Velký papež Pius XII., zachránce Židů, o krok blíže blahořečení
Sv. Otec Benedikt XVI. vydal dekret, potvrzující heroické ctnosti papeže Pia XII. (1939-58). Teď už zbývá jen zázrak, jímž by sám Bůh potvrdil svatost tohoto pontifika a umožnil Církvi povýšit jej na oltář jako blahoslaveného (k prohlášení svatým jsou nezbytné minimálně dva zázraky).
Jak známo, Pius XII. je dosud stále předmětem útoků zednářských, liberálních a socialistických kruhů, které pořád opakují lži sovětské propagandy o údajném „mlčení“ Pia XII. k holocaustu Židů za druhé světové války. K nim se žel připojily i některé židovské organizace, které si osobují právo mluvit jménem všech Židů. Ignorují přitom ale skutečnost, že nemálo významných židovských osobností a organizací hodnotí papeže Pia XII. kladně a vyjadřuje mu svůj dík za to, co za války pro židovský národ vykonal. Bude proto dobré zopakovat si základní fakta:
1) Pius XII. nemlčel. Celkem 17krát ve svých veřejných vystoupeních odsoudil nacistický režim v Německu, zejména jeho rasismus. Vatikán byl prvním státem světa, který 5. května r. 1943 zvláštním memorandem informoval všechny vlády naší planety o existenci plynových komor a masovém vraždění Židů v koncentračních táborech na území okupovaného Polska. V té samé době ministr zahraničí USA Cordell Hull sděluje polské exilové vládě v Londýně, že prý „neexistují žádné důkazy pro existenci plynových komor pro Židy“. Velitel francouzského Národního odboje v Londýně generál Charles de Gaulle, i když byl informován o odvlečení několika tisíc Židů z Francie do koncentračních táborů v létě r. 1942, neřekl proti tomu jediné slovo a nepodnikl pro jejich záchranu žádné kroky, přesto mu po válce nikdo a nikdy nic nevyčetl. Pius XII., který nejen že mluvil, ale také jednal a obětavě Židům pomáhal, je naopak terčem útoků a napadání.
2) Lze přijmout jako oprávněnou námitku, že slova odsouzení Pia XII. na adresu hitlerovců nebyla adekvátní hrůzám zločinů holocaustu. Každý rozumný a objektivní člověk však ví a chápe, proč nebyla. Katolická církev se zapojila do ilegální pomoci Židům všude v Evropě, hlavně jim zajišťovala úkryt v církevních zařízeních. Šlo o rozsáhlou ilegální činnost, o níž papež Pius XII. nejenom věděl, ale přímo k ní vyzýval a částečně ji i organizoval, zejména v Římě na podzim r. 1943 po obsazení Věčného města Němci. Kdo vyvíjí ilegální aktivitu, byl by snad duševně nemocný, kdyby na sebe příliš hlasitě upozorňoval. Tím by nevystavoval riziku pouze sebe, ale i ty, jimž pomáhá.
3) Odpůrci Pia XII. tvrdí, že prý kdyby ostře a kategoricky odsoudil deportace Židů, mohl zabránit jejich vraždění v plynových komorách. To je absolutní nesmysl. Holandští biskupové na jaře r. 1942 vydali – s vědomím a souhlasem Pia XII. - pastýřský list proti deportacím Židů. Výsledek? Razie gestapa byly ještě tvrdší, gestapáci se zaměřili ve svém slídění po Židech především na kláštery a církevní instituce. Obětí tohoto teroru se stala též sv. Edith Steinová, karmelitánka a konvertitka ze židovství.
Piovi XII. je též vytýkáno, že nepozvedl svůj hlas na obranu pronásledovaných Poláků. Ve skutečnosti vatikánský rozhlas pravidelně r. 1940 vysílal informace o zvěrstvech nacistů proti polskému národu. Nakonec ale byly tyto zprávy zastaveny na žádost krakovského kardinála Adama Sapiehy, jenž upozornil, že čím více Vatikán napadá hitlerovský režim, tím větší je nacistický teror. R. 1943 měl Pius XII. již připraven závažný dokument o genocidě polského národa, nakonec ho ale nepublikoval – opět na žádost kardinála Sapiehy, jenž se vyjádřil: „Pokud toto bude zveřejněno, naše hlavy nebudou katům stačit.“ Každá kritika nacistického režimu jen zostřila jeho represe vůči nevinným, což musel Pius XII. brát v úvahu, chtěl-li účinně pomáhat.
