
BulletStáhněte si knihu
BulletDoporučujeme knihy
Lukáš Petřík - Konzervativní revoluce Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana

Margaret Thatcher: Umění vládnout

Peter Schweizer: Reaganova válka

Gonzalo Vial: Pinochet

Evropské otazníky

Křesťanství a ateismus

Jak katolická...
BulletPrůzkum
Měla by Česká republika vystoupit z EU?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď

BulletPoliticky nekorektní trička
Objednejte si politicky nekorektní trička
BulletReklama
Smrt ve středu
BulletReklama
BulletDoporučujeme
Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Desatero Mladé pravice

Pat Buchanan

Ron Paul

Hnutí pro život

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Standing Together with Israel

Československo 2008 tour

Učitel financí

Benešovy dekrety: odpovědnost politiků, ne právníků

Autor: Karolina Stonjeková | Publikováno: 17.10.2009 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace

 

Běžně nečekáme, že by náš dům smetla povodeň, či že by nám do něj uhodil blesk. Přesto si necháváme uzavřít pojistku proti živelným katastrofám.
 
Běžně nečekáme, že s námi na služební cestě spadne letadlo. Přesto máme uzavřenou životní pojistku.Pojistka je zkrátka jakési záchranné lano, které využijeme v případě, kdy neočekávaně dojde k nějakému vážnému problému. A stejné je to i s pojistkou proti prolomení Benešových dekretů, kterou požaduje prezident Klaus. Snad s jedinou výjimkou – v případě Benešových dekretů se vážné problémy dají očekávat…
                                                                                                                       
Všemožní právní experti nás sice celý víkend uklidňovali, že prolomení Benešových dekretů nehrozí. Bodejť by neuklidňovali. Takové uklidňování je nic nestojí, protože expert za své expertízy žádnou politickou či hmotnou odpovědnost nenese. Mám takový nápad - vezměme si papírek a tužku a jména dotyčných expertů si pečlivě zapisujme. To abychom věděli, za kým máme jít, kdyby se, nedejbože, „Fritzům z Landsmannschaftu“ začal houfně vracet zabavený majetek...
 
Jistota těchto právních expertů mne fascinuje. Právo není exaktní věda a žádné 1+1=2 tady neexistuje. Jen si vzpomeňme: když český Ústavní soud zrušil předčasné volby, rozdělili se právní experti na dvě skupiny. První tvrdila, že Ústavní soud rozhodl správně, druhá skupina s rozhodnutím ÚS nesouhlasila. To, že jedna skupina expertů souhlasila, zatímco druhá byla proti, nebylo dáno tím, že by jedni experti byli méně fundovaní, než ti druzí. Bylo to dáno tím, že na základě znalosti práva a Ústavy dospěli experti k různým právním názorům. Konec konců, při sledování nejrůznějších soudních procesů je jasně vidět, že mnohdy vůbec nejde o spravedlnost, ale jde právě o to, kterému ze dvou odlišných právních názorů bude dáno zapravdu.
 
A v nemalé řadě případů je spravedlnost, co si budeme povídat, jen otázkou šikovnějšího právníka. Žádné 1+1=2 v právu skutečně neplatí a pokud se jedna skupina expertů tváří, že zrovna v případě Benešových dekretů je tomu jinak, že zrovna v případě Benešových dekretů je vše jasné, jednoznačné a nezpochybnitelné, pak to na mne působí značně podezřele...
Neumím si totiž dost dobře představit, jak mohou čeští experti na evropské právo předjímat výsledky případných budoucích žalob, podaných u ESD, tím spíše, že nikdo z oněch expertů v ESD nezasedá. Navíc, kdo alespoň trochu zná a sleduje judikatury Evropského soudního dvora ví, že tento orgán už vydal řadu rozsudků nad nimiž, mírně řečeno, zůstává rozum stát…
 
Povinností českých politiků je pojistit se proti možnosti prolomení Benešových dekretů. Je jejich povinností se proti této možnosti pojistit, a to bez sebemenšího ohledu na to, jak moc nepravděpodobně a nereálně se nyní tato možnost může jevit. Přesněji řečeno, bylo to povinností politiků již v době vyjednávání Lisabonské smlouvy. Topolánkova vláda však na vyjednávání jakýchkoli výjimek rezignovala – mimo jiné proto, že koaliční partner Strana zelených, byla důrazně proti. Nyní je tato strana důrazně i proti výjimce, týkající se dekretů.
Není to tak dávno, co si Dana Kuchtová nechala své aktivity proti jaderné energetice v ČR financovat od rakouských aktivistů. Nebylo by proto divu, kdyby i tyto aktivity Strany zelených byly někým financovány…(třeba nejmenovaným obtloustlým chlapíkem z Landsmannschaftu).
 
