Margaret Thatcherová byla britskou premiérkou v letech 1979-1990. Do úřadu nastupovala v době, kdy byl Sovětský svaz na vrcholu sil a disponoval obrovskou vojenskou převahou nad Západem téměř ve všech kategoriích zbraní. Naopak Británie prožívala bolestný hospodářský úpadek způsobený šílenou politikou místních sociálních demokratů (labouristů), kteří ruku v ruce s místními odborovými bafuňáři zničili pod praporem boje za "sociální spravedlnost" téměř celý britský průmysl. Ti z čtenářů, kteří pamatují rok 1979 mi jistě dají za pravdu, že komunismus byl ještě v plné síle a kapitalismus zrovna prožíval druhou ropnou krizi.

Když Thatcherová v roce 1990 odcházela ze svého úřadu, vypadala Evropa i svět úplně jinak. Sovětský komunismus se ve střední a východní Evropě zhroutil a krátce nato se rozpadl i samotný SSSR. Během zhruba 11 let vlády Margaret Thatcherové se tak změnila Evropa i celý svět. A její politika k tomu velmi napomohla.

Jakými kroky k tomu přispěla? Myslím, že to byla její podpora Ronaldu Reaganovi v boji proti komunismu. Británie stála pod jejím vedením po boku Reagana ve všech důležitých věcech týkajících se Sovětského svazu i jeho satelitů. Neváhala ani minutu s rozmístěním amerických jaderných raket Pershing II na britském území a dala povolení k americkým náletům na Libyi a k mnoha dalším vojenským i nevojenským aktivitám proti komunismu. Byla ale také prvním západním politikem, který jednal s Michailem Gorbačovem. Řekla o něm tehdy, že s ním se "bude moci udělat byznys". A měla pravdu. Reagan se Gorbačovem dohodl tak dobře, že Západ nemusel vystřelit ani kulku a komunismus padl. To byl skvělý výsledek.

Thatcherová byla ale klíčovou postavou také v úsilí o rehabilitaci trhu jako hlavního nástroje pro organizaci svobodného hospodářství. Zahájila jeden z prvních rozsáhlých privatizačních programů v západním světě. Ten se ukázal jako nesmírně úspěšný. Míra angažovanosti státu v britském hospodářství se začala po 40 letech poprvé snižovat a hospodářství na to reagovalo prudkým růstem. Britská privatizace se ukázala být životaschopným programem a vzorem pro privatizaci státního majetku nejen u nás, ale ve všech státech, které prošly znárodňovacím šílenstvím komunismu. Thatcherová v praxi prokázala, že není politické svobody bez hospodářské svobody. Podpořila soukromou iniciativu a tradiční obchodní ctnosti a zrušila zbytečné regulace v mnoha odvětvích britského hospodářství. Díky tomu se z upadající Británie stala opět prosperující zemí a vzorem pro mnoho následovníků.

Konečně třetí důležitou zásluhou Thatcherové byl její neúnavný boj se socialismem a odborovými bafuňáři. Thatcherová se tvrdě utkala s odborovými radikály jako byl komunista Arthur Scargill a mnozí další, kteří hodlali Británii "ustávkovat" k smrti. Tito lidé si mysleli, že prosperita vzniká stávkovým vyděračstvím na úkor zaměstnavatelů a daňových poplatníků. Thatcherová s nimi rázně zametla a omezila jejich privilegia. V Británii se díky tomu přestalo stávkovat a více se začalo hospodařit a vydělávat.

Thatcherová odmítala Delorsovu představu o federalizaci Evropských společenství. Tvrdila, že Evropu netvoří pouze ES, ale také země za železnou oponou. Byla velkou přítelkyní Polska, Československa i Maďarska a velmi usilovala o to, aby se mohly rychle integrovat do NATO i do dnešní EU. Proto i jí v mnohém vděčíme za naši dnešní svobodu.