4) Pius XII. pomáhal pronásledovaným Židům hned od počátku svého pontifikátu. Již v letech 1939-40 přesvědčil vlády Panamy, Brazílie a Haiti, aby udělily víza tisícům židovských uprchlíků před Hitlerem, čemuž se ony původně bránily. Později vatikánský nuncius Rotta v Maďarsku na přímý příkaz Pia XII. vystavoval falešné vystěhovalecké pasy Židům, určeným k transportu do Osvětimi. Internuncius Roncalli (pozdější papež bl. Jan XXIII.) zlomil počáteční odpor turecké vlády k přijetí lodí s uprchlými židovskými dětmi, opět na příkaz Pia XII. Papež poslal řadu protestních nót německé vládě proti perzekuci Židů, intervenoval také u vlád Slovenska, Maďarska, Rumunska, Chorvatska a vichystické Francie, které byly Hitlerovými satelity, aby odmítly deportaci Židů, požadovanou Němci. Úspěšný byl jen zčásti. Po obsazení Říma Němci na podzim r. 1943 vydal pokyn, aby Židé byli ukrýváni v klášterech a na farách, někteří se skrývali i na území Vatikánu, dokonce i v papežově letním sídle Castelgandolfu. Jak uvádí nedávno zemřelý vatikánský historik P. Pierre Blet SJ, věnoval Pius XII. na pomoc Židům všechen svůj soukromý majetek. Katolické církvi se podařilo z celkového počtu 9 tisíc římských Židů zachránit přes 7 tisíc, v celé severní a střední Itálii potom 80 procent celkového počtu.
5) To všechno bylo pro Pia XII. spojeno s obrovským rizikem. Německý nacistický tisk psal o něm jako o „spojenci Židů“ a „úhlavním nepříteli německého národa“. Esesácký generál Wolff vydal po válce svědectví, že Hitler mu dal příkaz obsadit Vatikán a papeže deportovat buď do neutrálního Lichtenštejnska nebo přímo do říše. Wolff rozkaz nesplnil, neboť válka se chýlila ke konci a on, maximálně kompromitovaný svou kariérou u SS, chtěl mít přece jen jakési „alibi“, až se octne jako válečný zločinec před soudem.
Pius XII. za svoji osobu riskoval opravdu hodně. R. 1939 se mu podařilo naléhavými intervencemi dosáhnout toho, aby Mussoliniho Itálie se neúčastnila německé agrese proti Polsku. Méně úspěšný byl r. 1940, kdy jeho snahy zabránit Itálii ve válce po boku Německa proti Francii vyšly naprázdno. Papež navázal tajná jednání s Brity a s některými německými generály, kteří měli kritický vztah k Hitlerovi, aby zabránil válce. To všechno je zaprotokolováno v britských archivech. Kdyby se Němcům podařilo Británii obsadit a příslušné dokumenty objevit, tak by to pro Pia XII. znamenalo jednoznačně odvlečení do koncentračního tábora, ne-li přímo zastřelení jakožto úhlavního „nepřítele říše“.