Strana zelených je však již definitivně mrtvá a proto se názorem SZ prakticky nikdo zaobírat nemusí. Povinností ostatních politických stran a politiků však je, se o přijetí pojistky, kterou prezident požaduje, zasadit. Byli by to totiž právě politici, kdo by v případě problémů nesl tu hlavní zodpovědnost. Byli by to volení politici, nikoli nezávislí právní experti z Otázek Václava Moravce…
 

reklama
1048 čtenářů | 5 komentářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení
Komentáře


Re: Benešovy dekrety: odpovědnost politiků, ne právníků
(Milos, 17.10.2009 11:01:45)
Odpovědět
Docela mě pobaví,když se někdy mluví o zodpovědnosti politiků a o to je to zábavnější,když se zmiňuje zodpovědnost morální ,ale to už není k smíchu a spíše k zblití.Naši politici nemají žádnou morálku a žádný stud a zábrany,jako například prolhaný Topolánek,který nás klidně zaprodá za Bruselskou trafiku.Pokud nebudou za své činy zodpovědní i trestně,tak jsou to jen prázdná slova,protože v tomto podělaném státě nezodpovídá nikdo za nic.
Re: Benešovy dekrety: odpovědnost politiků, ne právníků
(Felix, 17.10.2009 12:50:55)
Odpovědět
Redakci: Pokud získáte doslovný a celý překlad z Figara, klidně tuto poznámku vymažte a nahraďte (svědčí o tom, jakou sílu má nyní pan prasident - takže jde jen o to, aby v rozhodující chvíli se jí sám nezbbavil a neskončil jako F. L. Rieger - ten taky dobře začal, ale ...):
***
Českému prezidentovi Václavovi Klausovi se podařil nad očekávání mistrovský kousek, když podmínil ratifikaci lisabonské smlouvy tím, že Evropská unie musí nepřímo uznat Benešovy dekrety. Česká republika se o to v minulosti doposud marně snažila, uvedl ve svém dnešním vydání francouzský deník Le Figaro.
"Václav Klaus je osamocený člověk, jehož pero drží v šachu reformy přijaté 500 miliony Evropany nebo jejich zvolenými představiteli. Je to ale také zarytý taktik, ať již přetahovaná s 26 evropskými metropolemi o lisabonskou smlouvu dopadne jakkoli. Je krutou ironií osudu, že se českému prezidentovi povedlo z temné stránky evropských dějin učinit klíč k budoucnosti EU," tvrdí list.
Deník označil Benešovy dekrety za pekelný stroj, který má legitimizovat vyvlastnění a vyhnání nejméně 2,5 milionu Němců ze Sudet na základě kolektivní odpovědnosti, která se v současnosti odsuzuje.
"Vyhnání ze Sudet je ovšem jen jedním z případů rozsáhlejších a živelnějších 'etnických čistek' tam, kde vznikla sovětská okupační zóna. Na rozdíl od Polska a Sovětského svazu, které posouvaly svoje hranice na západ tak, jak to chtěli vítězové z roku 1945, Československo se zbavovalo překážející menšiny na území, které získalo nazpět. Proto bylo zapotřebí oněch dekretů," stojí v článku Le Figaro.
List přitom cituje českého politologa Jiřího Peheho, podle kterého z toho Češi mají dodnes špatné svědomí a zároveň se kvůli tomu necítí v bezpečí.
Podle deníku jsou Benešovy dekrety, ona "zapomenutá stránka vedle zrůdnosti holokaustu", červeným šátkem pro býka na české politické scéně. Strachu z jejich zpochybnění využívali komunisté, sociální demokraté i konzervativci, tedy celá politická třída.
"Tím, že z nepřímého uznání Benešových dekretů učinil Václav Klaus klíč k parafování (lisabonské smlouvy), podařil se mu nade vše očekávání mistrovský kousek. Lisabonská smlouva, projekt EU, kterou občas srovnává s bývalým Sovětským svazem, je totálně zablokovaná. Prezident se tak prosazuje sedm měsíců před parlamentními volbami. Konzervativci ho podporují. Sociální demokracie, která je jinak kritická, je zticha. Vláda premiéra Jana Fischera, která je v podstatě pro rychlou ratifikaci, vyměkla a v Bruselu úslužně tlumočí požadavky Hradu. Jedině (bývalý český prezident) Václav Havel je opravdu pobouřen," komentuje dále francouzský deník.
"Od roku 1945 nikdo ani na Západě, ani v EU nikdy Benešovy dekrety neuznal. Nanejvýš se tolerovaly jako nevyhnutelný trest po totální válce. Z německé strany někdejší kancléř Helmut Kohl zpečetil usmíření (s Českem) v roce 1997. Z české strany Havel slíbil omluvu sudetským Němcům za utrpěné násilí. Ale dekrety, které jsou jablkem sváru s Berlínem a Vídní, zůstaly v platnosti. Při každé etapě evropské integrace Praha usilovala o jejich uznání nebo aspoň o výjimku. Doteď ale marně," pokračuje list.
