Opět souhlasím s Václavem Klausem, když psal osobní dopis Kohlovi v souvislosti s oslavami pádu Berlínské zdi: "Tyto události jsou pro mne velmi úzce spojeny s vaším jménem, a byl jsem proto velmi nemile překvapen, že nejen vaše historická role v tomto procesu, ale ani vaše jméno, stejně jako i jména Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové, tedy jména těch, kdo mají na Západě největší zásluhu na zhroucení komunistického režimu, nebylo během oslav u Braniborské brány - symbolu německého sjednocení – zmíněno." Jsou to přesně ty typy politiků, kterých se dnešní multikulturalisté, ekologisté a převlékači kabátů bojí. Jsou to přesně ty typy, které by současní politici nejraději pomalu vymazali z historie a prožívají podle mě téměř panickou hrůzu z představy, že by se někdo podobný opět objevil.

Můžete vyjmenovávat jejich přehmaty, kterých se nikdy nikdo nevyvaroval. Ronalda Reagana můžete nazývat jen hollywoodským hercem. Jenže když se Reagan ujal úřadu, byla inflace 11,83% a nezaměstnanost 7,1%. Během Reaganova prezidentství došlo ke značnému snížení daní z příjmu, například v nejvyšší příjmové skupině došlo k poklesu ze 70% na 28% během sedmi let, avšak celková suma vybraných peněz na daních z příjmů se zvýšila. HDP se po propadu v roce 1982 zotavil a rostl za rok průměrně o 3,4%. Nezaměstnanost dosáhla vrcholu v roce 1982 hodnotou 9,2% a poté po celou dobu Reaganova prezidentství klesala, přičemž počet zaměstnaných se zvýšil o 16 milionů a také inflace výrazně poklesla.

Podobně by se dalo psát dlouze o Margaret Thatcherové. Ve svém působení v čele několika britských vlád prosazovala ekonomický liberalismus, snižování daní, omezování imigrace, omezování vlivu odborů a samostatnou silnou zahraniční politiku. A Helmut Kohl? Za jeho vlády došlo k vzestupu SRN, sjednocení Německa.

Současní politici a média o jejich životě, rolích a jednoznačných výsledcích práce mlčí. Nehodí se to. Podle mě se to nehodí zejména proto, že za jejich éry nebyl v politice zdaleka takový bordel.