Evoluce

Pominu otázku stvoření Světa za sedm dní, v což nevěřím. Evolucí živočišných druhů je chápán postupný vývoj života od prvního výskytu na Zemi k mnoha různým formám života, které se nadále vyvíjejí způsoby, které paleontologie a moderní biologické a biochemické vědy popisují a nezávisle potvrzují s narůstající přesností. Podle měřítka evolučních změn ji rozlišujeme na mikroevoluci (menší evoluční změny během kratšího časového období) a makroevoluce(větší evoluční změny v průběhu geologického času a vývoj nových druhů).

Na obou se miliardy let podepisují podmínky na Zemi. V historii Země za tu dobu jsme nemohli nic z těch velkých změn ovlivnit. Oproti tomu ovšem mají někteří jedinci tendenci dělat závěry z období měření teplot za obodbí od průmyslové revoluce do dnešních dnů a činit z toho nezvratné závěry pro lidstvo a zejména jeho peněženku. Darwinismus operuje s myšlenkou, že evoluce probíhá za pomoci drobných změn na základě selekce vycházející z úspěšnosti rozmnožování jedince. Vychází z toho, že organismy nejsou přesně stejné, nejsou zcela neměnné, že rámcově dědí nebo mohou dědit vlastnosti svých rodičů a že jedinec, který získá nějakou dobrou vlastnost, bude mít více potomstva, kterému tuto dobrou vlastnost předá. Zjednodušeně: ocitnou-li se srny v prostředí, kde musí hodně běhat (protože tam řádí šelmy, například), rozmnoží se jen ty, které budou mít předpoklady pro rychlý běh. Jejich mláďata pak budou převážně také dobří běžci. A pokud se někde na Zemi něco změní, živočišné druhy migrují a přizpůsobují se. Člověka, v historii naší planety, nevyjímaje. Občas to nabourá náhlá, ale zásadní, změna při vývoji Země. Třeba meteorit... ;-)

Vývoj Země

Také rozvržení souše a oceánů jaké je známo dnes, nebylo po celou dobu historie Země vždy stejné, ale v průběhu času se vlivem pohybu litosférických desek značně měnilo. A ty se, jak známo, pohybují stále a nikdo je nikdy nezastaví. Jen to od doby průmyslové revoluce není takový zaznamenatelný kalup, jinak by se jistě v hokejkovém grafu objevil také... Měnily se jak velikosti, tak rozložení kontinentů, vznikala nová moře, která přecházela v oceány, a jiné zase zanikaly a zmenšovaly se. Často docházelo také ke vzájemným kolizím, ponořováním a dalším pohybům, které zcela měnily tvář Země. Vymíraly a vznikaly nové druhy. Paleontologické nálezy naznačují, že v jednom okamžiku poté, co například modrozelené sinice kolonizovaly oceány a vyčerpaly z atmosféry oxid uhličitý, selhal skleníkový efekt a zemské oceány nejspíš zcela zamrzly na 10 až 100 miliónů let. V historii života na Zemi se klima mnohokrát změnilo, ale vždy umožnilo přežití živých organismů. Ve čtvrtohorách docházelo k opakujícím se dobám ledovým, které střídaly teplejší období. Poslední doba ledová skončila před asi 10 000 lety.


Podnebí

Věděli jste, že postupné zvýšení množství oxidu uhličitého v atmosféře se promítlo do bujného růstu globální zeleně? "Největší zisky v množství zelené biomasy má Indie, Brazílie a Kanada," uvedl Ramakrishna Nemani, šéf týmu Univerzity Missoula v americkém státě Montana. Ztratily naopak Mexiko a severní část Sibiře kvůli suchu, resp. ochlazení dodal. Od 80. Let minulého století se množství skleníkového oxidu uhličitého v atmosféře zvýšilo o 9,3 procenta. V této souvislosti je dobré se zmínit také o dalším. Největším "překvapením" jsou totiž údaje o Amazonském pralese - přesto, že se tyto ,,plíce planety" kácením lesů sktečně neustále zmenšují, vyšší intenzitou růstu na zbývají rozloze se celková biomasa pralesa (součet hmoty listů, kmenů a kořenů) zvýšila. V celosvětovém měřítku pak šlo podle týmu z Montany o čtyřiceti procentní přírůstek. Podle nich je to důsledek zvýšení množství oxidu uhlíku, který brání tvorbě mraků, a umožňuje tedy intenzivnější a delší sluneční svit.

A tak se ekologistů a podle mě osobně zainteresovaných politiků, jejichž cílem je spíše odklon pozornosti lidí na Zemi od skutečných každodenních problémů, rostoucího hladomoru a válek, ptám:

1) Zastavíte také evoluční vývoj?
2) A dokázali byste kdysi, kdybychom už žili, zastavit taky to, co je v animaci vpravo?
3) A kolik by nás to, pěkně prosím, stálo?
4) A žili bychom dnes po boku dinosaurů? (Náš čtyřletý syn by to uvítal. Miluje je!)

Uvedené otázky mi totiž v kontextu výše uvedeného přijdou asi stejně relevantní, jako jejich plánovaný závazek zajistit neoteplování Země o více než 2 stupně Celsia v porovnání s obdobím počátku průmyslové revoluce...


PS: Nová studie vědců z univerzit v Kalifornii a Berkeley PŘEDVÍDÁ, že oteplování planety přinutí velký počet živočišných a rostlinných druhů stěhovat se dále od rovníku nebo do větších nadmořských výšek. Třetina z nich to však prý nezvládne dost rychle a vymizí. Velmi by mě zajímalo, co by PŘEDVÍDALI v době před pár miliony let a jaké řešení by nabídli, aby to zastavili. Já osobně si myslím, že na to, abychom selským rozumem zjistili, že všechny druhy živočichů a rostlin se musí průběžně přizpůsobovat podmínkám na Zemi, a že některé to zvládnou a jiné ne, nepotřebujeme univerzitu ani v Kalifornii, ani v Berkeley...