Nynější Klausův manévr přitom hraničí s absurdností, protože se ví, že evropská charta základních lidských práv se v žádném případě nemůže zpětně vztahovat k tomu, co se stalo v roce 1945, uvádí deník.
Otázkou nyní prý je, zda je pro záchranu situace unie schopná něco obětovat, ale také, zda se Klaus spokojí s jakýmsi rádoby uznáním anebo je připraven maximálně využít svou výhodu a zadržovat pero až do nejzazšího konce.
Re: Benešovy dekrety: odpovědnost politiků, ne právníků
(sc, 18.10.2009 0:05:55)
Odpovědět
A španělský El Mundo dal prostor rumunskému europoslanci Adrianu Severinovi:
"...Je ostudné chtít, aby tyto rasistické zákony (Benešovy dekrety) zůstaly nedotčeny (Lisabonskou smlouvou). A nikdo neřekl, že je to nepřípustné. Je to něco, co jde proti samým základům Evropy. Nesmí se udělat nic, co by zakonzervovalo tyto rasistické zákony, které vznikly jako následek určitého historického momentu. Jestli je přijmeme, může se spustit postup v historii zpět. Klausovi je třeba říct jasné ne."
Jinak, nesouhlasím se svalováním viny za postup vlády jen na zelenou stranu, je odpovědností především Topolánka (a Vondry), co bylo (ne)vyjednáno. Tvrdit, že na víc neměli sílu, je zbabělé, voliči i my v ODS bychom neměli zapomenout, kam oba stranu (až po volbách a tedy bez mandátu!!!) ve věci pohledu na EU posunuli.
Re: Benešovy dekrety: odpovědnost politiků, ne právníků
(Šílený Jan, 17.10.2009 17:21:54)
Odpovědět
To je krásně řečeno: „... jehož pero drží v šachu reformy přijaté 500 miliony Evropany nebo jejich zvolenými představiteli.“
Obzvláště uvědomím-li si, že jsem měl velice, ale opravdu velice blízko k tomu, abych šel v roce 96 poprvé po 35ti létech k volbám a dal hlas ODS. Dobře jsem učinil, že jsem nešel.
Protože, kdybych byl býval šel, měl bych sám sebe za spolutvůrce Topolánkova podvodu. (Mám na mysli jeho výkřiky LS nikdy a pod., o daních zde nyní není řeč).
To je opravdu rčení hodné eurofanatiků: „500 miliony evropany, nebo jejich zvolenými představiteli.“
Pominu-li onu „maličkost“, že Irové k souhlasu byli dokopání napodruhé výhrůžkami, úplatky, slibováním atd. Pominu-li, že předtím se vyjádřily stovky miliónů proti, než byla odpískána změna pravidel.
Furt mi tak nějak vychází, že to bylo asi tak, že za 498 miliónů obyvatel národních států rozhodli uplacení „zvolení představitelé“ a 2 milióny hlasů rozhodli občané.
Čekají nás časy, kdy budeme říkat „kde jsou ty doby, kdy to stálo za h....“
Ale veškeré mé rozčilování je zbytečné. Klaus podškrábne (nejspíš na něho vyhrabali něco opravdu, ale opravdu špatného), mladí se na tu říši zla těší, utéct už dneska není kam, obzvláště v mém věku...
Klaus se snaží zvíšit naši závislost na ruské energetice
(Kaypan, 17.10.2009 22:30:51)
Odpovědět
Prezident Václav Klaus podporuje myšlenku, aby se ruské firmy podílely na dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Při své státní návštěvě v Moskvě poznamenal, že "je dobře, že se významná ruská firma snaží podílet na dalším pokračování jaderné energetiky v České republice".

Ruský státní holding Rosatom je už nyní považován za velkého favorita v boji o dostavbu nových jaderných bloků. Tedy o kontrakt za stovky miliard korun. Přitom jedním z argumentů pro dokončení Temelína byla právě snaha, aby se Česko alespoň částečně oprostilo od energetické závislosti na Rusku.

Nad Klausovými slovy se pozastavil například exministr zahraničí a lidovecký šéf Cyril Svoboda. "Soutěž musí být prostá všech politických vlivů. Žádný politik by neměl dopředu vyjadřovat sympatie k nějaké firmě, protože to může být vnímáno jako zasahování do průběhu soutěže," řekl Svoboda.

V souvislosti s Lukoilem se také mluví o jeho zájmu o vstup do největší tuzemské firmy na zpracování ropy, České rafinérské.

Lukoil sponzoroval ruské vydání Klausovy knihy Modrá, nikoliv zelená planeta. Za to také Klaus Lukoilu poděkoval při jejím včerejším představení na půdě Moskevské státní univerzity. Mimo to při své návštěvě také vyjádřil "obavu vůči prohlubující se integraci Evropské unie".