Potřebujeme evropštinu!
Lotyšská vláda si zadělává na jeden velký problém. Odmítla totiž uposlechnout direktivu z Frankfurtu nad Mohanem (sídlo Evropské centrální banky). Ohledně čeho? Kvůli tomu, že odmítla „oficiálního“ název pro společnou evropskou měnu EURO. Místo požadovaného slůvka „euro“, si Lotyši schválili „eiro“. Není to proto, že by se chtěli nějak bouřit a stavět se na odpor, vždy pravdu mající unii. Důvod těchto nepatrných odlišností je zcela prozaičtější. Lotyši totiž v jejich řeči nedokáží vyslovit dvojhlásku „eu“. Proto všechny slova, kde se vyskytuje to nešťastné spojení „eu“, překládají jako „ei“.
Nic jiného v tom, myslím, není. Avšak tento jazykový problémek možná skončí až u Evropského soudního dvora. Protože Lotyšsko se nehodlá svého názvu vzdát, a vlastně ani nemůže… Takže máme zaděláno na další problém, který je zapříčiněn tím, že unie trvá, zcela nesmyslně a neobratně na svých nařízeních. A je jí zcela jedno, že až půjde Lotyš do krámu pro 5 rohlíků pravděpodobně si zlomí jazyk až bude vyslovovat cenu nákupu.
Stále chce někdo tvrdit, že evropské státy mají tolik společného, že to až není možné? No jistě všechno ostatní možná, akorát ten jazyk je jaksi nevyřešený. A tak bych navrhl, aby byla vymyšlena „evropština“. Tím by se všechny jazykové a výslovnostní problémy odstranily a to by teprve byl ten pravý „superstáteček“ a ideální život v Evropském říši snů. Měna, ústava, řeč, náboženství, prezident, vlajka, ministr zahraniční, hymna, daňové sazby… z to všeho vzniká jedno velké NIC.