Jedna světová vláda = světový monopol na moc = dřívější či pozdější totalita ...(pro ty obzvláště retardované: malou ukázkou principu "sjednocování" a důsledků tohoto procesu monopolizace moci je EU)

Neslučitelné/nesmiřitelné rozdíly

Asi před dvěma desítkami let bylo globální finanční elitou rozhodnuto, že rámec globální ekonomiky se bude sestávat z:

1) Globálního na derivátech založeného finančního systému, kontrolovaného/řízeného americkou Federální rezervní bankou a jejími přidruženými globálními bankami ve vyspělých zemích.

2) Přemístění výroby zboží ze západu na východ, hlavně do Číny a Indie, aby „krmily“ rozvinuté ekonomiky.

Celý systém byl postaven na jednoduchém principu, že FEDem kontrolované globální rezervní měny budou motorem růstu globální ekonomiky. Jde v podstatě o imperialistický ekonomický princip.

Jakmile pochopíme základní pravdu, Bernankeho chvástání, že „USA mohou vyrobit tolik dolarů, kolik si přejí, za nulových nákladů“ nabírá jiný rozměr.

Mluvil jsem s opravdu mnoha ekonomy, a když jsem se zeptal, co je jádrem současného finančního problému, všichni odpověděli unisono: „jde o globální nerovnováhy… západ spotřebovává příliš mnoho, zatímco východ šetří příliš mnoho a nespotřebovává dost.“ To lze ilustrovat obrovskými americkými obchodními deficity na jedné straně a čínskými masivními přebytky na druhé.

Neskutečné moudro a téměř všichni tuto mantru papouškují. Nedávno ukončená schůzka APEC se nijak nelišila. Tato mantra byla opakována, stejně jako volání po volnějším obchodu mezi obchodujícími zeměmi.

To je obrovský podvod/mystifikace. Všichni současní vůdci světové scény jsou zkorumpovaní do morku kostí a jako takoví nemají zájem nazývat věci pravými jmény a odhalit inherentní rozpory v rámci existujícího finančního systému.

Volání po multipolárním světě nemá smyslu, když je celý globální finanční systém založen na unipolární rezervní měně – americkém dolaru. Je to inherentní rozpor v rámci současného systému a problémy s tím spojené nelze vyřešit další globální rezervní měnou založenou na zvláštních právech čerpání MMF, jak prosazovaly některé země. Bylo to mrtvé už v okamžiku, kdy se to zrodilo!

Vůdci Číny, Japonska a ropu vyvážejících zemí Středního východu stále proklínají a píčují nad současnou situací, ale nemají odvahu, aby své přesvědčení vysvětlili svým občanům, že byli ošuleni finančními podloudníky z FEDu, jednajícího podle příkazů Goldman Sachs.

Řekněte mi, jaký vůdce by se odvážil připustit, že vyměnil bohatství země za toaletní papíry?

Pantomima hajzlpapírové měny pokračuje.

Nyní jsme dosáhli v této měnové válce patu, ne nepodobného situaci ve studené válce mezi zeměmi paktu NATO a zeměmi paktu Varšavské smlouvy. Obě strany byly odstrašeny doktrínou MAD (vzájemně zaručeným zničením) jaderné války. Náklady pro obě strany byly horentní a teprve když Sovětský svaz nemohl pokračovat v udržování kroku a nákladů na jaderné odstrašení a byl nucen zbankrotovat, rovnováha se vychýlila ve prospěch aliance NATO. (Obávám se, že pravdou ve skutečnosti je, že západ byl těsně před krachem, a aby se zachránil, byl zinscenován pád komunismu a bezostyšně rozkradeny a vyplundrovány země východu – p.p.)

Ale bylo to pro USA a jejich spojence Pyrrhovo vítězství. Tím, co udržovalo schopnost USA si udržet svoji vojenskou sílu a uzbrojit Sovětský svaz, bylo právo tisknout hajzlpapírovou měnu a akceptace amerického dolaru americkými spojenci coby světové rezervní měny.

Ale proč země spřízněné s USA během studené války akceptovaly status quo?

Jednoduché! Všechny byly ošizeny a přiměny uvěřit, že bez ochrany Velkého bratra a jeho vojenského dosahu budou spolknuty komunistickým strašákem. Souhlasily, že budou pochodovat v rytmu amerických vojenských dudáků.

Další velká otázka – proč tak zvaní „osvobození“ bývalí komunističtí spojenci sovětského bloku naskočili na trakař?

Prosté! Všichni věřili iluzi, která byla pěstována globálními bankami, vedenými Goldman Sachs, že obchodování a prodávání jejich zboží a služeb za hajzlpapírovou americkou rezervní měnu jim zajistí nevýslovné bohatství a prosperitu.

Ale největší hrou ve městě byl gambit v Asii. Japonsko, po deseti letech krize, která následovala po prasknutí nemovitostní bubliny, nemělo prostředky a schopnost dovést hru na další úroveň, jak předjímali architekti z Goldman Sachs.

A největší prospěch z toho měla Čína. Vyšší vedení Goldman Sachs vyjednalo s čínskými vůdci tajný pakt, kdy výměnou za zorganizování nejmasivnější injekce amerického dolarového kapitálu a nejmasovějšího přemístění výrobních kapacit v historii globální ekonomiky bude Čína recyklovat své těžce nabyté bohatství v americké hajzlpapírové měně do amerických státních dluhopisů a dalších amerických dluhových instrumentů.

To byla nezbytná podmínka, která musela předcházet, než globální finanční kasino postoupilo na novou úroveň hry.

Proč?---zbytek http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=9821