Ani 20 let po pádu komunismu boj za svobodu neskončil
Evropa se vydala cestou centralizace. Politikům na národní úrovni se ponechává hašteření o státní zakázky a o to, kdo má být eurokomisařem. „Velké věci“ (regulace bank, obchody s povolenkami, výroba „zelené“ elektřiny) se rozhodují v Bruselu.
Centralizované rozhodování ale nemůže být efektivní. Vlivní politici (Merkelová, Sarkozy) se mohou mýlit v prioritách – (opravdu musíme nyní centrálně regulovat roaming a boj s klimatem?) – a mohou se mýlit i pokud jde o navrhovaná řešení. To, že se v lecčems mýlí, je pravděpodobné, protože lidé jsou omylní. Problém je, že jejich případné omyly dopadají neblaze na celou Evropu. Kdyby své nápady aplikovali jen v Německu a Francii, poznalo by se, že podkopávají svobodu a hospodářský růst. Takhle se to nepozná, chybí srovnání. Evropu dusí nedostatek konkurence, pokud jde o možná řešení.
Oslavili jsme den boje za svobodu a demokracii. Svoboda volby je ale stále více omezovaná (zakázané žárovky, povinná biopaliva) a demokracie je nefunkční, protože ať volíme, jak volíme, stejně poslanci jen „implementují“ bruselské směrnice.
Boj za svobodu a demokracii neskončil. Patřím k té menšině, která si myslí, že svoboda volby je lepší než regulace a že demokracie funguje jen na národní úrovni. Zkrátka, že Evropská unie míří špatným směrem. Někteří alibisté si myslí, že mohou její směrování napravovat zevnitř (ve skutečnosti pak ale v Bruselu vždy hlasují pro další centralizaci). Já však v tuto možnost příliš nevěřím.
V nejbližších letech nás čeká pomalé zaostávání a zadlužování. Postupně ovšem povedeme hlavní spor o to, zda zůstat poslušnou zemí unie, nebo se pokusíme opět o samostatnost. Přeji si, abychom za 20 let měli svobody a demokracie více.
Petr MACH je předsedou Svobodných
(publikováno: Hospodářské noviny | 18.11.2009)