Big Brother a Vyvolení – Sekl se Orwell o jednadvacet let?
Dívka, co touží mít piercing na klitorisu, bývalý vekslák, co má rád gruppen sex, slečna fotící erotiku vždy připravená na sex s více partnery, muž co, rád pláče a přečetl kralickou bibli a učitel rocker, který naopak doporučuje bibli satanskou- to je jen namátkový průřez skupiny soutěžících, která stála na počátku české reality show Big Brother. A aby té pikantnosti hned ze začátku nebylo málo, jednou z moderátorek se stala pornohvězda Eva Aichmajerová. Pravda, konkurenční televize Prima se soutěží VyVolení až takové kvality zatím nedosáhla, protože její moderátorka Tereza Pergnerová snad zatím žádné porno ani nenatočila. Ale třeba uvidíme. Časem. Pro zvýšení sledovanosti je snad možné udělat vše.
Ano, toto jsou hrdinové nového věku, výkvět národa, osobnosti, které se mají stát vzory pro mladou generaci, která snad už bude konečně očištěna od všech zbytečných morálních předsudků. Avšak Big Brother a VyVolení jsou jen jedním ze symptomů dnešní inflace sexu a vulgarity ve filmu, hudbě, novinách a reklamě. K inflaci sexu měl zajímavý postřeh bývalý americký prezident a hollywoodského herec Ronald Reagan, který sám občas rád vyprávěl lechtivé vtipy. Tvrdil, že vlastně přemíra sexu ve filmech věc erotiky poškozuje. Ve starších filmech totiž byly pouze náznaky erotických scén, které nechávaly velký prostor pro fantazii. Tím, že se dnes ukáže hned vše, mizí jakési kouzlo tajemství nepoznaného. V ekonomii se podobná věc nazývá teorií mezní užitečnosti. Z každé věci máme určitý užitek, ale s jejím množstvím tento užitek klesá. První pivo chutná vždy nejlépe, další už méně a méně a po několikátém pivu by byl člověk rád, kdyby ho už ani nepil. Když se sex vyskytuje všude, ztrácí na své ceně a vzácnosti.
Sex a erotika je jistě přirozenou a navíc velice příjemnou součástí života. Ale je věcí navýsost intimní, která by měla být střežena v soukromí. Soukromí je po mém soudu jednou z nejdůležitějších součástí svobod a práv člověka. Právě hrdinové slavného Orwellova románu 1984 se snažili ukrojit si alespoň trochu svobody a soukromí a uniknout z dohledu všudypřítomného Velkého bratra, který vše totálně ovládá a sleduje. Román 1984 byl právem považován za velké varování před totalitarismem. Milenecký pár snažící se alespoň na okamžiky uniknout ze spárů Velkého bratra ztělesňoval kladné typy bojující s totalitní mocí. Dnes je všemu naopak. Lidé, kteří se dobrovolně zříkají svého soukromí, se stávají novými vzory. Oni jsou vyvolení, z nich přežije jen ten „nejlepší“. S tím „nejlepším“ se pak identifikuje řada diváků, kteří mu fandí a posílají mu své hlasy. Znamená to tedy relativizaci a přehodnocení všech hodnot. Je vidět, že za peníze se dá koupit i lidská důstojnost.
Tato relativizace se pak promítá do života celé společnosti, rodin a jednotlivců. Co bývalo dříve považováno za zvrácené nebo přinejmenším za neslušné, se dnes staví na odiv. Nechybí mnoho, aby se pedofilie časem stala obecně přijímanou sexuální praktikou. Vypovídal o tom například návrh ministra spravedlnosti Pavla Němce o snížení věkové hranice patnácti let. Možná proto, aby katarský princ při příští návštěvě České republiky mohl provádět své hrátky již legálně.
Ptám se jen, kde to vše jednou skončí. Bude se jednou místo večerníčku vysílat porno?
Lukáš Petřík
předseda o.s. Mladá pravice
vyšlo v MF Dnes 10. 12. 2005