Pátral jsem, proč je otázka Romů v naší zemi tak medializovaná a proč stát zakládá nové úřady. A ono jde prostě opět o miliardy...
Agentura pro sociální začleňování
Agentura pro sociální začleňování by měla ročně stát 400 milionů korun. Svého času to prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb. Agentura, která má regionům pomoci integrovat nepřizpůsobivé komunity do společnosti, by měla mít od roku 2011 celostátní působnost. Na projekty by mělo jít podle Kocába zhruba 280 milionů ročně, agentura by zaměstnávala asi 120 lidí. Podle plánů Kocába by měly na integraci Romů směřovat až miliardy korun, zejména z prostředků EU.
Česko už má prý plán, jak včlení Romy do většinové společnosti
"Koncepce, to je konečně odpověď na otázku, co konkrétně dělat," vysvětlil nám všem ministr Kocáb. Dokumentem prý završil práci pro romskou komunitu. Vláda jednomyslně souhlasila s koncepcí romské integrace na roky 2010 až 2013, kterou kabinetu předložil právě on. Kromě analýzy dokument jako přílohu obsahuje celou řadu konkrétních kroků a postupů doporučených městům a obcím, uvedl ministr. Koncepce například počítá s podmínkami pro práci dalších romských poradců na městských úřadech, jejichž funkce by měly být zřízeny v roce 2013. Právě za čtyři roky by na ně podle koncepce měl pamatovat i rozpočet. Nevím, co je na tom nového.
Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo například jasněji definovat cílovou skupinu pro svůj program "Vstupní byty" tak, aby do ní byly zahrnuty i osoby ze sociálně vyloučených romských lokalit. Ředitelka kanceláře vládní rady pro záležitosti romské komunity Hraboňová řekla, že koncepce se poprvé zabývá i tématem předlužení části romských rodin. Marně přemýšlím, čím jsme se na těchto problémech podíleli.
Vraťme se k Agentuře pro sociální začleňování
Agentura pomáhá obcím a místním subjektům zejména v oblastech čerpání prostředků z evropských strukturálních fondů, státního rozpočtu, krajských dotačních programů a dalších zdrojů a dále v komunikaci s ústředními orgány státní správy, zejména resorty, které mají sociální začleňování v gesci; z podnětů při práci v lokalitách Agentura formuluje návrhy v oblasti legislativy, dotačních titulů, sociálních politik, apod. "Čekáme sto milionů korun z evropských peněz, musíme nastavit penězovody,“ sdělila v době svého působení dnes již bývalá ministryně Stehlíková, která agenturu založila. Předsedou Monitorovacího výboru, dohlížejícího na činnost této organizace, je přitom sám ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb. Osobně to považuji za ukázkový střet zájmů.
Nezbývá mi, než znovu vyslovit mé přesvědčení
Místo utrácení miliard z fondů a peněz z deficitního rozpočtu na podobné akce, vyřeší vše podle mě důsledné trvání na stejných pravidlech hry (právech a povinnostech) pro všechny. Ještě nikdy se v této zemi postup rovného přístupu ke všem neaplikoval. Vždy, za jakéhokoli režimu, se stanovovaly jiné podmínky pro nás a jiné podmínky pro romskou menšinu. Domnívám se, jelikož to kromě utrácení peněz každý rok nikdy nikam nevedlo, že je čas to zavést. V takovém případě se totiž konečně neRomové začnou na Romy dívat podstatně líp, což je naprostý základ pro jakékoli plány soužití do budoucna. Poděkují nám i sami slušní Romové, kteří se stydí za své lidi. Ano, řadu z nich to bude bolet, ale pokud tím dodáme další řadě Romů pocit hrdosti, půjdou příkladem ostatním a budou pomáhat překlenout svému etniku jedno podle mě nezbytné generační období. Já totiž tento další problém, společně se státním dluhem, na jehož části se podílí podle Kocába také cca 16mld ročně jako dosavadní důsledek přístupu státu (podle společnosti Člověk v tísni jsou to roční náklady na řešení situace ve vyloučených lokalitách odhadem 90 tisíc Romů), nechci nechat na zádech svých dětí. A nechci ho nechat ani na zádech dětí Romů.
A ano, také tím vyschnou několika politikům penězovody na neměřitelné cíle, témata do médií a budou se muset začít živit něčím jiným. Vychází mi z toho tedy jediné: Stejní politici po příštích volbách zajistí stejný neměnný přístup k věci jako doposud...
A na závěr něco, co bychom měli vytesat do kamene, vyhodit dnešní rádoby poradce na dlažbu a vzít tam okamžitě takovéto (dvě reakce Romů pod mým původním článkem):
"Jsem Rom pane a své soukmenovce na tomto serveru ve svých blozích pranýřuji velice často. Toto chce, ale kritiku zejména těch, kteří se rozhodli nás Romy upřednosťovat a aplikovat takováto zhovadilá řešení jako Kocábův koncept, nebo Hrabaňové doporučení obcím jak se chovat k navrátivším se exulantům.... Sociální nouze je nadetnická a tudíž svobodná matka a čekatelka na obecní byt má přednost před navrátilcem jelikož ona čeká leta a on svůj byt zdevastoval, vybydlel, zadlužil, prodal....a nyní chce další. To není o nás Romech jako takových, to je o zbytečných Radách vlády, "Romských ministerstvech", koncepcích, integračních procesech atd."
"Pane kolego bloggere, souhlasím s vámi. Když si rozprodali byty, které jim ani nepatřili, tak ať bydlej pod mostem. Když jsem si koupil byt , tak jsem si musel našetřit a poctivě makat. Nikdo mi zadarmo nikdy nic nedal ani nechci!!! Mám na to mozek a ruce. V Kanadě neuspěli a teď by chtěli vše. Kocáb to spískal, když vyzval města a obce o pomoc. Jak si usteleš, tak si lehneš, platí to všude, bez rozdílu. I u nás, slušných a poctivých Romů!"