Ten, kdo podepsal, nemůže věrohodně bojovat proti svému podpisu. Kdyby Jan Hus odvolal, stal by se epizodním knězem. Prezident, který podepíše dokument, o němž si myslí, že znamená konec státní suverenity, přestává být státníkem.
Je škoda ztráty jednoho lidského potenciálu. Je sice možné, že většina lidí ocení, že bojoval za zájmy České republiky, dokud to šlo, a že se zasloužil aspoň o pojistku Benešových dekretů.
Nic z toho ale není pravda. Jak jsem psal zde a zde, žádná pojistka se nekoná. Smysl mělo pouze odmítnutí ratifikace. Nevylučuji, že by to bývalo mohlo vést až k útokům na prezidenta a bývalo by to mohlo ohrozit i jeho ústavní funkci.
Stále jsem vycházel z toho, že státník nadřazuje zájem své vlasti nad osobní kariéru. Samozřejmě jsem věděl, že u drtivé většiny politiků tomu tak není. Nikdo si nemohl být jist, zda právě Klaus v této zkoušce obstojí. Po jeho rozhovoru pro Lidové noniny jsem už byl pesimistou, i když mainkatá naděje žila.
Napsal jem, že »Od „Lisabonských protokolů" vede cesta jen k pendrekovému zákonu«. Kdybych uvažoval analogicky, Klaus by byl zralý, aby - místo vstoupil do dějin - skončil jako velvyslanec v Turecku. Jde o analogii s Dubčekem, který po ztrátě kreditu po podpisu Moskevských protokolů už se nikdy na vrchol nevrátil. Není to možné, historie se nedá oblafnout.
Takže ani Klaus nevyužije svůj potenciál. Své příznivce sice bude mít i nadále, z rozhodující role už se však „vyšaltroval" sám. Nic na tom nezmění ani jeho kniha. Psát o tom, co by bylo, kdyby bylo, to může bloger, státník musí jednat.
Mrzí mě ta promarněná šance. Kdyby Klaus vytrval a zůstal naživu, tak ať už by byl, či nebyl prezidentem, svou politickou kariéru měl rozehránu dobře. Jako politik mohl dovršit Topolánkův pád a postavit se do čela autentické pravice. Jen on mohl dosáhnout sjednocení všech euroskeptiků, konzervativců a většiny liberálů, aby zásadním způsobem zamíchal s volbami.
Můžeme toho dvakrát litovat. Mohlo být prolomeno to dilema dvou velkých stran, které tyjí jen z polarizace společnosti. Jediným důvodem politické kariéry Topolánka je strach z Paroubka a jediným důvodem postavení Paroubka je strach z ODS personifikované Topolánkem a třeba Řebíčkem. To mohlo skončit, kdyby Klaus plným kreditem do toho vstoupil. Měl by mnohem více šancí než Zeman.
Samozřejmě, že sdělovací prostředky téměř výhradně podporují „jedině správnou cestu" integrace Evropy, což spoustu občanů spolu se školstvím zpracovává k obrazu této ideologie. Musím se však ohradit ještě proti jednomu výkladu. Neúspěch rozdrobených euroskeptických stran se vydává za podporu voličů Evropské unii v podobě Lisabonské smlouvy. Údajně to dalo najevo i 72% voličů, kteří nepřišli k evropským volbám.
Omyl! Jak jsem napsal 13. června, „tito nevoliči z velké části euroskepticky dali najevo, že tyto volby do podivného eulamentu pro ně nemají smysl. Hlasovali nohama - línýma - a dali tak najevo svůj názor na tento zastupitelský paskvil, pročež i prezident nazval volby do EP polovolbami. Mnozí z těchto voličů budou ochotni k volbám do Poslanecké sněmovny přijít a dát hlas třeba právě sjednocené eurorosketické a eurorealistické frontě."
Bohužel, kvůli Klausově kapitulaci je tento optimističtější scénář zase méně pravděpodobný. I kdyby se dnes Klaus postavil do čela euroskeptiků, už by to nemělo ono kouzlo. Já prostě už věřím více Jaklovi než Klausovi, abych to personifikoval metaforou.
Ještě jedna věc mi leží na srdci. Mohlo by se zdát, že Klaus podpisem rehabilitoval kapitulanty jako Beneš a Dubček. Čelili přece daleko závažnějším hrozbám, což by si měli uvědomit mnozí křiklouni. Myslím, že to byl Smrkovský, který tento pragmatismus bezprostředně obhajoval tím, že ještě nenastala doba nastavit za vlast odhalenou hruď.
A já si kladu otázku: Kdy taková doba pro Čechy nastane? Až bude všechno ztraceno?
PS Být zhrzeným prezidentem, tak bych došel k osobnímu, ale historicky prokázanému závěru, že mučedník vždy své věci poslouží nejlépe. Z toho má sebejistější vítěz největší hrůzu.
http://streit.blog.idnes.cz/
pozn. EUportal.: EUportal nesdílí až takto příkré odsouzení prezidenta (viz prohlášení EUportalu: http://www.euportal.cz/Articles/5240-pane-prezidente-podniknete-prosim-kroky-k-vystoupeni-ceske-republiky-z-eu.aspx ), ale na druhou stranu se domnívá i že tento názor má právo být vyslyšen.