Tak co, eurohujeři, co vy na to?

Dane očekávám tvůj euro-hujerský příspěvek.Dan se tu ohání jaký binec máme doma. A bruselský chlív je na tom mnohem hůř, a ti nám chtějí vládnout !!

inzerce | redakce | historie LN
Feldstein: Některé země se eura vzdají
13. listopadu 2009

PRAHA Společnou evropskou měnu čeká dramatická doba. Jeden z deseti nejvlivnějších ekonomů světa, člen sboru poradců Baracka Obamy a profesor Harvardu Martin Feldstein včera řekl, že některé země mohou být v dohledné době pod tlakem okolností nuceny opustit eurozónu a vrátit se k lokálním měnám.

„Může se to přihodit jedné, nebo dokonce více zemím. S eurem se nebudou schopny dostat z ekonomické krize,“ řekl Feldstein v exkluzivním rozhovoru pro Lidové noviny. Feldstein přijel do Prahy debatovat s guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou o euru na konferenci pořádané nadací exministra Vladimíra Dlouhého Prague Twenty.

Pro některé hospodářsky slabší země může být prý euro příliš „tvrdou“ měnou, kvůli níž nebudou schopny udržet svou konkurenceschopnost. „Nechci teď ukazovat konkrétně, ale velké problémy může mít Řecko nebo Španělsko.“ Vývozcům z těchto zemí by se s tvrdým eurem nemuselo dařit obstát na zahraničních trzích, protože budou příliš drazí.

Pokračování na straně na 13

Dokončení ze strany 1

Právě v takové chvíli by se objevily úvahy o ústupu od eura. V italských médiích se před časem rozjela debata o návratu k liře a devalvaci, která by ekonomice ulehčila. „Mohlo by se jednat třeba jen o dočasný odchod z eurozóny. Nemám teď v ruce konkrétní scénář, jak by takový dočasný návrat k vlastním měnám mohl vypadat,“ říká Feldstein. „Lidé by si mohli podržet své úspory a účty v eurech, ale obchodovalo by se v místních měnách. Evropská centrální banka by měla začít na krizovém plánu dočasného ústupu od eura začít pracovat. Je to výrazně bezpečnější, než kdyby se takové plány rodily živelně,“ upozorňuje. Už dnes panují podle něj v eurozóně příliš velké rozdíly v ekonomické síle, nezaměstnanosti a inflaci. Jednotné úrokové sazby Evropské centrální banky tak mohou být pro některé země nebezpečně vysoké a pro jiné naopak příliš nízké. „Vstup dalších zemí ze střední a východní Evropy, které mají slabé ekonomiky, situaci ještě zhorší,“ domnívá se Feldstein.

Razantně tak vstupuje do nové vlny debaty o euru, kterou před týdnem odstartoval na konferenci v Londýně hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj Erik Berglof. Ten upozornil, že země střední Evropy, které se nechystaly na rychlé přijetí eura, vyšly ze současné krize lépe než ty, které své měny s eurem pevně svázaly. Díky volně plovoucí koruně se česká ekonomika dostala do méně hluboké recese než například pobaltské země nebo Maďarsko.

Martin Feldstein patří dlouhodobě k nejtvrdším kritikům eura. Už před jeho startem publikoval několik velmi varovných článků v prestižních médiích jako The Economist nebo Foreign Affairs, v nichž varoval před třemi hrozbami. Výhody eura z pohodlných obchodů podle něj převáží nepříznivé dopady vysoké inflace a nezaměstnanosti v některých zemích. Společná měna navíc může zhoršit vztahy v Evropě i mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Článek v Foreign Affairs nesl v roce 1997 titulek „Evropská měnová unie a válka“. Rizika podle Feldsteina přetrvávají i po dvanácti letech, dopady ekonomické krize je navíc mohou vyostřit.

Velký rozhovor s M. Feldsteinem čtěte v sobotních LN