Islám v Evropě aneb hluboká poklona svobodným Švýcarům
Je čas vzít zase selský rozum do hrsti a postavit se násilně politicky v EU prosazovanému multikulturalismu do životů lidí a našich národů. „Svět bez náboženských hranic“ je chiméra.
Vývoj lidského druhu je podle mě od přírody založen na několika základních faktorech. Jedním z nich je soutěž. Nikdy si lidé nebyli, nejsou a nikdy nebudou všichni rovni. To prostě nejde. Bylo by to proti smyslu dosavadního tisíciletého vývoje. Logickou smyčkou docházím k závěru, že pokud si nebyly, nejsou a nebudou rovny základní jednotky (tedy lidé), ze kterých je složena společnost, nemají šanci ani určité konkrétní společnosti na to, aby si byly rovny. Totéž lze aplikovat i na jednotlivá náboženství, jejich cíle a prostředky k jejich prosazování.
Snažte se, jak chcete, ale křesťanství a islám k sobě nikdy nešly, nejdou a nepůjdou. Tato náboženství, jejich cíle a prostředky k jejich prosazování, byly, jsou a budou zcela rozdílné. A to přes veškerou snahu politiků a zavádění multikulturalismu do našich životů.
Nevím jak vy, ale já už dlouho nevěřím v nic, co je „MULTI“. Každý řemeslník ví, že k dobré práci potřebuje konkrétní jednoúčelové nástroje, které dohromady tvoří tu unikátní soustavu věcí v jedné dílně. A každá má své místo. Na MULTIfunkčním stroji, který umí udělat vše, opravdu dobrou kávu nepřipravíte. Každý soudný prodejce vybavení kanceláří vám musí na férovku říct, že je lepší si koupit tiskárnu, kopírku a skener zvlášť, protože MULTIfunkční zařízení nikdy nebude mít takovou kvalitu pro jednotlivé práce. „MULTI“ je prostě umělý produkt, dobrý jen pokud nepožadujete opravdovou kvalitu. A tu já od života ve své zemi tedy skutečně požaduji.
Jsem přesvědčen, že obdobně to funguje ve společnosti. MULTIkulturní společnost? Říkejte si, co chcete, ale to prostě lidstvo nemá v přirozených genech od přírody. Každý normální silný jedinec primárně chrání sebe, protože si je vědom, že pokud přežije on, přežije rodina. Následně chrání rodinu, pak nejbližší okolí, možná svou ulici, je-li na tom charakterově dobře pak i město. Výjimeční jedinci pak chrání stát. Konec. Cokoli víc MULTI je nepřirozené od nepaměti.
Hrajeme si v moderních dějinách na multikulturalismus, tváříme se, jak jsme skvělí a humánní a bohémsky přehlížíme, jaké důsledky to nese. Vzrůstající kriminalita, terorismus, náklady na služby spojené s imigrací. Západní Evropa byla po desítky let otevřená přílivu islámu, jenže jí to začíná přetékat přes hlavu. A lidé v těchto zemích to vidí. Na rozdíl od nás mají tu zkušenost. Stačí se podívat do Německa, do Francie a dnes například i do Švýcarska. Švýcarští občané se v referendu poprvé v Evropě vyslovili proti symbolům islámu. Jsou si vědomi, že minaret u mešity je jedním ze symbolů. Vědí, že již tisíce let je pro lidstvo přirozené symboly následovat. 400.000 převážně tureckých muslimů jim stačí a řekli tímto prvním krokem dost.
Tak jako křesťané jen stěží někdy přijmou myšlenky založené na učení proroka Muhammada, jen stěží kdy přijme islám víru v křesťanského Boha. Ve jménu víry byly, jsou a budou války po celém světě. Ve jménu víry umřely, umírají a budou umírat miliony lidí, i kdybychom se snažili o jakékoli MULTIsoužití.
Domnívám se, že Evropa by si měla velmi tvrdě a systematicky chránit svou historii, kulturu a dosavadní konzervativní hodnoty (ačkoli si z nich současní politici udělali mnohdy trhací kalendář). Domnívám se, že imigrace muslimů do Evropy je špatnou cestou do pekla, která je možná dlážděna dobrými úmysly některých jedinců. A právě proto bych si velmi přál, aby o další imigrační politice v Evropě mohly jednotlivé státy rozhodovat sami. Dnes se hluboce skláním před občany Švýcarska, jejichž země jistě nemůže být obviňována z toho, že by nebyla doposud otevřená. Pokud zde lidé vyslovili v referendu NE, pak bychom to měli brát jako signál a velmi se nad tím zamyslet.
Referendum k tak silným tématům v Evropě, jako je islám a jeho pronikání do našich tradičních hodnot, by mělo patřit k základům demokracie. Jen a jen národy, složené ze skutečných lidí, a nikoli politici, mají právo rozhodnout o tak důležitém tématu, jako je budoucnost Evropy. Příliš otevřené mantinely v oblasti imigrace se nám totiž mohou jednou pěkně vymstít a to, že soudobí politici jsou zvyklí rozhodovat pouze od voleb do voleb, je spíše varováním, než abychom jim mohli věřit, že to s dalšími generacemi budou zrovna v imigrační politice myslet dobře. Ergo pokud lidé sami rozhodnou, není co řešit. Jako ve Švýcarsku.
PS: Snad jen shodou okolností Švýcaři rozhodovali v referendu v den první adventní neděle...
František MATĚJKA je členem Republikového výboru Svobodných
(publikováno na http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz)
