Je islám stejný jako judaismus a křesťanství?
V posledních dnech jsem musel často přemýšlet o několika větách známého arabisty PhDr.Miloše Mendla. Ta první zní:
"Židovsko-křesťanská civilizace" je nekorektní módní klišé", píše téměř pravidelně v různých článcích. Nikdo jistě nezpochybňuje Mendlovy znalosti arabštiny nebo arabské kultury, ale taková znalost není patent na "neomylnost" a právě do této polohy se Mendel rád staví vždy, když se má vyjádřit o islámu. Na adresu "laických autorů" ve sdělovacích prostředcích píše Mendel mimo jiné o "neznalosti dějin", že jsou nekompetentní atd. Je pojem "židovsko-křesťanská civilizace" nesprávným slovním obratem?
Z Nového zákona plyne jednoznačný závěr, že vznik Církve je naplněním Starého zákona. Jinými slovy není křesťanství nic jiného než splnění Božích zaslíbení Staré smlouvy. Tak to vnímala "prvotní církev" ještě před tím, než se "dostali k moci pohané", kteří neznali dobře Písma Staré smlouvy. Poněvadž je křesťanství s židovstvím "téměř" totožné, je Mendlova námitka na spojení "židovsko-křesťanská" lichá. Jak je to s tou civilizací, před kterou se Mendel tolik "brání"? Civilizace je "sociohistorický útvar charakterizovaný společnou hierarchií hodnot(světovým názorem), klíčovými institucemi a výraznou symbolikou", čteme třeba ve slovníku cizích slov. Jak vypadala hierarchie hodnot v evropském středověku?
Století náboženská díla světská díla
11. 95,0 5,0
12. 81,9 18,1
13. 94,7 5,3
14. 97,0 3,0
Ze srovnání je zřejmé, jak křesťanství, jakkoli porušené církevními omyly, vtisklo svou tvář evropské civilizaci. Nejvzácnější kulturní díla byla inspirována biblickým obsahem.
Z Mendlova negativního postoje k židovství a křesťanství vychází i jeho věta o "novozákonním mytickém příběhu o Ježíši Nazaretském".
"Mytický" znamená "vybájený" a tady si plete Mendel křesťanství s řeckými bájemi. Na základě řeckých bájí žádná civilizace nevznikla, na biblickém obsahu ano! Že tomu obsahu Mendel nevěří je jeho svaté právo, ale nemá absolutně žádný důvod to nazývat bájemi, nechce-li být ve své nevěře trapný.
"Židovství a křesťanství nemají s demokracií nic společného", domnívá se Mendel. Má pravdu? Má i nemá. Zpočátku žili Izraelci v teokracii, což "vláda lidu není", později žili v království. Takže demokracii neměli, protože ta ještě tehdy neexistovala. Dotud má Mendel pravdu, ale jen malou. Biblické "zákonodárství" totiž obsahuje všechny prvky demokracie, ačkoli se tento pojem nepoužíval. Král byl volán k odpovědnosti stejně jako obyčejný člověk. Izraelští proroci tepali každou nespravedlnost i porušování "lidských práv". Že většinou zlo vítězilo, padá na vrub lidských charakterů, ne na spravedlivé starozákonní zákonodárství, které bylo a je i dnes v mnohém inspirací pro spravedlivou společnost.
"Uvnitř církve" platí totéž. "Na kobereček" je volán apoštol Petr stejně jako obyčejní věřící. Všichni věřící jsou si rovni. Že se to v praxi "zvrhlo", je otázka jiná. Judaismus i křesťanství se však musí posuzovat podle biblických textů, ne podle jejich nedodržování. To platí také pro islám.
Závěrem legrační Mendlova věta: "Islám znamená především náboženství..v druhém smyslu je chápán jako "civilizace", tedy sociální a kulturní prostor..
To, co "upírá" židovsko-křesťanské civilizaci je najednou "ochoten" přiznat islámu a to by odborník neměl dělat.