6) Po druhé světové válce s výjimkou bolševiků nikdo nevytýkal Piovi XII. lhostejnost vůči osudu židovského národa. Naopak, papež dostal tisíce děkovných dopisů od jednotlivců i židovských organizací. Vrchní římský rabín Izrael Zolli, sám zachráněný za války díky možnosti ukrýt se v církevním zařízení, dojatými slovy papeži děkoval v italském rozhlase. Později konvertoval ke katolické víře a z vděčnosti vůči Piovi XII. přijal jméno Eugenio (papež se jmenoval Eugenio Pacelli). Jiný rabín, filozof Pinchas Lapide, zase navrhl, aby Piovi XII. byl v Izraeli vysázen les o cca 800 tisících stromů, neboť tolik podle něj činil počet Židů, zachráněných přímo nebo nepřímo tímto papežem. Slova díků adresoval Piovi XII. i vrchní rabín Chorvatska Šalom Freiberger. Chování Pia XII. za války ocenil i známý fyzik Albert Einstein, který byl židovského původu, izraelská ministryně zahraničí Golda Meirová na zasedání Valného shromáždění OSN poděkovala papeži za všechno, co za války udělal pro židovský národ. Rabín David Dalin, jenž studoval prameny v archivech, kategoricky odmítl všechny útoky proti Piovi XII. a označil ho za jednoho z největších dobrodinců židovského národa. Nejnověji americký rabín a historik Eric Silver prozkoumal ve vatikánských archivech všechny příslušné dokumenty a sám vyzval Katolickou církev, aby co nejrychleji Pia XII. blahořečila. Izraelský novinář Serge Klarsfeld publikoval nedávno ve francouzském magazínu „Le Point“ článek, v němž přiznává Piovi XII. hlavní zásluhu na záchraně tisíců římských Židů. Tentýž publicista také píše o genocidní praxi hitlerovců vůči katolíkům, uvádí, že jen v Polsku bylo z náboženských důvodů nacisty zavražděno cca 2 miliony katolíků.
7) Obviňování Pia XII. z lhostejnosti vůči vražděným Židům nebo dokonce ze spolupráce s nacisty začalo až r. 1963, kdy se hrálo na evropských a amerických jevištích drama „Náměstek“. Jeho autor, Němec Rolf Hochhut, byl později odhalen jako agent východoněmecké komunistické tajné policie Stasi, což dokazují dokumenty, uložené v archivu této organizace. Hochhut jednal na přímý rozkaz Stasi, ta zase na přímý rozkaz sovětské KGB. Sověti Piovi XII. nikdy neodpustili jeho exkomunikační dekret vůči komunistům z r. 1949. Bývalý šéf rumunské komunistické kontrarozvědky generál Pacepa vydal před lety knihu, v níž uvádí, jak KGB pověřila rumunskou kontrarozvědku proniknutím do vatikánských archivů s cílem najít kompromitující dokumenty na činnost Pia XII. za války. Nic takového však nenašli, naopak všechno vyznělo pro papeže kladně. Proto KGB sáhla ke kompromitaci pomoci rádoby „umělecké“ tvorby. V dramatu „Náměstek“ je papež bez jakéhokoliv důkazu vylíčen jako chladnokrevný politický intrikán, jenž pro Židy nehnul prstem, protože potřeboval mít „dobré vztahy“ s Hitlerem. „Černá legenda“ o Piovi XII. tak byla na světě. Lid si vždycky vytváří názor na dějiny raději z románů, dramat a filmů než z autentických dokumentů. Tam to má totiž „jasné“ a nemusí dlouho přemýšlet. Dnes, i když Sovětský svaz již neexistuje, však stále černá legenda o Piovi XII. jde „na ruku“ nepřátelům Církve jakéhokoliv ražení, proto se jí mnozí tolik drží, i když fakta jsou zcela opačná.
Heroické ctnosti Pia XII., muže zbožného, asketického a dobročinného, spočívají tedy především v jeho hrdinském nasazení ve prospěch ohrožených Židů. Dělal totéž, co jiní velcí dobrodinci židovského národa za války, např. Nicolas Winton, Raul Wallenberg nebo Oscar Schindler. Dokonce lze říci, že i více než oni. Zatímco takový Schindler nic neriskoval, protože snadno zdůvodnil zaměstnání Židů ve své továrně potřebami válečného průmyslu, Pius XII. se octl ve stavu trvalého ohrožení, neboť esesáci mohli kdykoliv obsadit Vatikán a zatknout ho. To je třeba zdůraznit právě tváří v tvář nepřátelské propagandě, která šíří o Piovi XII. černou legendu. Nynějšímu papeži Benediktovi XVI. náleží proto velký dík a uznání, že se toho ujal navzdory propagandistickému a politickému tlaku, spojenému s osočováním a agresivními výpady. Ctihodný Pie XII., oroduj za nás!
Řád 1/2010
