Neslýchaná arogantní drzost a urážka všech sociálně slabých, rodin s dětmi a lidí na ulici, kteří se tam někdy dostanou také ne vlastní vinou a nemají kde bydlet. To je dnešní vzkaz naší vlády občanům naší země.
Pochopili to už i v Kanadě. Před tím si to zjevně jejich administrativa nedokázala představit. Kvůli údajné diskriminaci hromadně odlétali Romové do Kanady, aby tam požádali o azyl. Nyní se nám začínají vracet do České republiky. Kanada totiž jejich žádosti o azyl hromadně zamítá. Za poslední měsíce jich odmítla 400 a zhruba stejný počet žadatelů svůj pokus o získání azylu vzdalo. Do Česka se tak vrací na 800 Romů.
Kanadská strana argumentuje tím, že situace v Česku se změnila a země je nyní považována za bezpečnou. Kecy. Nejprve zavedli víza a zkomplikovali tím, kvůli několika stovkám vyčůraných spoluobčanů (respektuji, že mohou být a jsou výjimky), stěžujících si na zacházení v naší vlasti, život tisícům lidí. Nyní, když po zavedení víz klesl o polovinu zájem v cestovních kancelářích o cesty do Kanady, a když se blíží olympiáda, otevřeli vízové oddělení po Vídni i v Praze. Prachy jsou prachy, čert vem lidská práva menšin. Kdyby jim to nebylo blbý, tak zamítnou všechny žádosti šmahem, obnoví bezvízový styk a na letištích si zavedou detektory na naše ne/přizpůsobivé. Jenže to by museli přiznat chybu v původní úvaze. A to se, jak známo, v dnešním pojetí diplomacie nenosí.
Co ovšem považuji za naprosto skandální je dnešní prohlášení ředitelky Kanceláře rady vlády pro záležitosti romské komunity Gabriely Hrabaňové. Vzkázala obcím, z jejichž území Romové do Kanady odletěli, aby se k navrátivším chovali pokud možno přívětivě a proaktivně pomohly se zajištěním bydlení... (!!!)
Vážení, například Volary na Prachaticku opustila až třetina tamních Romů. Podle představitelů města požádalo nejmíň devět rodin o azyl v Kanadě. Ve Volarech byly důvodem odchodu hlavně problémy s městskými byty. Romové, kteří neplatili nájem, končili nekompromisně na ulici a emigrace pro ně byla východiskem. Přímo o diskriminaci nebo útocích místní Romové nehovoří, nicméně podle svých slov cítí, že se situace v Česku spíš zhoršuje. No a divíte se?!! Vždyť jste podle vyjádření starostky před odletem v řadě případů rozprodali i zařízení bytu ve vlastnictví města! Kuchyňské linky, umyvadla, vany, sporáky! A my kvůli takovým, kteří jednoznačně poškozují tímto chováním celou svou minoritní komunitu, zakládáme ministerstvo a vládní radu! Na co?! Vždyť stačí jen zákony pro všechny stejné.
Rada vlády pro záležitosti romské komunity musí podle mě udělat jedinou věc. Podat trestní oznámení na bývalé nájemníky ve Volarech, společně s Policií České republiky počkat na letišti, sebrat pachatele a zavřít je okamžitě za krádež. A zbylým, kteří se na tom nepodíleli, nechť Kocáb a jemu podobní poskytnou při své multikulturní lásce k bližnímu obydlí za své. Vždyť to snad bylo jejich svobodné rozhodnutí. Stejně, jako se musí všichni občané bez rozdílu rozhodovat každý den a se všemi důsledky takového rozhodnutí. NIKDY a NIKOMU nemůže pomoci dostat se z desítek let po generace trvajích problémů, když ho budeme vodit za ruku a vyřešíme jeho požadavky vždy, když natáhne ruku. A to neplatí jen pro jakoukoli minoritu. To platí obecně naprosto pro všechny.
Označte mě dnes klidně za rasistu a xenofoba, ale jestli dá stát nebo nějaké město těmto lidem po jejich návratu byť jediný byt, okamžitě podám trestní oznámení na porušení práv při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele. Na ty byty totiž mnohdy čekají lidé s malými dětmi a ve skutečné sociální nouzi. To vaše chování, členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity, je společensky nebezpečné. Systematicky vnášíte svou činností do společnosti ještě větší a naprosto zbytečnou nenávist. Pošlapáváte tím čest a každodenní snahu těch, kteří se snaží žít podle pravidel a doplácí na to každý den svého života - a to jak Romů, tak všech ostatních.
Toužím v této souvislosti po jediném.
Stejná pravidla hry. Stejná práva a povinnosti pro všechny.
František Matějka
PS: Bydlím v Mostě. Znám opravdu řadu romských rodin, které jsou v pohodě. Chodí do práce, vychovávají své děti, které chodí do škol. Platí nájemné a služby. A lidé bydlící kolem si jich váží. U nás ve vchodě bydlí rodina, za kterou se kdykoli postavím a budu je chránit. Řada z nás jim nesahá v jejich skromnosti, pracovitosti a obětavosti po kotníky. Nikdy si nestěžovali na jakoukoli diskriminaci a pro Kocába, Radu vlády pro záležitosti romské komunity a pro ty, co odletěli do Kanady, mají se smutným výrazem ve tváři, když si s nimi o tom povídám, vzkaz: „Pokazili jste nám to tady na mnoho let dopředu…“
PS 2: Vážený pane Patriku Bango, Bože jak já Vám rozumím.
Doplnění 23.12.2009 - Z diskuse pod článkem vyplynula potřeba znát můj návrh možného řešení. Abych se na časté dotazy neopakoval, zde je: Vše vyřeší podle mě důsledné trvání na stejných pravidlech (právech a povinnostech) pro všechny. Podívejte, dnes přišel Kocáb s tím, že by rád podmínil výplatu sociálních dávek u Romů docházkou jejich dětí do školy. A já říkám: Sakra proč zase separátně pro Romy?! Já osobně bych to chtěl pro všechny, protože i mezi neRomy je dost takových, co na školu svých dětí kašlou a žijí z dávek. A takto je to se vším. Budeme snad v budoucnu dělat Rady vlády pro Turky, Vietnamce, Ukrajince, apod? Nesmysl. Stejné podmínky pro všechny. V takovém případě se i řada neRomů začne konečně na Romy dívat jinak, líp.