Bude Klaus bojovat až do konce, nebo kapituluje jako Edvard Beneš?
Nevěřím, že pan prezident myslel svůj sobotní rozhovor pro Lidové noviny vážně. Nevěřím, že ho psal on. Nevěřím, že ho odsouhlasil. Podle mne ho psal pan kancléř Weigl, který na Hradě zastává ve věci Lisabonu umírněný postoj. Nebo ho psal pan vicekancléř Hájek, který si snad myslí, že to Lisabonem nekončí a prezident bude moci proti EU bojovat i po jeho schválení. Ovšem na otázku, jaké vojsko by v takovém případě za Klausem stálo, odpověď nemá. Pokud prezident podepíše, stane se - i přes své doposud konzistentní názory k integraci EU - nedůvěryhodným. Jeho věrní už s Klausem bojovat nebudou, pokud je zklame.
Jakkoli je lidsky eventuelní podpis Lisabonu pochopitelný (kdo z nás by vydržel takový tlak?), prezidenta to neomlouvá. Výhružkám o vlastizradě, které zaznívají od milenky Vladimíra Špidly, se může jen smát. Ovšem v okamžiku, kdy by tlaku ustoupil a podepsal smlouvu, o které ještě před týdnem řekl, že je pro Českou republiku nevýhodná, pak by onu vlastizradu paradoxně spáchal.
V živé paměti ještě máme spor prezidenta s premiérem Janem Fischerem o formu záruk pro Iry. Prezident Klaus přece tvrdě kritizoval skutečnost, že se Irsku na červnovém summitu poskytl jen cár papíru. Záruky pro Iry měly být podle prezidenta schváleny českou Sněmovnou a ratifikovány i ve všech zbývajících zemích EU, protože měnily Lisabonskou smlouvu.
Dnes by záruky pro Česko přijal formou politické deklarace bez mrknutí oka? Jinak konzistentní prezident nyní předvádí obrat o 180 stupňů. Že by nevydržel svůj odpor ani týden? V sobotu před týdnem přece smlouvu podepsal polský prezident, takže teprve uplynulo sedm dní, kdy je Klaus skutečně jediným mužem, který osud Lisabonu ve své ruce svírá. A už po týdnu naznačuje, že je ochoten ustoupit?
Zvláště nepochopitelné je prezidentovo vyjádření den poté, kdy průzkum Medianu ukázal, že 65 procent lidí Klausův boj proti Lisabonské smlouvě chápe. A dokonce 75 procent lidí si myslí, že by měl Klaus zůstat ve své funkci, i kdyby nepodepsal. Jinými slovy, 75 procent Čechů by stálo za svým prezidentem, i kdyby na něj eurokraté dštili síru a blesky a Česko dali do klatby.
Za prezidentem nyní navíc stojí tak velká politická podpora, jakou už dlouho nepamatuje. V požadavcích českých záruk ho podporuje ČSSD i KSČM, stejně jako zhruba polovina ODS. Štěkání podistran, jako jsou lidovci či zelení, je zanedbatelné. Prezident je navíc v úžasné pozici, kdy se svým postojem může zapsat do historie a to, co už roky kritizuje a nenávidí, může jediným gestem smést ze stolu. Jestli ale podepíše, už nikdy se nedostane do situace, kdy by mohl bruselským elitám vážněji uškodit. Možná je bude i nadále kritizovat, ale jestli se ho bojí, pak se ho bojí dnes. Proto štěkají, vydírají, vyhrožují. Mají strach. Až podepíše, bude jim Klaus k smíchu.
A i kdyby se nakonec politici zbláznili a Klause za neústupnost odvolali a z prezidenta se stal řadový občan, nebyla by současná podpora veřejnosti nejlepším možným vstupem do politického kolbiště v rámci nové strany? Nezkompromitovaný Klaus, který bojoval do poslední chvíle, by mohl jít do voleb a vyhrát. Neztratil by tvář a lidé by to ocenili.
Pokud ale podepíše - a sobotní rozhovor něco takového naznačuje - zapíše se do dějin jako Edvard Beneš. Muž, kterému nelze téměř nic upřít, politik, který několikrát převyšoval své politické souputníky, muž, jehož věhlas přesáhnul hranice země, ale muž, který v klíčové chvíli selhal. Muž, který svůj boj nevydržel vést až do konce.
Vydrží Václav Klaus svůj boj až do konce, nebo kapituluje jako Edvard Beneš?
Autor je šéfredaktorem serveru www.eurabia.cz