Vy snad nemáte pro vrahy a úchyláky připravené dárky a květiny?
Stále dokola. Žádná změna. Naopak. Na rozdíl od obětí, jejich dětí, rodičů, přátel, okolí a společnosti obecně, letí čas vrahům tak rychle. Ve vězení je vykrmí, „vyléčí“, pustí jim telku, vybaví posilovnu a po pár letech nám je v plné kondici a odpočaté vrátí na ulici. Bravo!
Další z tolika propíraných témat. Jednou pořádně, nebo třikrát a dost, nebo pustit ven a čekat, že bude hodnej?!! Vážení, ta třetí varianta, která se nám množí jako houby po dešti, je podle mě k ničemu. Naprostá většina delikventů se do vězení vrací. Kdo jednou zavraždil, již prokázal, že je toho schopen. Co více můžeme chtít?! Jaký jiný důkaz?!!
Před pár dny odsoudil soud chlapa, který po zabavení řidičáku za opilství sedl opět ožralý za volant, zranil tátu se synem a zabil mladou dívku, na čtyři a půl roku. Směšné.
Před několika lety pustili z vězení na Slovensku sexuálního recidivistu. Podle znalců je to nebezpečný homosexuální pedofil a nebyla u něj šance na nápravu. "Obžalovaný od března 2008 neužíval předepsané léky ani nevyhledal lékaře, přitom z předchozích zkušeností věděl, že dojde ke zvýšení jeho úchylné sexuální apetence.“ Na jeho odsouzení na doživotí jsme museli počkat, až po sexuálním zneužití zabije devítiletého Jakuba.
Před šesti lety na Nový rok čtrnáctiletý Robin sadisticky zavraždil a znásilnil o rok mladší spolužačku. V lednu bude propuštěn z léčebny a nikdo na něj nebude dohlížet. V rámci novodobé pseudohumanity se ani nedozvíme, kde teď bude bydlet, abychom (paradoxně) jej chránili.
Doporučuji:
IDNES.CZ: Obce obchází strach, vraha školačky pustí bez dohledu z léčebny
Řada psychologů si stojí za názorem, že zabít někoho je obecně pro člověka těžké. Řada z nich také říká, že nikoli proto, že by to nedokázal, ale z obavy z prozrazení. Téměř všichni se ovšem shodují na tom, že nejtěžší je zabít poprvé… Za pár dní může takový „člověk“ bydlet vedle v bytě, aniž byste o tom, v souladu s platnou legislativou, věděli.
Jsem zásadním odpůrcem podobného vnímání „spravedlnosti“. A jestli mi někdy Život dá tu příležitost změnit to, pak „třikrát a dost“, „vrahům doživotí“ a „zákaz propuštění vězně předčasně, pokud odmítne pracovat“ se stanou mým osobním tématem, i kdyby se to komukoli v rámci „politické korektnosti“ nelíbilo. Tenhle postup už musí jednou skončit.
http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/